Agnethe Nielsenová
Marie Agnethe Kathrine Nielsenová | |
---|---|
Poslankyně Grónského parlamentu | |
Ve funkci: 1981 – 1983 | |
Ve funkci: 1991 – 1995 | |
Narození | 13. května 1925 Qeqertarsuaaraq Jižní Grónsko |
Úmrtí | 11. února 2011 (ve věku 85 let) Narsaq Grónsko |
Profese | politička |
Ocenění | Nersornaat in silver (1990) rytíř 1. třídy Řádu Dannebrog (1997) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marie Agnethe Kathrine Nielsenová, roz. Salomonsenová; (13. květen 1925, Qeqertarsuaaraq – 11. únor 2011, Narsaq) byla grónská politička a bojovnice za práva žen.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Raná léta
[editovat | editovat zdroj]Agnethe Salomonsen se narodila roku 1925 poblíž Qassimiutu jako nemanželská dcera Johanne Helgy Ingeborg Bole Eleonory Salomonsen a Valdemara Frederiksena, člena posádky inspekční lodi Iceland Falk.[2]
Vyrůstala u svých prarodičů. V letech 1940 až 1942 navštěvovala dívčí Efterskole v Aasiaatu, což bylo v té době pro vesnické dívky velmi neobvyklé, ale katecheta a básník Simon Nielsen bystrou Agnethe, která ráda četla, povzbuzoval. Po ukončení školy žila v dánské rodině v Grónsku, což jí umožnilo naučit se dánsky. Jejímu přání stát se učitelkou zabránila izolace Grónska způsobená druhou světovou válkou. Po skončení války se v roce 1946 přestěhovala do Dánska za svým dánským partnerem Kaiem Nielsenem, za kterého se provdala 17. září téhož roku.[1]
Do Grónska se vrátili již v roce 1951. Roku 1954 se Agnethe Nielsenová stala tlumočnicí.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1955 se nechala přesvědčit, aby kandidovala jako zástupkyně Ingvara Høegha do městské rady v Narsaqu. Ingvar Høegh krátce poté Narsaq opustil a Agnethe Nielsenová se dostala do obecní rady. V roce 1960 byla zvolena starostkou Narsaqu. Do obecního zastupitelstva byla následně volena soustavně až do roku 1989.
V roce 1975 kandidovala jako první zástupkyně Ingvara Høegha ve volbách do Grónské zemské rady.[3][4] V roce 1979 kandidovala jako první zástupkyně Larse Godtfredsena v prvních volbách do Grónského parlamentu.[5] Když ten v roce 1981 z osobních důvodů odstoupil z parlamentu, nastoupila na jeho místo Agnethe Nielsenová[5], která se tak stala první ženou v parlamentu a zároveň druhou političkou po Elisabeth Johansen, která byla předtím jedinou ženou v zemské radě. S odchodem do politického důchodu v roce 1989 se vzdala i funkce starostky.[1]
Z politického důchodu se vrátila ještě jednou v parlamentních volbách v roce 1991 a byla zvolena. Roku 1995 mandát obhájila, avšak následně definitivně ukončila svou politickou kariéru.[6]
První roky působení Agnethe Nielsenové v místní radě byly poznamenány vlnou tuberkulózy v Grónsku. Zřídila proto hlídání a dohled nad dětmi, jejichž rodiče byli v nemocnicích v Nuuku nebo v Dánsku kvůli léčbě tuberkulózy. Byla jednou z iniciátorek zákona o sociální péči v Grónsku v polovině 60. let. V letech 1968 až 1972 si mohla splnit své dětské přání stát se učitelkou, když školila první grónské sociální pracovníky. Z iniciativy Agnethe Nielsenové byly zaměstnány také první pomocnice v domácnosti. V roce 1969 byla členkou výboru pro analýzu postavení žen v grónské společnosti. V roce 1975 se podílela na vydání čtyř publikací o roli žen v Grónsku. Když její manžel v roce 1987 zemřel na rakovinu, založila Agnethe Nielsenová spolu s Neriuffikem grónskou pobočku Kræftens Bekæmpelse, Dánské asociace pro boj proti rakovině, v níž se aktivně angažovala v letech 1989 až 1998.[1][7]
Stáří a smrt
[editovat | editovat zdroj]Za své služby byla Agnethe Nielsenová v roce 1982 vyznamenána řádem Dannebrogorden, nejprve jako rytířka, v roce 1997 jako rytířka 1. třídy. 29. listopadu 1990 obdržela také stříbrný řád Nersornaat. Kromě toho byla nositelkou řádů Královské medaile za odměnu a Medaile za zásluhy, čímž se stala nejvíce vyznamenanou ženou v Grónsku.[8]
Po smrti manžela na rakovinu se z těžké kuřačky stala odpůrkyně kouření. Přesto jí byla v lednu 2011 diagnostikována rakovina plic, na kterou 11. února zemřela v nemocnici v Narsaqu.[9][10]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Se svým manželem Kaiem Nielsenem (1915–1987) měla tři syny: Jakoba (*1955), Christiana (*1958) a Johana (*1962).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnethe Nielsen na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Dansk Kvindebiografisk Leksikon - Agnethe Nielsen. web.archive.org [online]. 2021-01-17 [cit. 2022-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-17.
- ↑ 1916-1927. Grønlands Nationalmuseum og Arkiv [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky)
- ↑ HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky)
- ↑ a b HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky)
- ↑ HÁSKÓLABÓKASAFN, Landsbókasafn Íslands-. Tímarit.is. timarit.is [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (islandsky)
- ↑ Grønlands grønne bog 2001-02. København: Tusagassiivi, Grønlands Hjemmestyres Informationskontor 142 s. Dostupné online. ISBN 87-89685-16-4, ISBN 978-87-89685-16-8. OCLC 961298489
- ↑ Agnethe Nielsen fylder 85 år. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Agnethe Nielsen døde fredag aften. Sermitsiaq.AG [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Agnethe Nielsen er død. KNR [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (dánsky)