Přeskočit na obsah

Žižkovský vysílač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Žižkovská věž)
Žižkovský vysílač
Věž Žižkovského vysílače
Věž Žižkovského vysílače
Základní informace
Konstrukceocelobetonová
Kóta paty258,4 m n. m.
Rok vzniku1985–1992
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 3
Souřadnice50°4′51″ s. š., 14°27′5″ v. d.
Žižkovský vysílač
Žižkovský vysílač
Žižkovský vysílač, Praha
Technické informace
Výška stavby216 m
Počet schodůschodiště je jen nouzové
Počet výtahů3
Počet vyhlídkových
plošin		1
Stavpřístupná
Poznámka
nejvýše položená vyhlídková plošina v ČR (93 m)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trikolóra na Žižkovské věži v noci
Fotografie Prahy z posledního patra věže

Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]

Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.

Technický popis

[editovat | editovat zdroj]

Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.

Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, tvořených soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky 25 až 30 cm je vylit betonem.[2][3][4]. Dva vedlejší tubusy (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů, ve kterém je zavěšen kyvadlový tlumič kmitů o hmotnosti 900 kg – díky němu činí maximální rozkmit špičky vysílače ve větru pouze 20 cm (netlumený výkyv by teoreticky činil až 120 cm).[5]

Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) dvouposchoďová kabina s vysílací technikou, na kterou navazují tři otevřené plošiny (nejvyšší ve 120 metrech) s přijímacími i vysílacími anténami.[5] Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá.[6] Vyhlídková kabina i restaurace byly dimenzovány na 40–50 osob, což odpovídalo běžné velikosti turistického autobusu – počítalo se totiž s využitím jako atrakce pro zahraniční turisty. Další zajímavostí je tepelný komfort kabin, které byly zkonstruovány jako víceplášťové, chlazené pomocí komínového efektu a vytápěné odpadním teplem z vysílací techniky – zhruba do teploty -5 °C tak není potřeba žádný dodatečný zdroj vytápění. K zaobleným tvarům kabin, bez jakýchkoliv přechodových hran a rohových spojů, architekta Aulického inspirovala návštěva kotlárny Vítkovických železáren, kde podobné tvary běžně kovali z ocelových plátů.[7]

Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Plány

[editovat | editovat zdroj]
Vysílač v žižkovské zástavbě

Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností[8]. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů,[9] Z technických důvodů by přitom bylo vhodnější vysílač umístit ještě o kilometr dál na Vrch svatého Kříže, kde by k dostatečnému pokrytí Prahy signálem stačila výška o téměř třicet metrů nižší.[7]

Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Václav Aulický a konstruktér Juraj Kozák tehdy úspěšně argumentovali tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší, tehdy plném exhalací z průmyslu i lokálních topenišť, by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost,[4] tři tubusy navíc obsahují tři samostatné chráněné únikové cesty pro případ požáru.[7]

Podobu a umístění vysílače definitivně schválila federální vláda ČSSR svým usnesením č. 71/1983, které předpokládalo investiční náklady 250 milionů Kčs a uvedení do provozu k 1. lednu 1991.[8]

Výstavba

[editovat | editovat zdroj]

Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či Židovským muzeem.[10]

20. prosince 1988 byla dokončena hrubá stavba hlavní konstrukce, a to dosažením kóty 193 m nad terénem.[11] Výstavba tak byla v předstihu oproti harmonogramu a na jaře 1989 bylo oznámeno půlroční zkrácení původně uváděného termínu uvedení do provozu. Zároveň ale vyvstal problém s budoucím příjmem: komunální podnik Kovoslužba Praha oznámil, že úpravy rozvodů společných televizních antén a jejich přesměrování z Petřína na Žižkov budou stát odhadem 77 milionů Kčs a požadoval jejich uhrazení po Správě radiokomunikací coby investorovi. Správa to pochopitelně odmítla, neboť byla zodpovědná za vysílání, nikoliv za příjem. Další návrh Kovoslužby, aby byla akce zaplacena z Fondu údržby OPBH a bytových družstev, zamítl Národní výbor hlavního města Prahy. Nakonec tuto akci pro občany Prahy zaplatilo federální ministerstvo financí.[8]

Kabiny a plošiny byly montovány přímo na zemi a poté jeřábem vytaženy na místo určení.[7]

Společenské změny konce roku 1989 přinesly vlnu občanských protestů proti této stavbě a zastavení prací. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, tu však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[12]. Až v průběhu roku 1990 se práce znovu rozeběhly, začala být osazována a oživována vysílací technika a v březnu 1991, tedy s více než dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu, započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3][4]

Miminka

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Miminka.

Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“,[13] v počtu 10 obřích laminátových postaviček, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Tehdy se počítalo s tím, že budou na své místě pouze rok, a proto byla instalována pouze pomocí opásání přes tubus. Protože se dílo setkalo s pozitivním ohlasem veřejnosti, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo s upevněním pomocí nastřelených hřebů[5]. Dne 2. října 2017 byla miminka sundána kvůli údržbě a obnově,[14] která měla trvat do jara 2018 – při renovaci se však ukázalo, že figury jsou neopravitelné, proto byla vyrobena miminka zcela nová a na věž byla osazena koncem března 2019.[15]

Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.[16]

Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky. Zpěvačka Monika Načeva na anténní plošině vysílače natočila některé scény k videoklipu Měsíc.[5]

Nasvícení

[editovat | editovat zdroj]

Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[17]

Rekonstrukce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.

Ohlas

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie pořízená během výstavby.

Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[10]

Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[12]. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.

V revolučním období na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[18]

Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[19] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.[20]

Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[12] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[9]

 Vysílané stanice

[editovat | editovat zdroj]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[21][22]

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
DVB-T2 Multiplex 21 26 514 MHz 32 kW vertikální
DVB-T2 Multiplex 22 40 626 MHz 32 kW vertikální
DVB-T2 Multiplex 23 23 490 MHz 32 kW vertikální
DVB-T2 Regionální síť 4 46 674 MHz 10 kW vertikální
DVB-T Regionální síť 12 47 682 MHz 5 kW vertikální

Rozhlas

[editovat | editovat zdroj]

Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:[22]

Stanice Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
FM ČRo Plus 92,6 MHz 5 kW horizontální
FM Hitrádio City 93,7 FM 93,7 MHz 5 kW horizontální
FM ČRo Radiožurnál 94,6 MHz 5 kW horizontální
FM Rádio Impuls 96,6 MHz 5 kW horizontální
FM Frekvence 1 102,5 MHz 5 kW horizontální
FM ČRo Vltava 105 MHz 5 kW horizontální

Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:[22][23]

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
DAB+ ČRo DAB+ 12C 227,360 MHz 20 kW vertikální
DAB+ ČRa DAB+ 6B 183,648 MHz 0,8 kW vertikální

Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Žižkovský vysílač od západu z Petřínské rozhledny (v pozadí vysílač Liblice B)
    Žižkovský vysílač od západu z Petřínské rozhledny (v pozadí vysílač Liblice B)
  • Pohled na vysílač od západu z ulic Žižkova
    Pohled na vysílač od západu z ulic Žižkova
  • Miminka Davida Černého
    Miminka Davida Černého
  • Panorama Prahy s Žižkovskou věží v zimě, 1. 3. 2016
    Panorama Prahy s Žižkovskou věží v zimě, 1. 3. 2016
  • Patra vysílače
    Patra vysílače
  • Pohled z vyhlídkové kabiny na Prahu ve směru na Petřín
    Pohled z vyhlídkové kabiny na Prahu ve směru na Petřín
  • „Noční trikolóra“ - nasvětlení vysílače v národních barvách
    „Noční trikolóra“ - nasvětlení vysílače v národních barvách
  • Žižkovský vysílač, pohled z pražské ZOO
    Žižkovský vysílač, pohled z pražské ZOO

Nejbližší vysílače

[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

Růžice kompasu Buková hora
67,6 km 		Ještěd
81,2 km 		Černá hora
111,4 km 		Růžice kompasu
Krašov
98,5 km 		Sever Krásné
96,5 km
Západ     Východ
Jih
Cukrák
17,5 km 		Mezivrata
55,5 km 		Javořice
115,1 km

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.
  2. ↑ Baltimorské divadlo Morris A. Mechanic Theatre nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JANČAR, Rostislav. Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit. iDnes.cz [online]. 2012-2-17 [cit. 2012-2-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově - fandovské stránky
  3. ↑ a b Žižkovský vysílač funguje už dvě desetiletí. Dumabyt.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c VÁŇA, Radek. Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač. Dumazahrada.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Český rozhlas Praha: RozHraní – magazín zajímavostí o rozhlase, vysíláno 2. 3. 2007.
  6. ↑ MĚŘIČKA, Aleš. Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha. [noviny] [online]. 2012-10-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Český rozhlas Dvojka: RozHraní: Před 20 lety byl do provozu uveden pražský vysílač na Žižkově, vysíláno 10. 3. 2012 – rozhovor s tvůrcem Václavem Aulickým přímo na vysílači
  8. ↑ a b c MANNOVÁ, Daniela. Příliš mnoho „kdyby“. Rudé právo [online]. 1989-03-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b MALINDA, Jan. Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha.... iDnes.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
  11. ↑ Československá televize: 193 metry nad Prahou
  12. ↑ a b c ŠVARC, Petr. Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy. iDnes.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ 20. Metro. 29. květen 2020, čís. 102, s. 7. 
  14. ↑ Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře. Archiweb.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ (rsr). Horolezci instalují na žižkovskou věž miminka, vrací je tam po dvou letech. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-22 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, rozumné výškové stavby do Prahy ale patří, říká architekt Václav Aulický. Radio Wave [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže. Měšec.cz [online]. 2006-05-22 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., Český rozhlas, 20. 12. 2012
  19. ↑ Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa. ČT24 [online]. 2009-11-20 [cit. 2017-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-12. 
  20. ↑ Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-11-20 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR. dtv.ctu.cz [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  23. ↑ GSMweb.cz. www.gsmweb.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
České televizní a rozhlasové vysílače
hlavní vysílače ČRa
Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)
hlavní vysílače DB
Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)
AM vysílače
Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)
ostatní vysílače
Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)
kategorie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žižkovský_vysílač&oldid=24392621“