Maďarské župy

Současné župní rozdělení Maďarska bylo zavedeno v roce 1950 v tehdejší Maďarské lidové republice. Následně bylo zákonem upraveno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999.

Další úpravy v zákoně nastaly v roce 2023, kdy se místo označení megye začalo pro župy používat označení vármegye, tedy „hradní župa“. Do té doby tento pojem vesměs značil historické župy před rokem 1920.^[1]

Celá země je rozdělena do 19 žup a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut.^[2] Podoba žup vychází z historického členění uherského, od něhož se odchyluje jen nepodstatně. Řada současných žup je složena z území více bývalých žup, což je zohledněno složenými názvy.

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zahrnuje 19 žup a dále území Budapešti - hlavního města.

Znak	Název župy	Župní sídlo	Rozloha (km²)^[3]	Počet obyvatel (rok 2022)^[4]	Hustota zalidnění	Sídelní útvary^[3]	Okresy
	Bács-Kiskun	Kecskemét	8 444,8	495 318	58,9	119	10
\|	Baranya	Pécs	4 429,6	354 022	79,9	301	9
	Békés	Békéscsaba	5 629,7	315 222	56,0	75	8
	Borsod-Abaúj-Zemplén	Miskolc	7 249,7	623 024	85,9	358	15
	Csongrád-Csanád	Szeged	4 261,7	391 184	91,8	60	7
	Fejér	Székesfehérvár	4 358,4	419 656	96,3	108	10
	Győr-Moson-Sopron	Győr	4 208,1	465 945	110,7	183	7
	Hajdú-Bihar	Debrecín	6 210,5	519 141	83,6	82	9
	Heves	Eger	3 637,2	285 892	78,6	121	7
	Jász-Nagykun-Szolnok	Szolnok	5 581,6	355 809	63,7	78	7
	Komárom-Esztergom	Tatabánya	2 264,5	300 631	132,8	76	7
	Nógrád	Salgótarján	2 545,5	182 459	71,7	131	6
	Pest	Budapešť	6 393,1	1 333 533	208,6	187	16
	Somogy	Kaposvár	6 065,1	293 470	48,4	246	11
	Szabolcs-Szatmár-Bereg	Nyíregyháza	5 935,8	529 381	89,2	229	12
	Tolna	Szekszárd	3 703,2	207 931	56,1	109	5
	Vas	Szombathely	3 336,1	249 513	74,8	216	9
	Veszprém	Veszprém	4 463,6	335 361	75,1	217	9
	Zala	Zalaegerszeg	3 783,9	260 800	68,9	258	9
	Budapešť	Budapešť	525,1	1 685 342	3209,6	1
	MAĎARSKO CELKEM		93 022,56	9 603 634	103,2	3 155

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky)
↑ PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.
↑ ^a ^b Magyarország közigazgatási helynÉvkönyve, 2019. január 1.: Area of the capital and of counties, resident population and number of dwellings [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (maďarsky, anglicky)
↑ Census 2022 database [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu maďarské župy na Wikimedia Commons

[1] DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky)

[2] PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.

[A-3] Magyarország közigazgatási helynÉvkönyve, 2019. január 1.: Area of the capital and of counties, resident population and number of dwellings [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (maďarsky, anglicky)

[4] Census 2022 database [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)