Žaludeční vřed

Žaludeční vřed (též peptický vřed nebo gastroduodenální vřed) je zánětlivé onemocnění žaludku, při němž je stěna žaludeční sliznice poškozena přímým působením kyseliny chlorovodíkové z žaludeční šťávy, pH se pohybuje kolem 1–2. Za normálních okolností je sliznice žaludku chráněna zejména vrstvou hlenu (mucinu). V případě poškození ochranné vrstvy, ať již snížením tvorby mucinu, nebo zvýšeným odstraňování mucinu, může dojít k poškození sliznice. Poškozeno je obvykle okrouhlé ložisko v průměru dosahujícím až několika centimetrů. Protože jako ochranný faktor se uplatňuje i uspořádání krevního toku (krev ve stěně žaludku je zásaditější než krev v těle), objevují se nejčastěji léze v místech s nižším průtokem krve, tedy v malém ohbí (malé kurvatuře) žaludku.

Příčiny jsou různé, patří mezi ně:

infekce bakterií Helicobacter pylori, která narušuje ochrannou vrstvu sliznice;
polékové vředy – zejména nesteroidní protizánětlivé látky (ibuprofen) a glukokortikoidy;
vředy z akutního stresu (např. chirurgického výkonu) – cestou vyplavených glukokortikoidů;
nadměrná produkce některých hormonů – např. gastrinu při Zollingerově-Ellisonově syndromu.

Příznaky

Mezi obecné projevy žaludečních vředů patří bolest žaludku (na lačno, po jídle), nechutenství, nauzea, zvracení, průjem. Žaludek a dvanáctník spolupracují při zpracovávání potravy, proto i příznaky spojené s vředovou chorobou jsou do značné míře závislé na příjmu a složení toho, co právě jíme. Nejčastěji lze cítit bolest v nadbřišku, která u dvanáctníkového vředu může vystřelovat i do zad. Bolest se charakteristicky zesiluje po jídle. Žaludeční vřed vyvolává svíravé bolesti v nadbřišku nejčastěji do dvou hodin od posledního jídla, kdežto při onemocnění dvanáctníkovým vředem se maximum bolesti dostavuje teprve dvě až čtyři hodiny po jídle. Obtíže většinou probíhají dlouhodobě a málokdy odpovídají skutečnému rozsahu vředu. Obrovský žaludeční vřed může být náhodným nálezem u člověka, který nikdy bolestmi břicha netrpěl.

Rizikové faktory

Kouření, pití kávy, pití alkoholu, stres, špatná životospráva (vysoký obsah tuku a soli v potravě), dědičnost, léky (např. ibuprofen).

Vyšetření

Pohled, pohmat, poklep, stanovení průkazu na Helicobacter pylori, endoskopie.

Léčba

antacida, antiulceróza
antagonisté H2-receptorů
antagonisté M3-receptorů
inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
antibiotika (k eradikaci H. pylori).
vazoaktiva (somatostatin)

Komplikace

penetrace (průnik vředu na jiný orgán)
perforace (proděravění žaludku)
krvácení do zažívacího traktu (objevuje se černá typicky zapáchající průjmovitá stolice s obsahem natrávené krve, tzv. meléna)
prasknutí (příznaky: zvracení krve; zástava krvácení se provádí endoskopicky).

Odkazy

Literatura

DÍTĚ, Petr. Vředová nemoc žaludku a duodena: diagnostika a terapie v praxi. Praha: Galén, ©2000. 111 s. Repetitorium, sv. 2. ISBN 80-7262-079-7.
KREJČÍ, Ivona. Vředová choroba žaludku a duodena. Medicína pro praxi. 2007, roč. 4, čís. 2, s. 209–210. Dostupné online. ISSN 1803-5310.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu žaludeční vřed na Wikimedia Commons
Článek o žaludečním vředu, Danica Deretić, 18.3.2012 (česky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.