M-fenylendiamin
(přesměrováno z 1,3-diaminobenzen)
| m-fenylendiamin | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Kuličkový model molekuly | |
 Kalotový model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | benzen-1,3-diamin |
| Ostatní názvy | m-fenylendiamin 1,3-diaminobenzen |
| Funkční vzorec | C6H4(NH2)2 |
| Sumární vzorec | C6H8N2 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 108-45-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-584-7 |
| PubChem | 7935 |
| ChEBI | 8092 |
| SMILES | c1cc(cc(c1)N)N |
| InChI | InChI=1/C6H8N2/c7-5-2-1-3-6(8)4-5/h1-4H,7-8H2 |
| Číslo RTECS | SS7700000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 108,14 g/mol |
| Teplota tání | 64 až 66 °C (337 až 339 K) |
| Teplota varu | 284 až 287 °C (557 až 560 K)[1] |
| Hustota | 1,14 g/cm3[1] |
| Disociační konstanta pKa | 2,65 (pKa1) 4,78 (pKa2)[1] |
| Rozpustnost ve vodě | 42,9 g/100 ml (20 °C) |
| Tlak páry | 130 Pa (99,8 °C)[1] |
| Měrná magnetická susceptibilita | −6,52×105 μm3/g |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS07  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H301 H311 H317 H319 H331 H334 H400 H410[1] |
| P-věty | P201 P202 P261 P264 P270 P271 P272 P273 P280 P281 P301+310 P302+352 P304+340 P305+351+338 P308+313 P311 P312 P321 P322 P330 P333+313 P337+313 P361 P363 P391 P403+233 P405 P501[1] |
| Teplota vzplanutí | 138 °C (411 K)[1] |
| Teplota vznícení | 560 °C (833 K)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
m-Fenylendiamin (meta-fenylendiamin; systematický název benzen-1,3-diamin), je organická sloučenina se vzorcem C6H4(NH2)2 patřící mezi aromatické aminy, polohový izomer o-fenylendiaminu a p-fenylendiaminu.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]m-Fenylendiamin se vyrábí hydrogenací 1,3-dinitrobenzenu, který se vyrábí dvojnásobnou nitrací benzenu.[2]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Z m-fenylendiaminu se vyrábějí polymery jako jsou například aramidová vlákna, epoxidové pryskyřice a elastomerní polymery močoviny. Tato látka může také být součástí lepidel a také barev na kůži a textilní materiály. Používá se také na výrobu modrých barev na vlasy.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku m-Phenylenediamine na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j m-Phenylenediamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Robert A. Smiley. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2000. ISBN 3527306730. Kapitola Phenylene- and Toluenediamines.
- ↑ Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 3527306730. Kapitola Hair Preparations.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu M-fenylendiamin na Wikimedia Commons
