Přeskočit na obsah

Amélie Mauresmová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Amelie Mauresmová)
Amélie Mauresmová
Amélie Mauresmová v červnu 2014
Amélie Mauresmová v červnu 2014
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození5. července 1979 (45 let)
Místo narozeníSaint-Germain-en-Laye, Francie
BydlištěŽeneva, Švýcarsko
Výška175 cm
Hmotnost69 kg
Profesionál od1993
Ukončení kariéry3. prosince 2009
Držení raketypravou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek15 022 476 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů545–227
Tituly25 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (13. září 2004)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2006)
French Openčtvrtfinále (2003, 2004)
Wimbledonvítězka (2006)
US Opensemifinále (2002, 2006)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (2005)
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů92–62
Tituly3 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (26. června 2006)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (1999)
French Open2. kolo (1997, 1998)
Wimbledonfinále (2005)
US Open3. kolo (1999)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 3. prosince 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Amélie Mauresmová (2009)

Amélie Mauresmová (2009)

Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro 2004 Athény dvouhra žen

Amélie Simone Mauresmová, nepřechýleně Amélie Mauresmo (* 5. července 1979 Saint-Germain-en-Laye) je francouzská trenérka a bývalá profesionální tenistka. V roce 2006 vyhrála dva tituly Grand Slamu – na Australian Open a ve Wimbledonu. V letech 2004 a 2006 byla světovou jedničkou.

Poté, co Skot Andy Murray prohrál v semifinále French Open 2014, angažoval Mauresmovou jako svoji trenérku.[1] Učinil tak „historický krok“, když se Francouzka stala první ženou koučující mužského tenistu ze špičky žebříčku ATP.[2][3]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Tenis začala hrát ve čtyřech letech, inspirovaná zážitkem z finále French Open mezi Yannickem Noahem a Matsem Wilanderem.[4] Díky rychlému zvyšování výkonnosti dostala už v roce 1995, ve věku necelých 16 let, příležitost startovat v kvalifikaci French Open, v níž vyhrála tři zápasy proti papírově silnějším soupeřkám a dostala se do hlavní soutěže. O rok později zvítězila v juniorce na dvou Grand Slamech – na Australian Open a ve Wimbledonu a byla vyhlášena juniorskou mistryní světa.

V následujícím roce se ale trápila a rozhodla se najít řešení v najmutí svého prvního soukromého trenéra Warwicka Bashforda. Že byla na dobré cestě, naznačilo její první finále na turnaji WTA Tour v roce 1998 – v Berlíně sice musela ve kvalifikaci odvracet mečbol, ale pak vyřadila Janu Novotnou a Lindsay Davenportovou (její první vítězství nad soupeřkami z nejlepší světové desítky). Ve světovém žebříčku nahlédla do první světové stovky a hned o rok později byla sama v první desítce.

Pomohlo jí k tomu i její první grandslamové finále – na Australian Open 1999 v semifinále zdolala světovou jedničku Davenportovou a prohrála až v souboji o titul s Martinou Hingisovou. Svůj výsledek komentuje: „Dva týdny jsem měla pocit, že mě nikdo nezastaví. Od té chvíle jsem byla silou, se kterou se musí počítat.“[5] Zápas měl kontroverzní předehru, když Hingisová měla prohlásit o Mauresmové, že je „poloviční muž“ (Švýcarka to, že něco takového řekla, ale opakovaně odmítla), Davenportová se pro změnu vyjádřila, že v prohraném zápase s Mauresmovou měla několikrát pocit, že hraje s mužem. Francouzka pak oficiálně přiznala svou homosexuální orientaci.[6] V Bratislavě vyhrála Mauresmová svůj první titul na WTA Tour. Francouzský tenis, díky ní i jejím krajankám, tehdy patřil na světový vrchol, od listopadu toho roku do ledna roku 2000 byly v první desítce čtyři Francouzky – vedle Mauresmové ještě Pierceová, Halardová-Decugisová a Tauziatová. Jedním z mála zklamání konce století bylo pro Mauresmovou zranění kotníku z French Open, kvůli kterému zmeškala Wimbledon.

Když na začátku roku 2000 vyhrála další turnaj v Sydney, dokázala zdolat jinak déle než půl roku neporaženou Davenportovou. Přišla ale další zranění, která ji na dlouhé týdny vyřadila z tenisu, a zklamání ve Wimbledonu i jinde. Na olympijských hrách v Sydney, kde se jí na začátku roku tak dařilo, vypadla hned v prvním kole. Návrat o rok později byl ale triumfální, Mauresmová vyhrála čtyři tituly – a tři z nich (v pařížské hale Bercy, Nice a na Amelia Islandu) v řadě. Byla považovaná za favoritku French Open, ale senzačně prohrála hned v úvodním zápase s Němkou Kandarrovou.

Přesto je jednoznačně hráčkou světové špičky a vítězí v řadě dalších turnajů. Drží se v první světové desítce a nakukuje do první pětky. V roce 2003 byla jedinou hráčkou, která dokázala porazit obě sestry Serenu i Venus Williamsovy, vyhrála všech osm utkání na cestě Francie za výhrou ve Fed Cupu. Na WTA Tour Championships prohrála až ve finále s Kim Clijstersovou.

Světová jednička

[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol světového žebříčku se dostala v roce 2004. Na všech turnajích Grand Slamu byla aspoň ve čtvrtfinále (ve Wimbledonu v semifinále), vyhrála tři turnaje nejvyšší skupiny WTA Tour (Berlín, Řím a Montreal) a 13. září se stala světovou jedničkou,[7] což se do té doby žádné tenistce ani tenistovi z Francie nepodařilo. Za celý rok vyhrála 63 zápasů.

V dalším roce stále hájila postavení v první čtyřce na světě, ale útok na post světové jedničky ve finále turnaje v Dauhá proti Australance Molikové nezvládla. Sezónu zakončila úspěchem v dramatickém finále WTA Tour Championships. Zápas s Pierceovou trval tři hodiny a šest minut a skončil 5:7, 7:6 a 6:4. Ve finále Fed Cupu Francie prohrála s Ruskem.

2006

[editovat | editovat zdroj]

Jedenáct let po svém debutu na grandslamovém turnaji se dočkala konečně v roce 2006 svého prvního titulu, z něhož ale měla smíšené pocity. V semifinále jí vzdala kvůli zranění kotníku Kim Clijstersová a finále se nedohrálo, když odstoupila Justine Heninová kvůli trávicím potížím. Bylo to tehdy druhé nejdelší čekání na vítězství v Grand Slamu – na 32. pokus. Další čekání nebylo tak dlouhé – po relativním neúspěchu na French Open porazila ve finále Wimbledonu tentokrát v řádném boji Heninovou. Po většinu roku (od března do listopadu) byla světovou jedničkou a až na jeho konci se Heninové podařila velká odveta ve finále Tour Championships.

2007

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 zaznamenala nejlepší výsledky v evropské halové sezóně po nevydařeném Australian Open a pak ji o síly obral akutní zánět slepého střeva. Na třech dosud odehraných Grand Slamech ji v tomto roce vždy vyřadily české tenistky – na Australian Open a na French Open Lucie Šafářová a ve Wimbledonu Nicole Vaidišová.

2008

[editovat | editovat zdroj]
Mauresmová ve Wimbledonu 2006

V roce 2008 se jí příliš nedařilo. Zahrála si čtvrtfinále v Gold Coast, Dubaji, v Amelia Island a v Cincinnati. Na Australian Open skončila ve 3. kole. Ve Fed Cupových zápasech s Japonskem ale vyhrála oba zápasy. Na French Open se jí tradičně nedařilo a ve druhém kole ji porazila Španělka Suarez-Navarro. Na Wimbledonském turnaji se potýkala se zraněním a prohrála ve třetím kole se Serenou Williamsovou. Na podzim tohoto roku se jejím novým trenérem stal Hugo Lecoq.

2009

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2009 vstoupila ve znatelně lepší formě. V Brisbane porazila Anu Ivanovićovou a dostala se až do semifinále, kde musela odstoupit kvůli problémům se zády. Na Australian Open skončila ve třetím kole. V pařížské hale dokázala aktuální formu, když porazila Jelenu Jankovićovou a ve finále Jelenu Dementěvovou. Po dvou letech tak vyhrála další turnaj.

V říjnu 2009 oznámila, že pro ztrátu motivace ruší účast na turnajích do konce roku a zvažuje konec kariéry.[8]

3. prosince 2009 oznámila definitivní ukončení profesionální kariéry.[9]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Ve své kariéře vyhrála 25 titulů ve dvouhře a 3 tituly ve čtyřhře.

Mezi největší úspěchy patří vítězství na grandslamových turnajích Australian Open a Wimbledonu v roce 2006. Mezi dalšími to bylo finále Australian Open 1999, dvě semifinále Wimbledonu a dvě semifinále US Open, na kterém byla alespoň ve čtvrtfinále pokaždé od roku 2001. Má stříbrnou medaili z Letních olympijských her v Aténách a s francouzským družstvem vyhrála Fed Cup v roce 2003.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi profesionální tenistky, které se oficiálně přihlásily k homosexuální orientaci (před ní byly nejznámějšími příklady Martina Navrátilová či Billie Jean Kingová). Při Australian Open 1999 představila svou tehdy jednatřicetiletou přítelkyni Sylvii Bourdonovou.[6] Později se rozešly a Mauresmová podrobnosti o svých dalších vztazích nezveřejňovala. Na rozdíl od Navrátilové či Kingové ji otevřené vyjádření o sexuální orientaci nepřipravilo o sponzorské kontrakty.[10]

V dubnu 2015 prostřednictvím Twitteru sdělila, že je těhotná a v srpnu očekává narození dítěte.[11] Dne 16. srpna 2015 přivedla na svět syna.[12][13]

Byla vyznamenána francouzským Řádem čestné legie.

Žije ve švýcarské Ženevě. V roce 2008 hrála v malé roli ve filmu Asterix a Olympijské hry.

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1999 Australian Open tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová 2–6, 3–6
Vítězka 2006 Australian Open tvrdý Belgie Justine Heninová 6–1, 2–0 skreč
Vítězka 2006 Wimbledon tráva Belgie Justine Heninová 2–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2005 Wimbledon tráva Rusko Světlana Kuzněcovová Zimbabwe Cara Blacková
Jižní Afrika Liezel Huberová		 2–6, 1–6

Finálové účasti na turnajích WTA (52)

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra – výhry (25)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (2)
WTA Championships (1)
Kategorie Tier I (6)
Kategorie Tier II (14)
Kategorie Tier III (0)
Kategorie Tier IV & V (1)
Kategorie Premier (1)
Kategorie International (0)
Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
1. 24. říjen 1999 Bratislava, Slovensko tvrdý Belgie Kim Clijstersová 6-3, 6-3
2. 16. leden 2000 Sydney, Austrálie tvrdý USA Lindsay Davenportová 7-62, 6-4
3. 11. únor 2001 Paříž, Francie koberec Německo Anke Huberová 7-62, 6-1
4. 18. únor 2001 Nice, Francie koberec Bulharsko Magdalena Malejevová 6-2, 6-0
5. 15. duben 2001 Amelia Island, Spojené státy antuka Jižní Afrika Amanda Coetzerová 6-4, 7-5
6. 13. květen 2001 Berlín, Německo antuka USA Jennifer Capriatiová 6-4, 2-6, 6-3
7. 23. únor 2002 Dubaj, SAE tvrdý Francie Sandrine Testudová 6-4, 7-63
8. 18. srpen 2002 Montreal, Kanada tvrdý USA Jennifer Capriatiová 6-4, 6-1
9. 4. květen 2003 Varšava, Polsko antuka USA Venus Williamsová 6-76, 6-0, 3-0 skreč
10. 2. listopad 2003 Philadelphia, Spojené státy tvrdý Rusko Anastasija Myskinová 5-7, 6-0, 6-2
11. 9. květen 2004 Berlín, Německo antuka USA Venus Williamsová bez boje
12. 16. květen 2004 Řím, Itálie antuka USA Jennifer Capriatiová 3-6, 6-3, 7-66
13. 8. srpen 2004 Montreal, Kanada tvrdý Rusko Jelena Lichovcevová 6-1, 6-0
14. 31. říjen 2004 Linz, Rakousko tvrdý Rusko Jelena Bovinová 6-2, 6-0
15. 7. listopad 2004 Philadelphia, Spojené státy tvrdý Rusko Věra Zvonarevová 3-6, 6-2, 6-2
16. 20. únor 2005 Antverpy, Belgie koberec USA Venus Williamsová 4-6, 7-5, 6-4
17. 15. květen 2005 Řím, Itálie antuka Švýcarsko Patty Schnyderová 2-6, 6-3, 6-4
18. 6. listopad 2005 Philadelphia, Spojené státy tvrdý Rusko Jelena Dementěvová 7-5, 2-6, 7-5
19. 13. listopad 2005 WTA Tour Championships, Spojené státy tvrdý Francie Mary Pierceová 5-7, 7-63, 6-4
20. 28. leden 2006 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Belgie Justine Heninová 6-1, 2-0 skreč
21. 12. únor 2006 Paříž, Francie koberec Francie Mary Pierceová 6-1, 7-62
22. 19. únor 2006 Antverpy, Belgie koberec Belgie Kim Clijstersová 3-6, 6-3, 6-3
23. 8. červenec 2006 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Belgie Justine Heninová 2-6, 6-3, 6-4
24. 18. únor 2007 Antverpy, Belgie koberec Belgie Kim Clijstersová 6-4, 7-64
25. 15. únor 2009 Paříž, Francie tvrdý Rusko Jelena Dementěvová 7-67, 2-6, 6-4

Dvouhra – prohry (23)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (1)
WTA Championships (2)
Olympijské stříbro (1)
Kategorie Tier I (5)
Kategorie Tier II (12)
Kategorie Tier III (2)
Kategorie Premier (0)
Kategorie International (0)
Č. Datum Turnaj Povrch Vítězka Výsledek
1. 17. květen 1998 Berlín, Německo antuka Španělsko Conchita Martínezová 6-4, 6-4
2. 31. leden 1999 Australian Open, Austrálie tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová 6-2, 6-3
3. 28. únor 1999 Paříž, Francie koberec USA Serena Williamsová 6-2, 3-6, 7-64
4. 7. květen 2000 Bol, Chorvatsko antuka Slovinsko Tina Pisniková 7-64, 7-62
5. 21. květen 2000 Řím, Itálie antuka USA Monika Selešová 6-2, 7-64
6. 20. květen 2001 Řím, Itálie antuka Austrálie Jelena Dokićová 7-63, 6-1
7. 9. únor 2003 Paříž, Francie koberec USA Serena Williamsová 6-3, 6-2
8. 18. květen 2003 Řím, Itálie antuka Belgie Kim Clijstersová 3-6, 7-63, 6-0
9. 5. říjen 2003 Moskva, Rusko koberec Rusko Anastasija Myskinová 6-2, 6-4
10. 10. listopad 2003 WTA Tour Championships, Spojené státy tvrdý Belgie Kim Clijstersová 6-2, 6-0
11. 17. leden 2004 Sydney, Austrálie tvrdý Belgie Justine Heninová 6-4, 6-4
12. 11. duben 2004 Amelia Island, Spojené státy antuka USA Lindsay Davenportová 6-4, 6-4
13. 22. srpen 2004 LOH – Atény, Řecko tvrdý Belgie Justine Heninová 6-3, 6-3
14. 10. říjen 2004 Filderstadt, Německo tvrdý USA Lindsay Davenportová 6-2 skreč
15. 13. únor 2005 Paříž, Francie koberec Rusko Dinara Safinová 6-4, 2-6, 6-3
16. 27. srpen 2005 New Haven, Spojené státy tvrdý USA Lindsay Davenportová 6-4, 6-4
17. 9. říjen 2005 Filderstadt, Německo tvrdý USA Lindsay Davenportová 6-2, 6-4
18. 4. březen 2006 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Naďa Petrovová 6-3, 7-5
19. 24. září 2006 Peking, Čína tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová 6-4, 6-0
20. 12. listopad 2006 WTA Tour Championships, Španělsko tvrdý Belgie Justine Heninová 6-4, 6-3
21. 24. únor 2007 Dubaj, SAE tvrdý Belgie Justine Heninová 6-4, 7-5
22. 26. květen 2007 Štrasburk, Francie antuka Španělsko Anabel M. Garriguesová 6-4, 4-6, 6-4
23. 22. červen 2007 Eastbourne, Velká Británie tráva Belgie Justine Heninová 7-5, 6-74, 7-62

Čtyřhra – výhry (3)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Kategorie Tier II (2)
Kategorie Premier Mandatory (1)
Č. Datum Turnaj Povrch Partnerka Soupeřky ve finále Výsledek
1. 22. říjen 2000 Linz, Rakousko koberec USA Chanda Rubinová Francie Nathalie Tauziatová
Japonsko Ai Sugijamová 		6-4, 6-4
2. 24. červen 2006 Eastbourne, Velká Británie tráva Rusko Světlana Kuzněcovová USA Martina Navrátilová
Jižní Afrika Liezel Huberová 		6-2, 6-4
3. 5. duben 2009 Miami, Spojené státy tvrdý Rusko Světlana Kuzněcovová Česko Květa Peschkeová
USA Lisa Raymondová 		4-6, 6-3, 10-3

Čtyřhra – prohry (1)

[editovat | editovat zdroj]
Č. Datum Turnaj Povrch Partner Vítězky Výsledek
1. 3. červenec 2005 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Rusko Světlana Kuzněcovová Jižní Afrika Liezel Huberová
Zimbabwe Cara Blacková 		6-2, 6-1

Fed Cup

[editovat | editovat zdroj]

Amélie Mauresmová se zúčastnila 21 zápasů týmového Fed Cupu za tým Francie s bilancí 30-9 ve dvouhře a 2-2 ve čtyřhře.

Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Pořadí 827. ▲ 290. ▲ 159. ▲ 109. ▲ 29. ▲ 10. ▼ 16. ▲ 9. ▲ 6. ▲ 4. ▲ 2. ▼ 3. ▬ 3. ▼ 18. ▼ 24. ▲ 21.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Pořadí 195. ▲ 182. ▼x. ▲ 138. ▲ 64. ▲ 57. ▼ 302. ▲ 144. ▲ 56.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Russell Fuller. BBC Sport - Andy Murray appoints Amelie Mauresmo as coach [online]. Bbc.co.uk [cit. 2014-06-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.shape.com [online]. [cit. 2014-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-13. 
  3. ↑ 'Andy Murray appoints Amélie Mauresmo as his new coach', The Guardian, June 8th 2014.
  4. ↑ Vlastní biografie Archivováno 29. 6. 2007 na Wayback Machine. na osobním webu
  5. ↑ 3. část vlastní biografie Archivováno 1. 7. 2007 na Wayback Machine., orig.: „For two weeks, I felt as if I was unstoppable. From then on, I was a force to be reckoned with.“
  6. ↑ a b Mauresmo speaks of lesbian relationship as coach rips Hingis[nedostupný zdroj], zpráva Associated Press na Canoe.ca, 30. 1. 1999
  7. ↑ Home | WTA Tennis English Archivováno 20. 4. 2007 na Wayback Machine. Web WTA Tour
  8. ↑ Francouzka Mauresmová zvažuje konec tenisové kariéry, Sport.cz, 8.10.2009
  9. ↑ Tenistka Mauresmová pověsila raketu na hřebík, Sport.cz, 3.12.2009
  10. ↑ Amelie Mauresmo: Lesbian Tennis Star Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine., článek v rubrice Lesbian Life na webu About.com
  11. ↑ CRAWFORD, Harriet. Andy Murray's coach Amelie Mauresmo announces pregnancy on Twitter: 'Baby will be here in August'. Daily Mail. 9 April 2015. Dostupné online [cit. 30 June 2015]. 
  12. ↑ Andy Murray: Scot dedicates win to new Mum Amelie Mauresmo [online]. CNN, 17 August 2015 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mauresmo gives birth to first child, a boy [online]. Tennis.com, 17 August 2015 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Světové jedničky ve dvouhře žebříčku WTA
Chris Evertová (1975/1985 – 260 t.) • Evonne Goolagongová (1976 – 2 t.) • Martina Navrátilová (1978/1987 – 331 t.) • Tracy Austinová (1980 – 22 t.) • Steffi Grafová (1987/1997 – 377 t.) • Monika Selešová (1991/1996 – 178 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1995 – 12 t.) • Martina Hingisová (1997/2001 – 209 t.) • Lindsay Davenportová (1998/2006 – 98 t.) • Jennifer Capriatiová (2001/2002 – 17 t.) • Venus Williamsová (2002 – 11 t.) • Serena Williamsová (2002/2017 – 319 t.) • Kim Clijstersová (2003/2011 – 20 t.) • Justine Heninová (2003/2008 – 117 t.) • Amélie Mauresmová (2004/2006 – 39 t.) • Maria Šarapovová (2005/2012 – 21 t.) • Ana Ivanovićová (2008 – 12 t.) • Jelena Jankovićová (2008/2009 – 18 t.) • Dinara Safinová (2009 – 26 t.) • Caroline Wozniacká (2010/2018 – 71 t.) • Viktoria Azarenková (2012/2013 – 51 t.) • Angelique Kerberová (2016/2017 – 34 t.) • Karolína Plíšková (2017 – 8 t.) • Garbiñe Muguruzaová (2017 – 4 t.) • Simona Halepová (2017/2019 – 64 t.) • Naomi Ósakaová (2019 – 25 t.) • Ashleigh Bartyová (2019/2022 – 121 t.) • Iga Świąteková (2022/2024 – 125 t.) • Aryna Sabalenková (2023/2024 – 11 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 3. listopadu 1975 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 4. listopadu 2024
Amélie Mauresmová – vítězka Grand Slamu a Turnaje mistryň
Australian Open – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
Rok 1986 - Nehráno se pro přeložení grandslamu z prosince na leden.
Wimbledon – Vítězky ženské dvouhry v otevřené éře
Vítězky Turnaje mistryň ve dvouhře
(1971) Billie Jean Kingová • (1972–1973) Chris Evertová • (1974) Evonne Goolagongová • (1975) Chris Evertová • (1976) Evonne Goolagongová • (1977) Chris Evertová • (1978–1979) Martina Navrátilová  • (1980) Tracy Austinová • (1981) Martina Navrátilová • (1982) Sylvia Haniková • (1983–1985) Martina Navrátilová • (1986–březen) Martina Navrátilová • (1986–listopad) Martina Navrátilová  • (1987) Steffi Grafová • (1988) Gabriela Sabatini • (1989) Steffi Grafová • (1990–1992) Monika Selešová • (1993) Steffi Grafová • (1994) Gabriela Sabatini • (1995–1996) Steffi Grafová • (1997) Jana Novotná • (1998) Martina Hingisová • (1999) Lindsay Davenportová • (2000) Martina Hingisová • (2001) Serena Williamsová • (2002–2003) Kim Clijstersová • (2004) Maria Šarapovová • (2005) Amélie Mauresmová • (2006–2007) Justine Heninová • (2008) Venus Williamsová • (2009) Serena Williamsová • (2010) Kim Clijstersová • (2011) Petra Kvitová • (2012–2014) Serena Williamsová • (2015) Agnieszka Radwańská • (2016) Dominika Cibulková • (2017) Caroline Wozniacká • (2018) Elina Svitolinová • (2019) Ashleigh Bartyová • (2021) Garbiñe Muguruzaová • (2022) Caroline Garciaová • (2023) Iga Świąteková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amélie_Mauresmová&oldid=24016730“