Železniční trať Košice–Žilina

Košice–Žilina
Mapka trati
Stát	Slovensko Slovensko
Číslo	180
Provozovatel dráhy	ŽSR
Technické informace
Délka	239 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3 kV DC
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	120 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 98,750 Košice Hornád 102,746 Ťahanovce Ťahanovský I a II (320 m) Hornád 107,316 Kostoľany nad Hornádom Hornád 112,407 Trebejov Hornád 114,434 Kysak 115,700 Kysak výhybka č. 35/36 trať do Prešova Hornád Hornád 121,080 Veľká Lodina 123,758 Malá Lodina Ružínsky viadukt (280 m) 125,800 Ružín 126,406 Výh. Ružín začátek přeložky Ružínsky (130 m) Košické Hámre Bujanovský (3411 m) Margecanský (431 m) konec přeložky 131,294 Margecany zastávka trať do Červené Skaly 133,402 Margecany Hornád 138,896 Kluknava 141,020 Richnava 144,089 Krompachy Hornád Hornád trať do Spišského Podhradia 150,886 Spišské Vlachy 155,336 Olcnava 155,501 vlečka Olcnava Hornád Hornád 157,855 Vítkovce 159,114 Chrasť nad Hornádom Hornád Hornád 161,692 Matejovce nad Hornádom 164,516 Markušovce 168,454 Teplička nad Hornádom 169,810 vlečka PILVUD Hornád trať do Levoče 173,290 Spišská Nová Ves 175,961 Smižany 179,945 Spišské Tomášovce 181,361 Letanovce 185,953 Vydrník 188,680 Spišský Štiavnik 193,686 Gánovce Silnice I/18 Silnice I/67 Poprad trať do Plavče 199,390 Poprad-Tatry Tatranské elektrické železnice 206,541 Svit Silnice I/18 210,725 Lučivná 215,367 Štrba zastávka Dálnice D1 218,315 Štrba Ozubnicová žel. Štrba – Štrbské Pleso Dálnice D1 224,700 Važec Biely Váh 230,581 Východná Čierny Váh 241,443 Kráľova Lehota Silnice I/72 Váh 246,542 Liptovský Hrádok Belá Dálnice D1 249,887 Podtureň 253,694 Okoličné Smrečianka 257,590 Liptovský Mikuláš 258,159 začátek přeložky Váh Liptovský Trnovec Parížovce Vlašky Dálnice D1 264,403 Výh. Paludza 268,018 Liptovské Vlachy Dálnice D1 Váh 275,065 271,441 konec přeložky 272,077 Liptovská Teplá 275,512 Výh. Lisková 276,880 Lisková 280,353 Ružomberok Silnice I/59 282,607 Ružomberok-Rybárpole 285,723 Hrboltová 290,820 Švošov 293,133 Ľubochňa 295,128 Stankovany Orava Silnice I/70 trať do Trstené 298,571 Kraľovany začátek přeložky Kraľovanský (nový) (523 m) Kraľovanský (starý) (401 m) Silnice I/18 302,237 Šútovo 304,186 Krpeľany konec přeložky 307,985 Turany Váh Silnice I/18 311,866 Sučany 314,963 Vrútky nákladná stanica trať do Zvolena 316,679 Vrútky Turiec Strečno I (318 m) Silnice I/18 Silnice I/18 Strečno II + III (593 m + 524 m) Silnice I/18 Silnice I/18 Váh 326,004 Strečno 327,670 0,025 Odb. Potok 329,374 Varín 3,350 Žilina-Teplička 332,445 vlečka KMS 333,300 5,854 Odb. Váh 337,632 Žilina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Košice–Žilina je dvoukolejná hlavní železniční trať spojující Košice a Žilinu. Trať je vedena převážně údolím Hornádu a Váhu. Trať byla postavena jako součást soukromé železnice Košicko-bohumínská dráha a v celé délce byla dána do provozu v roce 1872.

Historie

Trať byla vybudována jako součást Košicko-bohumínské dráhy, uvedené do provozu v roce 1872.

Otvírání jednotlivých úseků

• 1. 9. 1870: Košice – Kysak – Prešov
• 1. 2. 1871: Bohumín – Český Těšín
• 8. 2. 1871: Český Těšín – Žilina
• 8. 12. 1871: Žilina – Poprad
• 12. 12. 1871: Poprad – Spišská Nová Ves
• 12. 3. 1872: Spišská Nová Ves – Kysak

Trať byla původně jednokolejná, ale koncese stanovovala povinnost zdvojkolejnit trať, pokud roční hrubý zisk přepočtený na jednu míli tratě převýší dva po sobě jdoucí roky 150 000 zlatých. Kompletní zdvojkolejnění bylo dokončeno až v roce 1955.

Po skončení první světové války Rakousko-Uhersko zaniklo a pro mladé Československo měla tato trať klíčový význam. Jako jediná totiž spojovala České země s východním Slovenskem, o které Československo bojovalo s Maďarskem. Rozdělen byl také Těšín, ale trať i železniční stanice zůstaly na území Československa, okolo kterého poté vzniklo nové město Český Těšín.

Strategická Košicko-bohumínská železnice byla 1. února 1921 převzata do provozu společností Československé státní dráhy, ale zůstala ve vlastnictví soukromé společnosti.

Po druhé světové válce byla společnost ČSD zestátněna a vlastníkem Košicko-bohumínské železnice se stal československý stát. V roce 1955 název Košicko-bohumínská železnice zanikl a v roce 1964 byla kompletně dokončena elektrifikace celého úseku tratě.

Průběh tratě

Tunel za Nezbudskou Lúčkou překonává Domašínský meandr na Váhu

Trať začíná v Žilině, důležitém dopravním uzlu, kde se setkávají tratě z Bratislavy a Pováží, z Ostravska a Slezska a z východu země. Vede převážně východo-západním směrem údolími řek Váh a Hornád. Od Žiliny překonává vícerými tunely pohoří Malá Fatra (Strečenský průsmyk) do Vrútek, pokračuje přes Velkou Fatru, vede Liptovskou, Popradskou a Hornádskou kotlinou. Údolím Hornádu překonává Slovenský ráj a východní část Slovenského rudohoří a Košickou kotlinou pak směřuje již jižním směrem do Košic.

Modernizace tratě

Modernizace tratě pod Tatrami se má uskutečnit po roce 2015. Zrekonstruována má být nejen trať, ale i železniční stanice Štrba. Kvůli novým parametrům tratě (mezi jiným i rychlost do 160 km/h) bude téměř tříkilometrový úsek mezi Štrbou a Svitem veden po novém drážním tělese. V rámci modernizace má být přeloženo 22 % současné tratě. Délka tratě v tomto úseku se tak má zkrátit o 168 metrů z 12,868 km na 12,7 km

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Košice–Žilina na Wikimedia Commons
• Historie tratě (slovensky)
• www.vlaky.net

Portály: Slovensko