Čachrov
| Čachrov | |
|---|---|
 Čachrovská tvrz | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Klatovy |
| Obec s rozšířenou působností | Klatovy (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′56″ s. š., 13°18′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 512 (2024)[1] |
| Rozloha | 88,23 km²[2] |
| Nadmořská výška | 716 m n. m. |
| PSČ | 339 01, 341 42 |
| Počet domů | 256 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 14 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Čachrov 55 339 01 Klatovy 1 urad@cachrov.info |
| Starosta | Josef Bejvl |
| Oficiální web: www | |
  Čachrov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555941 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čachrov (německy Tschachrau, dříve Czachrau) je městys v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží zhruba patnáct kilometrů jižně od Klatov. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Svatoborská vrchovina, okrsek Velhartická hornatina), na rozvodí mezi Strážovským potokem (povodí Úhlavy) a říčkou Ostružnou (povodí Otavy). Čachrovským sedlem skrze městys probíhá silnice I/27, spojující Klatovy a Železnou Rudu. Obec má rozlohu 88,18 km² a sestává ze 13 částí městyse. Žije zde 512[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]
Zámecký pivovar v Čachrově byl založen roku 1380 jako jeden z prvních pivovarů na Šumavě.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 647 | 3 877 | 3 499 | 3 256 | 3 357 | 3 322 | 2 931 | 995 | 895 | 745 | 670 | 577 | 538 | 511 | 472 |
| Počet domů | 428 | 429 | 413 | 403 | 422 | 425 | 449 | 336 | 204 | 196 | 182 | 217 | 242 | 248 | 256 |
Správa městye
[editovat | editovat zdroj]Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[8]
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]Městys se skládá ze 13 částí. Vedle uvedených sídel je náleží k městysi též katastrální území zaniklé obce Zhůří (dnes v rámci místní části Javorná).
- Bradné
- Březí
- Čachrov
- Dobřemilice
- Chřepice
- Chvalšovice
- Javorná
- Jesení
- Kunkovice
- Onen Svět
- Předvojovice
- Svinná s místními částmi Hořejší, Střední a Dolejší Svinná
- Zahrádka
V letech 1850–1879 k městysi patřily i Hořákov a Rajské.[9]
Osady a samoty
- Pohádka, Pozorka, Zahrádecký Mlýn, V Elektrárně, U Hajdrů, Zejbišský Dvůr, Svinná, Šukačka, Fišerův Dvůr, Lipplův Dvůr, Poschingrův Dvůr, Eisnerův Dvůr, Šimandlův Dvůr, Páteříkova Huť, Hamerské Údolí, Buchar, Gerlův Dvůr, Nový Brunst, Gerlova Huť.
K zaniklým osadám patří mimo jiné Zadní Šmauzy, Starý Brunst a Stará Huť.
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Tvrz Čachrov byla založena ve druhé polovině čtrnáctého století. Nejprve patřila Kanickým z Čachrova a později byla součástí velhartického panství. Koncem první poloviny šestnáctého století se znovu stala centrem samostatného statku a byla renesančně rozšířena. Na počátku osmnáctého století byl ke tvrzi přistavěn barokní zámek, zbořený v sedmdesátých letech dvacátého století.[4]
- Venkovský dům čp. 30 (kupecký) se špejchárkem
- Kostel svatého Václava
- Hrobka rodu Kordíků
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Místní fara -
Kostel svatého Václava
-
Věž tvrze
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Čachrov, s. 47–48.
- ↑ KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. První vydání. vyd. [s.l.]: Kniha Zlín, 2020. ISBN 9788076620629. S. 137.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 164, 475.
- ↑ Udělené symboly – Čachrov [online]. 2007-10-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STEINER, Josef. Čachrov a Čachrovsko. Klatovy: ECHO, 2002. 95 s.
- 50 let školní budovy a 113 let českého školství v Čachrově. Praha: [s.n.], 1977. 18 s.
- BRŮHA, Jaroslav. Čachrov. Sdružené korporace: Čachrov, 1941. 97 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čachrov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Čachrov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
