Oxid americičitý
| Oxid americičitý | |
|---|---|
| Systematický název | Oxid americičitý |
| Anglický název | Americium dioxide |
| Sumární vzorec | AmO2 |
| Vzhled | černé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12005-67-3 |
| SMILES | [O--].[O--].[Am+4] |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 275 g/mol (s nejstabilnějším izotopem Am) |
| Hustota | 11,68 g/cm3 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová (fluorit) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid americičitý (AmO2) je radioaktivní sloučeninou kyslíku s americiem, které v něm má oxidační číslo IV. Vytváří černé krychlové krystaly se strukturou fluoritu. Používá se jako zdroj alfa částic.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Při výrobě oxidu americičitého se používá vysrážení americia rozpuštěného v kyselině chlorovodíkové.[1] Výroba AmO2 se zastavila kvůli potížím při skladování tohoto roztoku, protože alfa záření a kyselina chlorovodíková způsobovaly, že příslušné nádoby se postupem času rozkládaly. Národní laboratoře Oak Ridge vyřešily tento problém přeměnou kyselinového roztoku americia na vysráženou formu prvku.[1]
Výroba (1960)
[editovat | editovat zdroj]Výroba oxidu americičitého popsaná v Národních laboratořích Oak Ridge zahrnuje vytvoření roztoku americia v kyselině chlorovodíkové a následnou neutralizaci roztokem amoniaku. Po neutralizaci se do nově vzniklého roztoku přidá kyselina šťavelová v podobě nasyceného roztoku, čímž dojde k vytvoření velkých krystalků šťavelanu americičitého. Po úplném vysrážení je znovu přidána kyselina šťavelová za vzniku kašovité směsi. Ze směsi se odfiltruje šťavelan, promyje se vodou a je vysušen, následně dojde k jeho rozkladu při 350 °C, kdy začne vznikat oxid. Aby oxid neobsahoval zbytky šťavelanu, je teplota zvýšena na 800 °C a nakonec pomalu snižována na pokojovou teplotu.
Slitiny americia s hliníkem
[editovat | editovat zdroj]Slitiny americia s hliníkem jsou vytvářeny tavením AmO2 s hliníkem za přídavku tavidla.[2] Vzniklá slitina může projít ozářením neutrony za vzniku nuklidů transuranů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Americium dioxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Preparation of Americium Dioxide by Thermal Decomposition of Americium Oxalate in Air [online]. Oak Ridge National Laboratory, December 1960 [cit. 2013-05-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Preparation of Americium-Alluminum Alloys [online]. KERNFORSCHUNG GMBH GES FUER, January 1974 [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-29.