Velký dolmen v Zambujeiru
Velký dolmen v Zambujeiru | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Nossa Senhora da Tourega e Nossa Senhora de Guadalupe, Portugalsko |
Souřadnice | 38°32′21,31″ s. š., 8°0′51,83″ z. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velký dolmen v Zambujeiru (portugalsky Anta Grande do Zambujeiro) je největší megalitická památka v Portugalsku, pocházející z doby asi 4000–3000 př. n. l.[1] Nachází se jihozápadně od města Évora poblíž říčky Ribeira da Permanca. Je jednou z největších megalitických hrobek Iberského poloostrova,[2] a proto je také nazýván „katedrálou doby kamenné“ a 22. listopadu 1971 byl prohlášen za národní památku Portugalska.
Anta je portugalský název pro asi 5000 megalitických míst nebo dolmenů, které vznikly během neolitu na západě Pyrenejského poloostrova a vytvořili je lidé pocházející z okruhu kultury s kardiální keramikou.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hrobka byla objevena v roce 1964 po odstřelu dvacet tun těžkého krycího kamene a nyní je chráněna proti erozi krytem z vlnitého plechu.
Megalitická kultovní stavba má průměr kolem padesáti metrů a skládá se z polygonální komory a dlouhé chodby, vše dohromady o délce devatenácti metrů. Před vchodem byla kamenná dlažba a stával zde velký menhir, nyní povalený. Šířka komory, která je rozdělena na čtvrtiny vertikálními kameny, je u dna pět metrů.
Podobné stavby byly zjištěny v severní části kultury s nálevkovitými poháry, zejména v Meklenbursku a Švédsku. Poblíž nalezené mísové kameny jsou také doloženy v této severní oblasti, a také ve Velké Británii a Francii. Dolmen byl i s mohylou ze zeminy šest metrů vysoký a pokrýval asi 70 m průměr. Dnes opěrné kameny vyčnívají asi šest metrů ze země.
Během vykopávek, které vedl Henrique Leonor Pina, bylo nalezeno:
- asi 500 korálků různých tvarů a materiálů,
- téměř 30 kamenných seker nebo jejich zlomků
- více než 800 čepelí a úlomků čepelí
- 40 neporušených nádob a 1800 střepů nádob,
- 154 vyřezávaných břidlicových idolů a asi 1000 fragmentů,
- přes 500 hrotů šípů
Díky zvláštním okolnostem objevu bylo možné zjistit stratigrafickou strukturu nálezů. Podle ní patří čepele, korálky a kamenné sekery do starší fáze, ve které se keramika, hroty šípů a břidlicové modly ještě nevyskytují. V letech 1989-1990 probíhaly další vykopávky, které vedli Carlos Tavares da Silva a Joaquina Soaresová.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anta Grande do Zambujeiro na německé Wikipedii.
- ↑ BRANCO, Manuel. Anta Grande do Zambujeiro [online]. Redakce SIPA. Lisbon, Portugal: SIPA – Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, 1993 [cit. 2011-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-17. (portugalsky)
- ↑ Anta Grande do Zambujeiro. Redakce IGESPAR. Lisbon, Portugal: IGESPAR - Instituto Gestão do Patrimonio Arquitectónico e Arqueológico, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2012. (portugalsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PINA, Henrique Leonor. Actas do II Congresso Nacional de Arqueologia. Coimbra, Portugal: [s.n.], 1970. Kapitola Novos Monumentos Megalíticos Do Distrito de Évora. (portugalsky)
- GONÇALVES, José Pires. Roteiro de Alguns Megálitos da Região de Évora. Évora, Portugal: [s.n.], 1975. (portugalsky)
- Ana Palma dos Santos: Monumentos megalíticos do Alto Alentejo (= Guias arqueológicos de Portugal. 1). Fenda, Lissabon 1994, ISBN 972-9184-16-X.
- António Carlos Silva, Rui Parreira, Miguel Lago da Silva: A Guide to the Megalithic Monuments of the Evora Region. Câmara Muncipal de Évora, Évora 1992, ISBN 972-95112-9-2.
- Jürgen E. Walkowitz: Das Megalithsyndrom. Europäische Kultplätze der Steinzeit (= Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. 36). Beier & Beran, Langenweißbach 2003, ISBN 3-930036-70-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký dolmen v Zambujeiru na Wikimedia Commons