Abd ar-Rahmán I.
| Abd al-Rahman I | |
|---|---|
 | |
| Narození | 731 Damašek |
| Úmrtí | 30. září 788 (ve věku 56–57 let) Qurṭubah |
| Místo pohřbení | Alcázar of the Caliphs (Córdoba) |
| Povolání | politik, vládce a vojevůdce |
| Nábož. vyznání | sunnitský islám |
| Děti | Hišám I. |
| Rodiče | Mu'ávija ibn Hišám |
| Rod | córdobští Umajjovci |
| Příbuzní | Aban ibn Mu'awiya ibn Hisham (sourozenec) Al-Hakam I. (vnuk) |
| Funkce | córdobský emír (756–788) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abd ar-Rahmán I. ibn Mu’áwija nebo Abdarrahmán I. (* 731, Damašek – 30. září 788, Córdoba) byl arabský emír, jediný z dynastie Umajjovců, který přežil tzv. Abbásovskou revoluci v roce 750. Před vražděním unikl nejprve do Palestiny, pak přes severní Afriku do Španělska. Zde sjednotil místní Araby a v roce 756 založil Córdobský emirát. V roce 763 odvrátil vojenskou výpravu abbásovského chalífy Abú Dža´far al-Mansúra, která se vylodila v Portugalsku a spolu se všemi nespokojenými guvernéry táhla ke Carmoně, která byla pokládána za nedobytnu pevnost. Abd ar-Rahmán I. nechal obléhatele dva měsíce útočit, bez toho aniž by na ně sám zaútočil, a poté je jediným výpadem na hlavu porazil.[1] Bojoval proti Karlovi I. Velikému, jehož v roce 778 porazil v bitvě u Roncevalském průsmyku. Dal postavit první mešitu ve Španělsku – v roce 785 nařídil stavbu nové a větší měšity namísto staré, která byla zřízena v budově římského chrámu boha Januse a sloužila křesťanům jako bazilika „San Vincentio“, přičemž polovina patřila muslimům. Druhou polovinu tedy emír od křesťanů odkoupil a dal na místě baziliky zbudovat Mezquitu.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abd ar-Rahmán I. na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abd al-Rahman I na Wikimedia Commons
