Administrativní dělení Číny

Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.

Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií, 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní administrativní oblasti (případně ještě nárokovanou provincii, kterou je zmíněný Tchaj-wan).

Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází městské prefektury, autonomní kraje, prefektury a ajmagy, kterých je 334 (k roku 2017). Na úrovni třetí bylo roku 2017 2851 celků (okresů, městských obvodů, městských okresů, autonomních okresů a dalších celků), na čtvrté úrovni existuje téměř 40 tisíc obcí, městysů a čtvrtí a na páté úrovni přes 660 tisíc městských obvodů a vesnic.

Provinční úroveň

Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:

22 provincií (čínsky: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky 省)
5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū, 自治区)
4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì, 直辖市)
2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū, 特别行政区)

Seznam celků na provinční úrovni


1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33

Postavení	Název oblasti	Zjednodušené znaky	Tradiční znaky	Pinyin	Populace	Hustota zalidnění (obyv./km²)	Rozloha (km²)
Autonomní oblast	Kuang-si	广西	廣西	Guǎngxī	46 026 629	194,5	236 700
Autonomní oblast	Ning-sia	宁夏	寧夏	Níngxià	6 301 350	94,9	66 400
Autonomní oblast	Sin-ťiang	新疆	新疆	Xīnjiāng	21 813 334	13,1	1 660 000
Autonomní oblast	Tibetská autonomní oblast	西藏	西藏	Xīzàng	3 002 166	2,5	1 220 000
Autonomní oblast	Vnitřní Mongolsko	内蒙古	内蒙古	Nèi Měnggǔ	24 706 321	20,9	1 180 000
Provincie	An-chuej	安徽	安徽	Ānhuī	59 500 510	426	139 600
Provincie	Če-ťiang	浙江	浙江	Zhèjiāng	54 426 891	535	101 800
Provincie	Čching-chaj	青海	青海	Qīnghǎi	5 626 722	7,8	720 000
Provincie	Fu-ťien	福建	福建	Fújiàn	36 894 216	304	121 400
Provincie	Chaj-nan	海南	海南	Hǎinán	8 671 518	248	35 000
Provincie	Che-pej	河北	河北	Héběi	71 854 202	378	190 000
Provincie	Che-nan	河南	河南	Hénán	94 023 567	563	167 000
Provincie	Chej-lung-ťiang	黑龙江	黑龍江	Hēilóngjiāng	38 312 224	84	454 000
Provincie	Chu-nan	湖南	湖南	Húnán	65 683 722	310	211 800
Provincie	Chu-pej	湖北	湖北	Húběi	57 237 740	308	185 900
Provincie	Jün-nan	云南	雲南	Yúnnán	45 966 239	117	394 000
Provincie	Kan-su	甘肃	甘肅	Gānsù	25 575 254	56	455 000
Provincie	Kuang-tung	广东	廣東	Guǎngdōng	104 303 132	586	178 000
Provincie	Kuej-čou	贵州	貴州	Guìzhōu	34 746 468	197	176 100
Provincie	Liao-ning	辽宁	遼寧	Liáoníng	43 746 323	300	145 900
Provincie	S’-čchuan	四川	四川	Sìchuān	80 418 200	166	485 000
Provincie	Šan-tung	山东	山東	Shāndōng	95 793 065	611	156 700
Provincie	Šan-si	山西	山西	Shānxī	35 712 111	229	156 000
Provincie	Šen-si	陕西	陝西	Shǎnxī	37 327 378	182	205 600
Provincie	Ťiang-si	江西	江西	Jiāngxī	44 567 475	267	166 900
Provincie	Ťiang-su	江苏	江蘇省	Jiāngsū	78 659 903	767	102 600
Provincie	Ťi-lin	吉林	吉林	Jílín	27 462 297	147	187 400
Přímo spravované město	Peking	北京	北京	Běijīng	19 612 368	1167	16 808
Přímo spravované město	Čchung-čching	重庆	重慶	Chóngqìng	28 846 170	350	82 400
Přímo spravované město	Šanghaj	上海	上海	Shànghǎi	23 019 148	3701	6 219
Přímo spravované město	Tchien-ťin	天津	天津	Tiānjīn	12 938 224	1144	11 305
Zvláštní správní oblast	Hongkong	香港	香港	Xiānggǎng	7 102 300	6540	1 104
Zvláštní správní oblast	Macao	澳门	澳門	Àomén	552 300	18 772	29,5

Prefekturní úroveň

Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.

Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně:

293 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.^[1]
30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
7 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
3 ajmagy (meng, méng, 盟) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.

Okresní úroveň

Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:

1 360 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky 县) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, 区) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století.
117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
49 korouhví (čchi, qí, 旗) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū, 特区) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.

Obecní úroveň

Na čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně:

20 942 městysů (čen, zhèn, 镇), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, 村, nebo čuang, zhuāng, 庄)
9 660 obcí (siang, xiāng, 乡), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào, 街道; nebo pouze ťie, jiē, 街). Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù, 街道办事处).
985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng, 民族乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností.
152 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū, 县辖区), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi.
1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù, 民族苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.

Vesnická úroveň

Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū, 社区; siao-čchü, xiǎoqū, 小区; nebo ťü-ču-čchü, jūzhùqū, 居住区), venkov na vesnice (cchun, cūn, 村). Obvodů je ve městech přes 100 tisíc, vesnic téměř 560 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod.).

Mezi úrovněmi

Subprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.

Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.

Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, 副省级市辖新区; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst. Po roce 2012 jejich počet dále rostl.

Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.

↑ China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní jednotka ČLR na Wikimedia Commons
(anglicky) Statistiky administrativních jednotek

[1] China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)

[1]

Administrativní dělení Čínské lidové republiky

Provinční úroveň	přímo spravovaná města • provincie • autonomní oblasti • zvláštní administrativní oblasti

Mezi úrovněmi	subprovinční města • subprovinční autonomní prefektura • subprovinční nové obvody

Prefekturní úroveň	městské prefektury • prefektury • ajmagy • autonomní kraje

Mezi úrovněmi	městské podprefektury

Okresní úroveň	městské obvody • městské okresy • okresy • korouhve • autonomní okresy • autonomní korouhve