Velký dolmen v Zambujeiru

Velký dolmen v Zambujeiru
Poloha
Adresa	Nossa Senhora da Tourega e Nossa Senhora de Guadalupe, Portugalsko Portugalsko
Souřadnice	38°32′21,31″ s. š., 8°0′51,83″ z. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký dolmen v Zambujeiru (portugalsky Anta Grande do Zambujeiro) je největší megalitická památka v Portugalsku, pocházející z doby asi 4000–3000 př. n. l. Nachází se jihozápadně od města Évora poblíž říčky Ribeira da Permanca. Je jednou z největších megalitických hrobek Iberského poloostrova, a proto je také nazýván „katedrálou doby kamenné“ a 22. listopadu 1971 byl prohlášen za národní památku Portugalska.

Anta je portugalský název pro asi 5000 megalitických míst nebo dolmenů, které vznikly během neolitu na západě Pyrenejského poloostrova a vytvořili je lidé pocházející z okruhu kultury s kardiální keramikou.

Popis

Půdorys odpovídá dolmenu s dlouhou komorou

Vnitřek pohřební komory

Hrobka byla objevena v roce 1964 po odstřelu dvacet tun těžkého krycího kamene a nyní je chráněna proti erozi krytem z vlnitého plechu.

Megalitická kultovní stavba má průměr kolem padesáti metrů a skládá se z polygonální komory a dlouhé chodby, vše dohromady o délce devatenácti metrů. Před vchodem byla kamenná dlažba a stával zde velký menhir, nyní povalený. Šířka komory, která je rozdělena na čtvrtiny vertikálními kameny, je u dna pět metrů.

Podobné stavby byly zjištěny v severní části kultury s nálevkovitými poháry, zejména v Meklenbursku a Švédsku. Poblíž nalezené mísové kameny jsou také doloženy v této severní oblasti, a také ve Velké Británii a Francii. Dolmen byl i s mohylou ze zeminy šest metrů vysoký a pokrýval asi 70 m průměr. Dnes opěrné kameny vyčnívají asi šest metrů ze země.

Během vykopávek, které vedl Henrique Leonor Pina, bylo nalezeno:

• asi 500 korálků různých tvarů a materiálů,
• téměř 30 kamenných seker nebo jejich zlomků
• více než 800 čepelí a úlomků čepelí
• 40 neporušených nádob a 1800 střepů nádob,
• 154 vyřezávaných břidlicových idolů a asi 1000 fragmentů,
• přes 500 hrotů šípů

Díky zvláštním okolnostem objevu bylo možné zjistit stratigrafickou strukturu nálezů. Podle ní patří čepele, korálky a kamenné sekery do starší fáze, ve které se keramika, hroty šípů a břidlicové modly ještě nevyskytují. V letech 1989-1990 probíhaly další vykopávky, které vedli Carlos Tavares da Silva a Joaquina Soaresová.

Různé pohledy na dolmen

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anta Grande do Zambujeiro na německé Wikipedii.

Literatura

• PINA, Henrique Leonor. Actas do II Congresso Nacional de Arqueologia. Coimbra, Portugal: [s.n.], 1970. Kapitola Novos Monumentos Megalíticos Do Distrito de Évora. (portugalsky) 
• GONÇALVES, José Pires. Roteiro de Alguns Megálitos da Região de Évora. Évora, Portugal: [s.n.], 1975. (portugalsky) 
• Ana Palma dos Santos: Monumentos megalíticos do Alto Alentejo (= Guias arqueológicos de Portugal. 1). Fenda, Lissabon 1994, ISBN 972-9184-16-X.
• António Carlos Silva, Rui Parreira, Miguel Lago da Silva: A Guide to the Megalithic Monuments of the Evora Region. Câmara Muncipal de Évora, Évora 1992, ISBN 972-95112-9-2.
• Jürgen E. Walkowitz: Das Megalithsyndrom. Europäische Kultplätze der Steinzeit (= Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. 36). Beier & Beran, Langenweißbach 2003, ISBN 3-930036-70-3.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký dolmen v Zambujeiru na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Náboženství | Portugalsko | Starověk