Přeskočit na obsah

Psí Velorum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ψ Velorum)
Psí Velorum
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000)
SouhvězdíPlachty (Velorum)
Rektascenze9h 30m 41.99958s
Deklinace−40°28′00,2616″
Paralaxa53,15±0,37 mas
Vzdálenost61,4±0,4 ly
(18,8±0,1 pc)
Barevný index (U-B)+0,00
Barevný index (B-V)+0,36
Barevný index (R-I)+0,22
Zdánlivá hvězdná velikost+3,58
Absolutní hvězdná velikost+2,56
Radiální rychlost+8,8±1,8 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi−147,98 mas/r
Vlastní pohyb v deklinaci+61,35 mas/r
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typF0IV+F3IV
Hmotnost1,44 M
Poloměr2,36 R☉
Zářivý výkon (V)10,73 L☉
Povrchová teplota7122±242 K K
Stáří889 miliónů let
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 82434
Bright Star katalogHR 3786
2MASS2MASS J09304200-4028004
SAO katalogSAO 221234
Katalog HipparcosHIP 46651
General CatalogueGC 13140
Glieseho katalogGl 351
Bayerovo označeníψ Vel
SynonymaCD−39° 5580, CCDM 09307-4028
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psí Velorum (ψ Velorum) je dvojhvězda v souhvězdí Plachet vzdálená přibližně 61,4 světelných let od Slunce. Systém je viditelný pouhým okem a má kombinovanou zdánlivou jasnost +3,58. Díky svému pohybu vesmírem je systém kandidátem na členství v Castorově hvězdné kinematické skupině.[1]

Popis systému

[editovat | editovat zdroj]

Systém se skládá ze dvou složek, které obíhají kolem společného barycentra. Doba oběhu činí 33,95 let a dráha má excentricitu 0,433. Velká poloosa jejich oběžné dráhy má úhlovou velikost 0,862 obloukové vteřiny, což odpovídá vzdálenosti přibližně 12 AU.[2]

Hlavní složka, ψ Vel A, je podobr spektrální třídy F0 IV s jasností +3,91 a hmotností 1,44 M☉. Povrchová teplota činí přibližně 7122 K.[3][4]

Sekundární složka, ψ Vel B, je také podobr spektrální třídy F3 IV s jasností +5,12. Má podobné vlastnosti jako hlavní složka, ale je méně jasná.[5]

Astrometrické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  1. NAKAJIMA, Tadashi. Potential Members of Stellar Kinematical Groups within 20 pc of the Sun. The Astronomical Journal [online]. 2010. Roč. 140, čís. 3. DOI 10.1088/0004-6256/140/3/713. 
  2. HARTKOPF, W. I. Sixth Catalog of Orbits of Visual Binary Stars. ad.usno.navy.mil [online]. 2006. Dostupné online. 
  3. DAVID, Trevor J. The Ages of Early-Type Stars: Strömgren Photometric Methods. The Astrophysical Journal [online]. 2015. Roč. 804, čís. 2. DOI 10.1088/0004-637X/804/2/146. 
  4. SCHOFIELD, Mathew. The Asteroseismic Target List. The Astrophysical Journal Supplement Series [online]. 2019. Roč. 241, čís. 1. DOI 10.3847/1538-4365/ab04f5. 
  5. HEITER, U. Gaia FGK benchmark stars. Astronomy and Astrophysics [online]. 2015. Roč. 582. DOI 10.1051/0004-6361/201526319. 
  6. a b c VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics [online]. 2007. Roč. 474, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1432-0746. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. 
  7. DE BRUIJNE, J. H. J.; EILERS, A.-C. Radial velocities for the HIPPARCOS-Gaia Hundred-Thousand-Proper-Motion project. Astronomy & Astrophysics [online]. 2012. Roč. 546, čís. A61. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361/201219219.