Žilkova vila
| Žilkova vila | |
|---|---|
 Žilkova vila | |
| Základní informace | |
| Architekt | Bohumil Hypšman |
| Výstavba | 1907 |
| Poloha | |
| Adresa | Mělník,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′9,2″ s. š., 14°28′38,5″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 107200 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žilkova vila v Mělníku je památkově chráněná budova čp. 204 v Nové ulici.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vilu si dala postavit Marie Neumannová, majitelka domu U černého orla na dnešním Náměstí Míru (dům byl zbořen při stavbě budovy okresního úřadu ve třicátých letech 20. století). Vila je známější pod označením Žilkova vila. ThDr. František Žilka, zeť Marie Neumannové, byl prvním farářem nově zřízeného sboru církve evangelické v Mělníku, profesorem na Husově bohoslovecké fakultě v Praze, redaktorem časopis Kalich a přítelem T. G. Masaryka. Traduje se, že Masaryk jel na kole z Prahy do Mělníka si vyslechnout Žilkovo kázání.[1]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Vila byla postavena v roce 1906 na východním okraji města nedaleko historického centra architektem Bohumilem Hybšmanem, žákem Otto Wagnera z vídeňské umělecké akademie. Hybšman po dokončení studií pracoval jako projektant ve stavební kanceláři Quida Bělského, který mu nabídl vypracování architektonických projektů dvou vil v Mělníku.
Je to patrová hranolová stavba s asymetricky řešeným průčelím obráceným do ulice. Budova graduje impozantním vstupem do předsíně s bílými sloupy a kamennými lavicemi a rozměrným stupňovitým oknem ve tvaru varhan s barevnou vitráží s pávem, stromem a květinami. Vstupní osa v patře pokračuje úzkými nesouměrnými okenními průřezy s barevnou vitráží a segmentově zvlněnou římsou. Hladká bílá omítka je zdobena dekorativními pásy hrubé, okrově zbarvené omítky místy s akcenty z glazovaných kachlů s modře malovaným dekorem.
Rizalit vrcholí náběhem hrázděného vikýře (podobný vikýř je v bočním jižním průčelí). Vila má zvalbenou střechu pokrytou eternitem s vikýři se sedlovými stříškami.[2]
Barevnost i celkové řešení fasády navozují pocit tepla, vila svou barevností a jasem působí dojmem „středomořské secese a lidové poetiky“.[1]
Zdevastovaný dům byl v devadesátých letech 20. století určen k demolici. Do svého vlastnictví ji získalo město Mělník a nákladně kvalitně ji opravilo, po opravě sídlil v budově Úřad práce.[3] Dnes[kdy?] je dům v soukromých rukou.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]V interiéru se dochovala řada prvků a detailů - vitráže, dřevěné schodiště s vyřezávaným zábradlím, zdobené dřevěné zárubně dveří. K domu dříve patřila vinice, ve sklepě byly prostory ke zpracování (kvasírna) a uskladnění vína.[3]
Památková hodnota
[editovat | editovat zdroj]Předmětem památkové ochrany je vila s okolním pozemkem a zídkami před domem (dnes z větší části zničené, viz fotografie). Vila je kvalitní secesní stavba v blízkosti historického centra města.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Slavné vily Středočeského kraje. Příprava vydání Rostislav Švácha. Praha: Foibos, 2010. 314 s. ISBN 978-80-87073-22-3. S. 122-124.
- ↑ Žilkova vila [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b HAVLOVÁ, Ester, et al. 100 staveb: moderní architektura Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2006. 329 s. ISBN 80-86652-31-9. S. 68-69.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JAROŠOVÁ, Eva. Hypšmanova moderní stopa: slavné vily v Mělníku. Mladá fronta Dnes. 2019, roč. 30, č. 263, s. 19. ISSN 1210-1168.
- KLIHAVEC, Martin. Žilkova vila. Mělnicko. 2012, roč. 51, č. 9, s. 3. ISSN 1213-2845.