Přeskočit na obsah

Mezinárodní sionistický kongres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Šestý sionistický kongres)
Theodor Herzl shlíží na Rýn z balkónu svého hotelového pokoje v Basileji v době konání 5. sionistického kongresu v roce 1901.
Theodor Herzl na známce státu Izrael u příležitosti 23. sionistického kongresu

Světový sionistický kongres, či Mezinárodní sionistický kongres (hebrejsky: הקונגרס הציוני העולמי), někdy označovaný také jako „Parlament židovského lidu“, je hlavní událost Světové sionistické organizace, při níž se setkávají její členové k projednávání různá politických a ekonomických témat sionismu, přijímání předkládaných návrhů a rozhodování o jejich zavádění apod.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První sionistický kongres se konal ve švýcarské Basileji roku 1897. Od té doby se ve městě konaly další dvě desítky kongresů v různých městech Evropy až do roku 1945, a po roce 1948, kdy byl založen samostatný židovský stát se sedm kongresů konalo v Jeruzalémě.[1]. Prvních pět kongresů se konalo každý rok, další po dvou letech (s přerušením v době první světové války) a poslední kongresy každé tři roky.

Seznam kongresů

[editovat | editovat zdroj]

Toto je chornologicky řazený seznam kongresů Světové sionistické organizace s uvedeným datem a místem konání a se stručným přehledem projednávaných témat:

Pořadí
 Místo konání
 Stát
 Termín konání
 Témata
 Poznámky
1. kongres
 Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 29. - 31. srpna 1897 První kongres znamenal historický přelom. Sdružení Chovevej Cijon se stalo oficiálním hnutím sionismu. Theodor Herzl zde navrhl svůj program, který nazval “plánem na židovské národní znovusjednocení”. Byla zvolena rada zástupců. Ve svém deníku si Herzl zapsal: “Mám-li shrnout závěry kongresu v Basileji jednou větou, zněla by: v Basileji jsem založil židovský stát (...). Možná za pět let, ale jiště za padesát let, zde nějaký bude.” [2], [3]
2. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 28. – 31. srpna 1898 Hlavním tématem bylo prosazení sionistických myšlenek do židovských komunit v diaspoře, založení „Židovského vyrovnávacího fondu“ Světové sionistické organizace. Účast se oproti prvnímu kongresu byla dvojnásobná, ale stále s převážně ruským zastoupením.
3. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 15. – 18. srpna 1899 Diskuse o základech Basilejského programu.
4. kongres Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království 13. – 16. srpna 1900 Zabýval se ekonomickými problémy dělníků v Palestině a vysokou nezaměstnaností. Tzvi Herman Shapira přednesl návrh k založení národního fondu KKL. Kongres byl ve znamení rozkolu Rumunských Židů.
5. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 26. – 30. prosince 1901 Rozhodnutí o založení Židovského národního fondu (K.K.L.). Hlavními aktéry byli Leo Motzkin, Martin Buber a Chajim Weizmann.
6. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 23. - 28. srpna 1903 Theodor Herzl na žádost britské vlády přednesl „Projekt Uganda“, proti kterému se zvedla silná vlna opozice, zejména z řad ruských sionistů. Byla sestavena vyšetřovací komise k prozkoumání proveditelnosti projektu. Jeden z nejbouřlivějších kongresů. Herzl sjezd uzavřel výňatkem ze 137. žalmu: „Pokud na tebe zapemenu, Jeruzaléme, ať uschne má pravice!“
7. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 27. července - 2. srpna 1905 Bylo rozhodnuto, že založení židovského státu je možné pouze na území Země izraelské a Ugandský projekt byl drtivou většinou zamítnut. Došlo k vytvoření ”hnutí teritorialistů”. První kongres konaný po Herzlově smrti. Novým předsedou Světové sionistické organizace byl zvolen David Wolffsohn.
8. kongres Haag NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 14. – 21. srpna 1907 Z iniciativy Chajima Weizmanna se politický sionismus stal neoddělitelným od aktivního založení státu v Zemi izraelská. Volba místa souvisí s probíhající mírovou konferencí v Haagu.
9. kongres Hamburk Německá říšeNěmecká říše Německá říše 26. – 30. prosince 1909 Dělnická hnutí jsou poprvé zastoupena jako nezávislé subjekty.
10. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 9. – 15. srpna 1911 Jednání o arabské problematice
11. kongres Vídeň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko 2. – 9. září 1913 Chajim Weizmann a Menachem Usiškin přednesli návrh na založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
12. kongres Karlovy Vary ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 1. – 14. září 1921 Byly stanoveny infrastruktury a upřesněny náležitosti založení budoucího národního státu. Kongres potvrdil založení Keren ha-jesod a také nákup nových území v Jizre'elském údolí. První kongres konaný po skončení první světové války, po Balfourově deklaraci, po ukončení osmanské nadvlády v Palestině a skončení pogromů ve Východní Evropě.
13. kongres Karlovy Vary ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 6. – 18. srpna 1923 Bylo rozhodnuto o založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
14. kongres Vídeň RakouskoRakousko Rakousko 18. – 31. srpna 1925 Jednání především o problematice 4. aliji.
15. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 30. srpna – 11. září 1927 Zabýval se celkovou krizí 4. aliji spojenou s nezaměstnaností.
16. kongres Curych ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 29. července – 10. srpna 1929 Analýza stavu a snaha o zlepšení situace v Zemi izraelské, po 5. aliji.
17. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 30. června – 15. července 1931 Zabýval se krvavými nepokoji z roku 1929 a publikací druhé Bílé knihy baronem Passfieldem. V reakci na britskou anti-sionistickou politiku rezignoval Chajim Weizmann na funkci předsedy organizace a na jeho místo byl jmenován Nachum Sokolov. Objevuje se první opozice v podobě revizionistického sionismu Vladimíra Zeeva Žabotinského. Stoupenci revizionismu následně opustili jednací sál a roztrhali členskou kartu.
18. kongres Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 21. srpna – 4. září 1933 Jednání především o mocenském vzestupu Adolfa Hitlera a prvních antisemitských nařízeních přijatých německou vládou.
19. kongres Lucern ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 20. srpna – 4. září 1935 Zhoršující se situace v Německu, zejména pak norimberskými zákony, které Židy vylučovaly z německé společnosti. Chajim Weizmann znovu zvolen do funkce předsedy organizace.
20. kongres Curych ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 3. – 16. srpna 1937 Analýza výsledků královské Peelovy komise britské vlády ohledně rozdělení Palestiny.
21. kongres Ženeva ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 16. – 25. srpna 1939 Jednání o odporu proti MacDonaldově bílé knize 1. září t.r. vypukla druhá světová válka.
Mimořádný kongres New York USAUSA USA 9. - 11. května 1942 Projednávání možností vystěhovalectví Židů do Palestiny Mimořádný kongres konaný v newyorském hotelu Biltmore z důvodu válečných událostí v Evropě. Předsedal mu David Ben Gurion
22. kongres Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 9. – 24. prosince 1945 Zabývá se nelegální emigrací a politickým a vojenským odporem proti britské vládě. První sionistický kongres po druhé světové válce a zároveň poslední v Evropě
23. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 14. – 30. srpna 1951 Jednání o úloze Světové sionistické organizace v novém státě a o vztahu vůči novým imigrantům. Byl položen základ "Jeruzalémského programu", jehož hlavní principy jsou: posilování státu Izrael, znovusjednocení diaspory v Izraeli a jednota židovského národa. První kongres od založení státu Izrael v roce 1948. Počínaje tímto kongresem se všechny další odehrály v Jeruzalémě.
24. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 24. dubna – 7. května 1956 Jednání o bezpečnost židovského státu v souvislosti s vojenskými přípravami arabských armád proti Izraeli a jejich dodávky zbraní ze strany komunistických zemí. Nově byla definována role instituce Keren ha-jesod.
25. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 27. prosince 1960 – 11. ledna 1961 Zabýval se problematikou imigrace a otázkami kultury a vzdělávání v diaspoře. Byl stanoven rámec vztahů mezi státem Izrael a Světovou sionistickou organizací.
26. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 30. prosince 1964 – 11. ledna 1965 Jednání o možnostech zlepšení povědomí Židů v diaspoře o Izraeli a šíření hebrejského jazyka.
27. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 9. – 19. června 1968 Hlasování o “Jeruzalémském programu” navrženém na 23. Kongresu. Potvrzení nutnosti spolupráce mezi státem Izrael a sionistickou organizací.
28. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 18. – 28. června 1972 Kongres se zabýval konkrétními problémy některých židovských komunit v diaspoře.
29. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 20. – 28. února 1978 Byla definována podoba sionismu. Analyzace problémů vzdělávání Židů v diaspoře a také podmínky imigrace a integrace přistěhovalců.
30. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 1982
31. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 1987
32. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 1992
33. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 1997
34. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 2003
35. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael červen 2006
36. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 2010
37. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 20. - 22. října 2015 Kongresu se zúčastnilo 509 členů organizace, z toho 145 z USA.[4]
38. kongres Jeruzalém IzraelIzrael Izrael 20. - 22. října 2020

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congrès sioniste na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ Wikiwix's cache [online]. 2019-02-21. Dostupné online. 
  2. ↑ GRESH, A. Israël, Palestine: vérités sur le conflit. Příprava vydání Fayard. [s.l.]: [s.n.], 2007. Kapitola 72. 
  3. ↑ A look at the Congresses - הארכיון הציוני [online]. 2018-02-26. Dostupné online. 
  4. ↑ Reform wins plurality of U.S. vote for World Zionist Congress. www.jta.org. 5 June 2015. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Dvora Omer "Une voix appelle dans la pénombre".
  • Yéhoshoua-Eshel Ferbstein "Le premier congrès et la religion".
  • Dov Berkovitch "Vous n'habiterez pas".
  • Dr Mordéhaï Naor "Le journalisme, Herzl et le congrès sioniste". Ed. Et-Mol. 1997.
  • Dr Avigaïl Oren "Voyage sur les pas de Herzl en Terre d'Israël". Ed. de la Histadrut.
  • Matya Kam "Le premier congrès sioniste". Ed. Fonds Avi Haï.
  • Dr Mordéhaï Naor "De Hertzl à Ben-Gourion". Ed. ministère de la défense. 1996.
  • Shlomit Laskov "Qui a rédigé les Protocoles de Sion". Ed. Et-Mol. 1993.
  • Efraïm et Ménahem Talmi "Lexique sioniste". Ed. Maariv. Tel-Aviv 1982.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezinárodní_sionistický_kongres&oldid=20511229“