Andrej Karelin
Andrej Osipovič Karelin | |
---|---|
Narození | 16. července 1837 Tambovskij ujezd |
Úmrtí | 31. červencejul. / 13. srpna 1906greg. (ve věku 69 let) Nižnij Novgorod |
Místo pohřbení | Červený hřbitov |
Alma mater | Imperátorská akademie umění |
Povolání | malíř a fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrej Osipovič Karelin (rusky Андре́й О́сипович Каре́лин, 16. července greg. / 4. července jul. 1837 – 12. srpna 1906)[1] byl ruský malíř a fotograf, který založil žánr umělecké fotografie. Věnoval se portrétní fotografii a fotografii architektury, především v oblasti Nižního Novgorodu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 4. (16.) července 1837 ve vojenské osadě v Tambovské gubernii jako nemanželský syn Taťjany Ivanbovny Karelinové.
V roce 1847 byl poslán do Tambova, aby tam studoval ikonografii. V roce 1857 vstoupil na Petrohradskou akademii umění. Během této doby začal studovat fotografii. V roce 1863 Karelin vyhrál dvě malé stříbrné medaile Akademie výtvarných umění za „úspěch v kreslení náčrtu z přírody a kreslení podle přírody“. V roce 1864 dokončil studium a věnoval se profesi svobodného umělce.
V roce 1865 se svou manželkou Jevgenijí Nikitičnou a dětmi Ludmilou a Apollonem odstěhovali z Petrohradu do Kostromy. V Kostromě se věnoval portrétní malbě, ze které také dával výukové lekce. Současně pracoval ve fotografickém studiu Michaila Petroviče Nastjukova. V roce 1866 mu při porodu syna Andrejeva zemřela žena. Brzy poté se Karelin se třemi dětmi a svou druhou manželkou Olgou Grigorjevnou, rozenou Lermontovou (příbuzné Michaila Jurjeviče Lermontova) se odstěhovali do Nižního Novgorodu. V roce 1892 v rodině žila v ulici Mukovského v domě Gubina. V Nižním Novgorodu se jim narodily tři děti: Olga, Taťjana a Raphael.
V Nižním Novgorodu otevřel také vlastní školu kreslení, ve které učil až do roku 1905.
V roce 1869 otevřel fotografický ateliér s názvem Fotografie a malba (Фотография и живопись), který se vyznačoval tím, že byl velmi dlouhý. V něm pomocí objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností portrétoval sedící osoby z velkého odstupu tak, aby nedocházelo k perspektivnímu zkreslení postavy.[2]
V roce 1870 Karelin spolu s malířem Ivanem Šiškinem vytvořili fotografické album „Nižnij Novgorod“. Na veletrhu ve městě si postavil vlastní pavilon, kde na projektu neustále pracovali.
V roce 1873 se účastnil VI. Mezinárodní výstavy umělecké fotografie ve Vídni.
V roce 1876 získal Velkou stříbrnou medaili za své portréty a fotografie přírody na speciální expozici francouzské fotografické společnosti v Paříži. Získal také bronzovou medaili na Světové výstavě ve Philadelphii věnované 100. výročí osvobození států Severní Ameriky a na speciální výstavě Edinburské fotografické společnosti získal diplom a zlatou medaili od Královské akademie v Edinburghu.[1]
Roku 1878 se Karelin stal členem francouzské Národní akademie umění. Získal diplom od francouzské fotografické společnosti a zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži.[1]
V roce 1879 mu car Alexandr III. udělil zlatou medaili, kterou mohl nosit zavěšenou na krku „za účast na pařížské světové výstavě“, kromě toho mu byl udělen čestný diplom z Národní akademie zemědělství, textilního průmyslu a obchodu.
Později byl několikrát oceněn na různých výstavách. V roce 1886 vydal „Pohledy Nižního Novgorodu.“ Během roku 1887 se mu poblíž Jurjevce v Ivanovské oblasti podařilo udělat sérii fotografií úplného zatmění Slunce.
V roce 1898 předváděli na školách diapozitivy pomocí laterny magicy.
Karelin byl členem velkého počtu různých společností: od Nižního Novgorodu Společnost pro milovníky umění, až po Královskou společnost přírodovědců, antropologie a etnografie.
Zemřel 12. srpna 1906 a byl pohřben na hřbitově kláštera Svatého Kříže v Nižním Novgorodu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rodina umělce
-
Dívka s kytarou
-
Štědrost
-
Žebrající muž s chlapcem
-
Hra na slepou bábu
-
Tři dívky s fotografickými alby
-
Ruská žena s vyšíváním
-
Vesnická dívka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-08-04]. Heslo ́КАРЕ́ЛИН. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. (rusky)
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918 [online]. Pavel Scheufler [cit. 2010-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Osipovič Karelin na Wikimedia Commons
- (rusky) Андрей Осипович Карелин Archivováno 12. 6. 2018 na Wayback Machine.
- (rusky) Фотографии Андрея Карелина
- (rusky) Пионеры русской светописи
- (rusky) А. О. Карелин в Русском музее фотографии
- (rusky) А. О. Карелин в Государственном историческом музее
- А. О. Карелин на photoisland.net
- Андрей Осипович Карелин. Творческое наследие