Osoba (mluvnice)

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby). Typicky existují tři kategorie osoby, které rozlišují, zda je podmětem věty mluvčí (první osoba), posluchač (druhá osoba) či někdo jiný (třetí osoba). V některých jazycích se osoba, která se účastní děje, označuje pouze příslušným zájmenem a tvar slovesa se nemění. V řadě jazyků včetně češtiny se podle osoby mění i sloveso.

V literatuře se jako vyprávěcí osoba užívá osoba třetí (er-forma), v případě, že se autor staví do role vypravěče, je příběh v první osobě (tzv. ich-forma). Druhá osoba jako hlavní vyprávěcí osoba je v literatuře spíše ojedinělá, užívá se např. v tzv. gamebooku, v němž čtenář může do jisté míry ovlivňovat chod příběhu.

Čeština

Slovesné tvary v češtině mohou být kromě infinitivu v těchto osobách:

1. osoba (já, my),
2. osoba (ty, vy),
3. osoba (on, ona, ono, oni, ony, ona). Pomocí třetí osoby se vyjadřují také stavy neosobní: sněží, prší.

V mluvě někdy dochází k posunům v osobě (personálním transpozicím), konkrétně jde o oslovení posluchače (druhá osoba) pomocí třetí osoby jednotného nebo množného čísla, tzv. onkání a onikání, které je v češtině chápáno jako zastaralé: Tak se u nás posadila. Oni jsou skutečný muž. Někdy také dochází k záměně první osoby (mluvčí) za třetí, pokud chce mluvčí vyjádřit určitou odtažitost, nadhled: Vinnetou (o sobě): Vinnetou zná mnoho jiných cest. Jiným příkladem personální transpozice je tzv. empatický plurál, kdy místo druhé osoby je použito množné číslo první osoby (Vyčuráme se a půjdeme spinkat. Tak copak nás bolí, paní Nováková? Nudle scedíme a necháme odstát.)

Ostatní jazyky

V některých jazycích se od typického systému tří kategorií objevují odchylky; například v telugštině je první osoba množného čísla rozštěpena na tvar inkluzivní (já + ty + on) a exkluzivní (já + on, ale bez tebe) a v kríjštině se objevuje 4. osoba, jejíž pomocí se rozlišují dvě 3. osoby (např. ve větě On ho viděl).^[1]

Odkazy

Reference

↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Pražská imaginace, 1997. ISBN 80-7110-183-4. S. 184.

Literatura

NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 83.

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo osoba ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Pražská imaginace, 1997. ISBN 80-7110-183-4. S. 184.

[1]