Přeskočit na obsah

Anna Čičerovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Anna Chicherova)
Anna Čičerovová
Anna Čičerovová na MS 2011
Anna Čičerovová (MS 2011)
Osobní informace
Narození22. července 1982 (42 let)
Jerevan
StátRusko Rusko
Výška180 cm
Hmotnost57 kg
ChoťGennadiy Chernovol
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2004, 2008, 2012
Účasti na MS2003, 2005, 2007, 2009, 2011
Účasti na ME2006
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
DQ Peking 2008 skok do výšky
zlato Londýn 2012 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
stříbro Ósaka 2007 skok do výšky
DQ Berlín 2009 skok do výšky
zlato Tegu 2011 skok do výšky
bronz Moskva 2013 skok do výšky
bronz Peking 2015 skok do výšky
Halové MS v atletice
bronz Birmingham 2003 skok do výšky
stříbro Budapešť 2004 skok do výšky
stříbro Istanbul 2012 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Madrid 2005 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Bydhošť 1999 skok do výšky
Univerziáda
zlato İzmir 2005 skok do výšky

Anna Vladimirovna Čičerovová (rusky Анна Владимировна Чичерова, * 22. července 1982, Jerevan, Arménská SSR) je ruská atletka, olympijská vítězka a bronzová olympijská medailistka, mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Juniorské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé na sebe tato 178 cm vysoká atletka upozornila v roce 1999 na prvním ročníku MS v atletice do 17 let v polské Bydhošti, kde získala zlatou medaili za 189 cm. O rok později skončila na mistrovství světa juniorů v Santiagu de Chile výkonem 185 cm těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. V červenci roku 2001 pořádalo juniorské mistrovství Evropy italské Grosseto. Čičerovová zde překonala 190 cm a vybojovala stříbrnou medaili, když výše skočila jen Ramona Popová z Rumunska.[1] V témže roce skončila na světové letní Univerziádě v Pekingu s výkonem 185 cm na osmém místě.

Seniorské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

První úspěchy mezi dospělými si připsala v roce 2003, když nejprve vybojovala za 199 cm bronzovou medaili na halovém MS v Birminghamu. V létě se na svém prvním mistrovství světa v Paříži umístila na šestém místě, když pokořila laťku na stojanech ve výšce 195 cm. O rok později se konalo další halovém MS v maďarské Budapešti, kde překonala ve finále rovné dva metry a získala stříbrnou medaili. Výše skočila jen další ruská výškařka Jelena Slesarenková, která zvítězila výkonem 204 cm. Na letních olympijských hrách v Athénách postoupila do finále, kde se umístila na šestém místě.

V roce 2005 získala hned dvě zlaté medaile z atletických šampionátů. Na halovém ME v Madridu překonala 201 cm a nechala za sebou domácí výškařku, Španělku Ruth Beitiaovou, která skočila 199 cm a skončila stříbrná. Na světovém šampionátu ve finských Helsinkách skončila pod stupni vítězů, na čtvrtém místě vinou horšího technického zápisu.[2] Zlatou medaili však vybojovala na XXIII. Letní Univerziádě v tureckém İzmiru, kde k titulu stačilo překonat 190 cm. Stříbro brala Irina Kovalenková z Ukrajiny a bronz Němka Ariane Friedrichová.[3]

Halové mistrovství světa 2006 pořádala Moskva, na domácí půdě se však ruská výškařka vinou zranění nepředstavila. Vrcholem letní atletické sezóny bylo ME v atletice ve švédském Göteborgu, kde obsadila s další Ruskou Jekatěrinou Savčenkovou sedmé místo. V roce 2007 se konalo MS v japonské Ósace, kde si ve finále vylepšila o dva centimetry osobní rekord pod širým nebem a za 203 cm získala společně s Italkou Antoniettou Di Martinovou stříbrnou medaili.[4]

V halové sezóně 2008 předvedla nejlépe 198 cm v rumunské Bukurešti a na halovém MS ve Valencii nestartovala. Na letních olympijských hrách v Pekingu vybojovala výkonem 203 cm bronzovou medaili. Na výšce 199 cm se zachránila třetím pokusem, následné dvě výšky (201, 203) však překonala napoprvé.[5] Medaile jí byla odebrána v roce 2016 na základě zpětného testování vzorků, které u ní odhalilo anabolický steroid turinabol.[6]. V roce 2009 vybojovala výkonem 202 cm stříbrnou medaili na mistrovství světa v Berlíně. Závodí za armádní atletický klub v Moskvě (CSKA).

V den svých 29. narozenin skočila na ruském atletickém šampionátu v Čeboksarech 207 centimetrů, čímž si o tři cm vylepšila osobní rekord a o jeden cm vylepšila národní rekord Jeleny Slesarenkové z roku 2004.[7] Po dvou stříbrných medailích v řadě dokázala na MS v atletice 2011 v jihokorejském Tegu získat titul mistryně světa, když porazila Blanku Vlašičovou díky lepšímu technickému zápisu.

Sezóna 2012

[editovat | editovat zdroj]

Před halovým světovým šampionátem v Istanbulu pětkrát v řadě zvítězila a vždy překonala dvoumetrovou hranici. 4. února na výškařském mítinku v německém Arnstadtu dokázala zvítězit výkonem 206 cm, což je třetí nejlepší halový výkon všech dob.[8] Výše skočila jen v roce 1992 Němka Heike Henkelová, která v Karlsruhe zdolala 207 cm a halový světový rekord 208 cm drží Švédka Kajsa Bergqvistová od 4. února 2006. 206 cm překonala jednou také Stefka Kostadinovová a Blanka Vlašičová. Vítěznou sérii Čičerovové zastavila na halovém MS Američanka Chaunté Lowe, která vybojovala výkonem 198 cm zlatou medaili. Ruska se společně s Ebbou Jungmarkovou a Antoniettou Di Martinovou podělila o stříbro.

Z důvodu přípravy na olympijské hry vynechala ME v atletice v Helsinkách. Poslední závod před olympiádou absolvovala v Londýně v rámci Diamantové ligy na mítinku Aviva, kde skončila třetí (194 cm). Na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně byla největší adeptkou na zisk zlaté medaile. Roli favoritky nakonec splnila, když se ve finále jako jediná dokázala přenést přes 205 cm. Tuto výšku zdolala napodruhé a všechny předešlé prvním pokusem. Stříbro získala překvapivě Američanka Brigetta Barrettová a bronz další Ruska Světlana Školinová, když si obě vylepšily osobní rekord na 203 cm.[9]

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly Bulharka Stefka Kostadinovová, Němky Heike Henkelová a Ariane Friedrichová, Švédka Kajsa Bergqvistová, Belgičanka Tia Hellebautová, Chorvatka Blanka Vlašičová, krajanka Marija Lasickeneová a Ukrajinka Jaroslava Mahučichová. Dvoumetrovou hranici a vyšší zdolala celkově 38krát.[10]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jejím manželem je kazašský sprinter Gennadij Černovol. Dne 7. září roku 2010 se ji narodila dcera Nika.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kompletní výsledky MEJ 2001. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. 
  2. ↑ Women High Jump World Championship 2005 Helsinky
  3. ↑ WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE – WOMEN)
  4. ↑ Women High Jump Athletics World Championchip 2007 Osaka. osaka2007.iaaf.org [online]. [cit. 16-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-10-2012. 
  5. ↑ Women High Jump Athletics Olympic Games 2008 Beijing
  6. ↑ Výškařka Čičerovová musí vrátit olympijskou medaili, brala steroidy
  7. ↑ ČTK. Výškařka Čičerovová zářila, na ruském šampionátu skočila 207 centimetr. iDNES.cz [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-09-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Čičerovová skočila třetí výkon halové historie, Bába skončil pátý. iDNES.cz [online]. 2012-02-04 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Česká štafeta byla ve finále sedmá. Farah má druhé vytrvalecké zlato. iDNES.cz [online]. 2012-08-11 [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Profil na tilastopaja.org[nedostupný zdroj]
  11. ↑ Russia’s Chicherova jumping back into the spotlight

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Olympijské vítězky v atletice – skok do výšky
Mistryně světa v atletice – skok do výšky
Halové mistryně Evropy v atletice – skok do výšky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Čičerovová&oldid=24215427“