Přeskočit na obsah

Čtvrtý železniční koridor

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z 4. železniční koridor)
Mapa čtvrtého železničního koridoru

IV. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Horním Dvořištěm v České republice. Koridor prochází po následujících tratích provozovatele Správa železnic: (Schöna Deutsche Bahn –) Dolní Žleb – Děčín (v jízdním řádu pro cestující trať 098); Děčín – Ústí nad Labem – Kralupy nad Vltavou – Praha hlavní nádraží (tratě 090 a 091); Praha hlavní nádraží – Tábor – České Budějovice (tratě 220 a 221); České Budějovice – Horní Dvořiště (– Summerau Österreichische Bundesbahnen) (trať 196).

IV. železniční koridor představuje kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Německa (Berlín a Drážďany) a Rakouska (Linec). Celková délka koridorové tratě je 365 km. Prvních 145 km vede v souběhu s I. koridorem.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Provoz na trati České Budějovice – Praha byl zahájen v roce 1871. V roce 1903 byla část tratě (úsek Praha-Benešov) zdvoukolejněna[1] a po roce 1971 se začalo s elektrizací. Celá trasa IV. železničního koridoru je kompletně elektrizována od roku 2001.

Modernizace v 21. století

[editovat | editovat zdroj]
Zmodernizovaný koridor, úsek Votice – Benešov (tunel Tomický II.)

Dosud realizované stavby

[editovat | editovat zdroj]

Samotný IV. železniční koridor, který nevede v souběhu s I. koridorem, se začal modernizovat v září 2005 úsekem Strančice – Praha-Hostivař. Tento úsek byl dokončen v roce 2008. V letech 2006–2009 proběhla stavba úseku Doubí u Tábora – Tábor, v letech 2007–2009 optimalizace úseku od státní hranice s Rakouskem v Horním Dvořišti k Českým Budějovicím. V roce 2009 byla zahájena výstavba v úseku Votice – Benešov u Prahy, která byla stavebně ukončena v listopadu 2012. V únoru 2011 následovala stavba úseku České Budějovice – Nemanice, která byla dokončena v roce 2014.

V roce 2013 započaly dvě stavby, a to Horusice – Veselí nad Lužnicí a Tábor – Sudoměřice u Tábora. Hned v následujícím roce (2014) byla zahájena stavba Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora v části Veselí nad Lužnicí – Soběslav, stavba Ševětín – Horusice a první část stavby Praha hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (včetně), přestavba železniční stanice Hostivař. První stavba byla dokončena v červenci 2016.

Připravované stavby a úseky ve stavbě

[editovat | editovat zdroj]

Úsek Praha hlavní nádraží – Praha-Hostivař

[editovat | editovat zdroj]

Druhá stavba v Praze je úsek Praha hlavní nádraží (mimo) – Praha-Hostivař (mimo). Jde o zbylých 6,7 km za nádražím Praha-Hostivař, směrem k vršovickým portálům vinohradských tunelů. Do dubna 2016 probíhalo první výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy výstavby. Nejlevnější nabídku podala litoměřická firma Chládek & Tintěra - 3,4 mld. Kč. Tuto firmu jako vítěze pak hodnotící komise Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) podle téhož zdroje předběžně doporučila.[2] Dne 17. srpna 2016 však bylo první výběrové řízení zrušeno ze strany SŽDC.[3] Dne 29. září 2016 bylo vypsáno druhé výběrové řízení (znovu za 3,6 mld. Kč), ještě podle původního zákona o veřejných zakázkách.[4] Otevírání obálek s nabídkami proběhlo 5. ledna 2017. Nejnižší cenu nabídlo sdružení Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ, a to 3,487 mld. Kč. Výběrová komise v únoru 2017 toto sdružení doporučila jako vítěze.[5] Zakázku od konce roku 2016 prověřoval Národní centrála proti organizovanému zločinu.[6] Zakázku následně na popud společnosti EUROVIA prošetřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dne 12. září 2017 zrušil rozhodnutí o výběru vítěze. Výběrové řízení jako celek zrušeno nebylo. Znovu musela být posouzena kvalifikace uchazečů a transparentně vybrán vítěz.[7] Přezkumná komise SŽDC dne 12. 12. 2017 potvrdila své rozhodnutí o vítězi (sdružení Metrostav a spol.),[8] ovšem EUROVIA se znovu odvolala. Dne 4. ledna 2018 SŽDC odvolání zamítla, EUROVIA se podruhé odvolala k ÚOHS.[9] ÚOHS, SŽDC a sama Eurovia k 1. březnu 2018 potvrdily, že Eurovia své odvolání dne 22. 2. 2018 stáhla a stavba může začít. Dne 13. 3. 2018 byla podepsána smlouva o dílo mezi SŽDC a vítězným sdružením. Stavba má být dokončena do října 2021.[10][11] K Drážnímu úřadu bylo dne 26. února 2018 elektronickou cestou podáno odvolání společnosti LUKON Investment proti prodloužení platnosti stavebního povolení pro stavbu „Optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař – Praha hl.n., II. část“.[12] Odvolání, vyvěšené Drážním úřadem dne 9. března 2018, se týkalo pozemku č. 2039/1[13] v katastrálním území Vršovice a napadalo se v něm prodloužení termínu stavby s ohledem na novou situaci na daném pozemku, která neodpovídá situaci v době, kdy bylo o stavebním povolení rozhodnuto. Na daném pozemku proběhla mezitím realizace bytového domu. Dne 11. 4. 2018 nabylo podle Drážního úřadu stavební povolení platnost a je pravomocné, protože LUKON Investment 3. dubna 2018 své odvolání stáhl.

Uzavřený podjezd Švehlova–Průběžná při první fázi jeho rekonstrukce v roce 2019

Přípravné a demoliční práce byly zahájeny v dubnu 2018, samotná realizace započala v červnu 2018 velkou výlukou na vršovickém seřaďovacím nádraží v lokalitě Eden (v místě budoucí nové železniční zastávky), směřující postupně k napřímení tratě a vytvoření čtyřkolejné tratě a dvou nových zastávek.[14] Počátkem února 2019 začaly stavební práce i ve starém podjezdu na Průběžné (jízda vozidel po tramvajové trati), v místě budoucí nové železniční stanice Zahradní Město a v blízkém okolí. Zde byla téměř 60 let uzavřena plechovými vraty-nevyužívaná, druhá polovina podjezdu Jižní nákladní vlakové spojky. Starý nízký a dlouhý podjezd se však nikdy nerozšířil, a tak zamýšlené rozšíření z 60. let (1965) také ustoupilo nové výstavbě. Na viaduktech zůstaly už jen čtyři koleje – jižní spojky a strašnické tratě, bagruje se terén pro bourání a rozšíření mostů, vrtají a betonují nové opěry. Od 13. 12. 2020 byla zrušena stará trať se zastávkou Praha-Strašnice zastávka a vlaky převedeny na novou trasu bývalým seřaďovacím nádražím. Oficiální zahájení stavby proběhlo 2. 7. 2018, kompletní dokončení je plánováno v roce 2022.

Celková cena výstavby činí 4 419 960 000 Kč bez DPH, na stavbu přispěje 3 mld. EU.[15]

Následně dojde k rekonstrukci vinohradských tunelů, čímž bude čtvrtý koridor ve vyšší rychlosti definitivně zaústěn do hlavního nádraží, a to nejdříve v roce 2025.[zdroj?]

Úsek Sudoměřice u Tábora – Votice

[editovat | editovat zdroj]
Výstavba koridoru u Mezna, vlevo původní trať (stav v květnu 2021)

Modernizovaný úsek Sudoměřice u Tábora – Votice vede skoro celý v nové stopě a po dokončení by měl umožnit souvislou rychlost 160 km/h (až 200 km/h). Celková délka modernizovaného úseku je 17 km (o 2 km kratší než původní trať),[16] na trase jsou dva tunely a čtyři mostní estakády. V prosinci 2016 bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno závazné stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí pro tuto stavbu a začátkem roku 2017 SŽDC požádala o stavební povolení, které bylo vydáno Drážním úřadem v Praze v červenci 2017. V květnu 2017 SŽDC vypsala výběrové řízení na zhotovitele a zakázku získala jako nejlevnější nabídka společnosti OHL ŽS s 4,378 mld. Kč.[17] Přípravné práce byly zahájeny na jaře 2018, hlavní stavební práce v říjnu téhož roku. Délka výstavby byla původně plánována na 40 měsíců. V prosinci 2018 byla zahájena stavba tunelu Deboreč novou rakouskou tunelovací metodou, kompletně proražen byl v únoru 2020, jeho délka je 660 metrů.[18][19] Na jaře 2019 byly zahájeny přípravné práce i na druhém, 840 metrů dlouhém tunelu Mezno,[20] proražen byl v srpnu 2020.[21] Dokončení celé stavby se v tu dobu předpokládalo ke konci roku 2022. Na sklonku roku 2019 se SŽDC rozhodla, že tento úsek přeprojektuje místo původně plánovaných 160 km/h na 200 km/h.[22][23]

Dne 1. července 2022 se tento úsek otevřel pro dálkovou dopravu: byla zprovozněna jedna kolej ze dvou, a proto zde začaly jezdit jen rychlíky a vlaky kategorií InterCity a EuroCity.[24] Osobní vlaky byly nadále nahrazeny autobusovou dopravou.

Úsek se pak plně zprovoznil k 1. září 2022.[25]

Úsek Doubí u Tábora – Soběslav

[editovat | editovat zdroj]

Pro přeložku tratě v úseku Doubí u Tábora (včetně) – Soběslav (mimo) bylo v říjnu 2017 vydáno kladné stanovisko vyhodnocení vlivů na životní prostředí.[26] Délka přeložky je 9 km. Zahájení stavby se uskutečnilo v září roku 2019. Na začátku roku 2020 Správa železnic zveřejnila záměr zvýšit maximální povolenou rychlost z původně plánovaných 160 km/h na 200 km/h. Provoz po nové přeložce byl tehdy naplánován od listopadu 2022.[27]

Dne 2. září 2022 byl ukončen provoz na původní trati. Nový úsek byl otevřen 11. září, zatím s místními omezeními.[25] Plný provoz rychlostí až 160 km/h má být spuštěn 12. prosince.

Úsek Ševětín–Dynín

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 byla podepsána smlouva mezi investorem (SŽDC) a vybraným uchazečem, jímž je sdružení Společnost „Nemanice – Ševětín – EŽ+AŽD+Subterra“, podle níž v červenci 2018 začaly hlavní stavební práce na stavbě Modernizace trati Nemanice 1 – Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část. Jedná se o úsek ze Ševětína do Dynína.

Podle harmonogramu prací byla od července do prosince 2018 rekonstruována 2. traťová kolej od km 25 za Ševětínem, včetně žst. Dynín (mimo již hotového severního zhlaví). Po zimní technologické přestávce stavba pokračovala hlavním stavebním postupem od dubna 2019 v 1. traťové koleji s dokončením 18. 8. 2019. Kompletně byla stavba dokončena v roce 2020.

V rámci stavby dojde k přemístění zastávky Neplachov k novému podchodu pod dálnicí D3 a v Dyníně budou vystavěna nástupiště na jižním zhlaví u přestavěného silničního podjezdu. Tím dojde ke zkrácení docházkové vzdálenosti od obce Dynín. Po rekonstrukci zůstane traťová rychlost 160 km/h s možností zvýšení na 200 km/h. Podle smlouvy mají dosáhnout náklady stavby 597 486 627 Kč.[28]

Úsek Nemanice–Ševětín

[editovat | editovat zdroj]

V úseku Nemanice I – Ševětín (také označováno NemaŠe)[29] má jít o rozsáhlou přeložku, při které má být trasa vedena v nové stopě se dvěma novými tunely - Hosínským (3120 m) a Chotýčanským (4810 m).[30][31] V roce 2017 byly předpokládané náklady ve výši 12,8 mld. Kč,[32] v roce 2022 je uváděno již 20 mld. Kč.[29] Stavba je projektována na rychlost 200 km/h.[29]

Na tuto stavbu bylo dne 20. 7. 2017 vydáno územní rozhodnutí. O realizované variantě rozhodovala centrální komise Ministerstva dopravy, která dne 13. února 2018 rozhodla o výstavbě dlouhé přeložky, protože se mj. zlevnily stavební práce z 12 na 8 mld. Kč.[33]

V roce 2023 vláda rozhodla, že stavba úseku a údržba úseku by měla probíhat v režimu PPP, kdy stavbu a provoz do roku 2048 by měl zajištovat soukromý koncesionář.[34] Stavba by měla začít v roce 2026 a uvedena do provozu by měla být v roce 2032.[31]

Přehled úseků

[editovat | editovat zdroj]
Zrekonstruovaná zastávka Praha-Horní Měcholupy
úsek délka zahájení
výstavby 		uvedení
do provozu
st. hr. SRN – Děčín (mimo) 9,8 km 1996 1998
uzel Děčín 3,8 km 2001 2004
Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo) 17,0 km 2001 2002
uzel Ústí nad Labem 6,0 km 2005 2008
Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo) 18,9 km 1998 2001
Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně) 15,5 km 2000 2002
Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo) 12,2 km 1996 1997
Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo) 17,2 km 1999 2001
Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek 10,3 km 2000 2002
nelahozeveské tunely 2,5 km plánováno 2026[35] plánováno 2029
uzel Kralupy nad Vltavou cca 1,5 km plánováno 2028 ?
Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo) 19,6 km 2001 2003
Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně) 4,6 km 2013 2015[36]
Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl. n. (mimo) cca 3 km –[p 1] –
Vinohradské tunely [37][p 2] 1150 m plánováno 2026 plánováno 2033
Praha hl. n. (mimo) – Praha-Hostivař (mimo) 6,7 km 2018[38] 2021
žst. Praha-Hostivař 2,2 km 2014 2016
Praha-Hostivař (mimo) – Strančice (včetně) 18,2 km 2005 2008
Strančice (mimo) – Benešov u Prahy (včetně) 24,0 km 2007 2010[39]
Benešov u Prahy (mimo) – Votice (včetně) 18,5 km 2009 stavebně 2012[40],
kompletně 2013[41]
Votice (mimo) – Sudoměřice u Tábora (mimo) 17,0 km 05/2018[42] 2023[25][43]
Sudoměřice u Tábora (včetně) – Tábor (mimo) 11,4 km 2013[44] stavebně 2015[45]
kompletně 2016[46]
Tábor (včetně) – Doubí u Tábora (mimo) 11,8 km 2006 2009
Doubí u Tábora (včetně) – Soběslav (mimo) 9,0 km 08/2019 2023
Soběslav (včetně) – Veselí nad Lužnicí (mimo) 5,9 km 2014 2016
Veselí nad Lužnicí (včetně) – Horusice (mimo) 5,0 km 2013[47] 2016
Horusice (včetně) – Dynín (částečně) 4,4 km 2014 2016[48]
Dynín (částečně) – Ševětín (mimo) 4,0 km 2018 01/2020
Ševětín (včetně) – Nemanice (včetně) 21,5 km plánováno 2026[31] plánováno 2032[31]
Nemanice (mimo) – České Budějovice (včetně) 3,0 km 2011 2014
České Budějovice (mimo) – st. hr. Rakouska 38,0 km 2007 2009

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Část odb. Rokytka – Praha hl. n. vybudována v rámci stavby Nového spojení.
  2. ↑ Včetně jižního zhlaví stanice Praha hl. n.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Článek o historii zdvoukolejnění úseku Votice-Benešov
  2. ↑ E15.cz dne 28.7.2016 v 6:22
  3. ↑ Zdroj- iDNES.cz 18.8. 2016- 11:30 a 17:38 hod.
  4. ↑ iDNES.cz 1.10. 2016
  5. ↑ zdroj-ČTK
  6. ↑ Největší železniční zakázku prověřuje policie. Nová bude dražší. iDNES.cz [online]. 2017-01-12 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14957.html
  8. ↑ Úsek Hostivař – Hlavní nádraží zmodernizuje Metrostav, potvrdila komise, 17.12.2017
  9. ↑ http://zdopravy.cz/eurovia-poslala-stavbu-ctvrteho-koridoru-v-praze-podruhe-k-antimonopolnimu-uradu-6708/ 17.1.2018 5:00
  10. ↑ Průlom: Eurovia stáhla stížnost, stavba hostivařského koridoru může začít. Zdopravy.cz. 2018-03-01. Dostupné online [cit. 2018-03-01]. 
  11. ↑ V metropoli vznikne do tří let čtyřkolejná železniční trať. www.szdc.cz [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2018-03-13 [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-14. 
  12. ↑ Vyrozumění o podaném odvolání [online]. Praha: Drážní úřad, 2018-03-09 [cit. 2018-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  13. ↑ Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-01. 
  14. ↑ Hostivař – Vršovice: postup prací v červnu až srpnu 2018. Železniční koridory. 2018-06-01. Dostupné online [cit. 2018-06-30]. 
  15. ↑ V Praze vzniknou dvě nová nádraží – Eden a Zahradní Město [online]. szdc.cz [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Modernizace trati ze Sudoměřic do Votic za sedm miliard má zkrátit jízdu vlakem na jih. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ Modernizace trati ze Sudoměřic do Votic zkrátí cestování na jih Čech. www.szdc.cz [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2018-03-20 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Ražba tunelu Deboreč na 4. koridoru začala za sněhu a mrazu [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Tunel Deboreč je proražen v celé své délce - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. ↑ HALLA, J. A. Železniční koridory [online]. 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Stavbaři prorazili 840 metrů dlouhý tunel Mezno, zrychlí vlaky. Deník.cz. 2020-08-14. Dostupné online [cit. 2020-09-24]. 
  22. ↑ Stovky milionů za 200 km/h. Koridor Sudoměřice - Votice se otevře o rok později [online]. 2020-09-05 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h | silnice-zeleznice.cz. silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Na trať mezi Sudoměřice a Votice se vrací vlaky, modernizace úseku se blíží ke konci [online]. Správa železnic [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  25. ↑ a b c Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se zprovozní i druhá kolej. www.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2022-08-31 [cit. 2022-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-05. 
  26. ↑ Soběslav – Doubí má kladný posudek EIA. Železniční koridory. 2017-10-21. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  27. ↑ FREGIS. Po dvou kolejích a rychlostí až 200 kilometrů. Nová železniční trať se má zprovoznit v listopadu 2022. www.jcted.cz [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. 
  28. ↑ V červenci začne modernizace trati ze Ševětína do Dynína. Železniční koridory. 2018-02-20. Dostupné online [cit. 2018-02-27]. 
  29. ↑ a b c Hypotéka na koridor. Cena dvou tunelů u Budějovic přesáhla 20 miliard, stát prověřuje PPP [online]. 2022-02-05 [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ Magistrát města České Budějovice: Územní rozhodnutí ze dne 20.7.2017
  31. ↑ a b c d Modernizace trati Nemanice I - Ševětín [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ SFDI: Rozpočet SFDI na rok 2017 - Databáze akcí včetně prostředků na činnost SFDI
  33. ↑ Průlom: Ministerstvo dopravy schválilo tunely u Budějovic, budou nejdelší v republice. Zdopravy.cz. 2018-02-19. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. 
  34. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Úsek IV. koridoru Nemanice - Ševětín má zajistit soukromý kapitál, SŽ začala hledat poradce [online]. 2023-08-02 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. 
  35. ↑ SFDI: Plánované projekty železniční infrastruktury ČR z prostředků Evropské unie v období 2014–2020
  36. ↑ Optimalizace trati Praha-Bubeneč – Praha-Holešovice. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2013-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. 
  37. ↑ Rekonstrukce kolejí ve vinohradských tunelech [online]. Správa železnic [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ V metropoli vznikne do tří let čtyřkolejná železniční trať. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-14. 
  39. ↑ Stavba Optimalizace tratě Benešov – Strančice oficiálně skončila
  40. ↑ Trať z Votic do Benešova – dokončeno zdvoukolejnění a modernizace
  41. ↑ Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy dokončena. Na cestující čeká vyšší rychlost, nové tunely i komfortnější jízda.. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-19. 
  42. ↑ Modernizace trati ze Sudoměřic do Votic zkrátí cestování na jih Čech. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-01. 
  43. ↑ Sudoměřice – Votice: zprovozněna i 1. traťová kolej, končí NAD
  44. ↑ Pro stavbu koridoru mezi Táborem a Sudoměřicemi je vydáno stavební povolení
  45. ↑ Obří výluka končí, spojení Prahy a jihu Čech se opět zrychlí
  46. ↑ Modernizace tratě u Tábora, díky které získaly jižní Čechy první železniční tunel, byla dokončena. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2016-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-07. 
  47. ↑ OPD.cz: Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - II. část, úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí. www.opd.cz [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-17. 
  48. ↑ TZ SŽDC: Na jihočeském koridoru přibyl další dvoukolejný úsek. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-23. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Tranzitní železniční koridory v Česku
První železniční koridor (Děčín – Praha – Brno – Břeclav)
Druhý železniční koridor (Břeclav – Přerov – Petrovice u Karviné; Přerov – Česká Třebová)
Třetí železniční koridor (Cheb – Praha – Ostrava – Mosty u Jablunkova; Česká Kubice – Plzeň)
Čtvrtý železniční koridor (Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čtvrtý_železniční_koridor&oldid=24388394“