Přeskočit na obsah

Ústřední telekomunikační budova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ÚTB)
Ústřední telekomunikační budova v Praze
Celý komplex včetně věže, 2017
Celý komplex včetně věže, 2017
Základní informace
SlohHigh-tech, brutalismus
ArchitektiFrantišek Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný, František Štráchal, Vladimír Oulík
Výstavba1972–1979
Současný majitelCentral Group
Technické parametry
Nejvyšší bod96 m
Výška střechy85 m
Počet podlaží18
Poloha
AdresaOlšanská 2681/6, Praha 3, Praha, ČeskoČesko Česko
UliceOlšanská
Nadmořská výška251 m
Souřadnice50°5′0,8″ s. š., 14°28′9,9″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední telekomunikační budova (ÚTB), dříve nazývaná podle zde sídlících společností Telecom, budova O2 Czech Republic a CETIN, někdy přezdívaná Mordor[1] či Štrougalova věž,[2] byl komplex budov a výškové věže v Praze 3 – Žižkově / Olšanech, stojící poblíž Nákladového nádraží Žižkov, v sousedství Olšanských hřbitovů.[3] Její předchůdkyní byla asi 2 km daleko stojící prvorepubliková budova Městské telefonní ústředny (označovaná zkratkou MMTÚ).

Osmnáctipodlažní komplex ve stylu high-tech a brutalismu vznikl v 70. letech 20. století. Funkčně nahradil již nedostačující telefonní ústřednu ve Fibichově ulici, se kterou je propojený dvoukilometrovým podzemním kolektorem. Pracovalo zde až 2 500 zaměstnanců, zejména spojovatelek. S postupující modernizací komunikačních technologií a snižujícími se prostorovými nároky na jejich provoz však Ústřední komunikační budova postupně zůstala z velké části nevyužitá. Správce telekomunikační infrastruktury (od roku 2015 společnost CETIN) budovu jako své administrativní sídlo opustil v roce 2020, většina jeho zaměstnanců i technologií byla přesunuta jinam. Nový majitel, společností Central Group, komplex v roce 2024 zboural a připravuje zde novou zástavbu.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
ÚTB v roce 2021

Výstavba a otevření

[editovat | editovat zdroj]

Ústřední telekomunikační budova byla postavena v letech 1972 až 1979.[5][6] Slavnostní otevření proběhlo 3. ledna 1980 za účasti dlouholetého premiéra Lubomíra Štrougala a ministra Vlastimila Chalupy. Se svými 85 metry (nejvyšší bod 96 m), 18 podlažími a 72 tisíci metry užitné plochy byla tehdy největší budovou v Československu co do obestavěného prostoru.[7] Budova byla v té době největší telekomunikační budovou v Evropě. Co se technického vybavení týče, patřila ke světové špičce. Od začátku zde byly používány technologie švédské firmy Ericsson.[8] Ve své době byla považována za předimenzovanou.[8] Stála 1,5 miliardy tehdejších československých korun.

Pracovalo zde až 2500 pracovníků.[9] Z tohoto počtu zde bylo přibližně 1000 spojovatelek. Pro zaměstnance byl uvnitř například kinosál, několik bufetů a odpočívárny.[8]

Provoz

[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let 20. století budova sloužila jako sídlo firem SPT Telecom, následně Telefónica O2 Czech Republic. Na začátku roku 2017 odkoupil od skupiny PPF celou parcelu developer Central Group.[10] Bylo to především kvůli zdejším lukrativním pozemkům. Cena tohoto kontraktu byla 660 milionů korun.[11] Firma CETIN zde přestala působit v roce 2022, poté se budova bourá.[9] Její údržba je totiž velmi nákladná a budovy a jejich vybavení je zastaralé.[zdroj?] Většina zaměstnanců se z komplexu začala přesouvat v roce 2017.[8]

Plán demolice

[editovat | editovat zdroj]
Demolice věže ÚTB (stav září 2023)

Budova by měla být v budoucnu nahrazena projektem zvaný Centrum Nového Žižkova, jež bude investovat Central Group. Skupina vypsala na nový především rezidenční, ale i komerční komplex architektonickou soutěž, kterou na jaře 2019 vyhrála Eva Jiřičná, která se při navrhování spojila s architektonicko-inženýrskou společností Arup z Londýna.[2] Bude se skládat z věží, jež budou vysoké přibližně 80 a 100 metrů,[12] a z nového bloku budov.[13]

Developer počítá pro demolici s náklady v řádu stovek milionů korun, práce by podle jeho plánu měly trvat rok a půl. Společnost však čekala na změnu územního plánu. (Od srpna 2020 byla proto část komplexu nabídnuta k pronájmu.[14])

Věž se začala bourat v roce 2023, vlastní budova v roce 2024.[15]

Účel budovy

[editovat | editovat zdroj]
Detail věže

Budova byla vystavěna zejména jako náhrada za již kapacitně nedostačující mezinárodní ústřednu ve Fibichově ulici, odkud byly do ÚTB veškeré linky přeloženy. Aby se vůbec budovy daly napřímo propojit, byl pod Prahou proražen 2 km dlouhý tunel, který je používán dodnes. I tento ražený hloubkový kolektor samotný je úctyhodné stavební dílo.[16]

Od výstavby sloužila jako technické zázemí pro telekomunikace, od roku 2017 pod firmou CETIN.[17] Ta zde zaměstnávala přibližně 900 lidí (2017).[9] 1. ledna 2020 přesunula společnost Cetin své sídlo do nové budovy v Libni.[18]

Televizní vysílač

[editovat | editovat zdroj]
Multiplex Kanál Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
DVB-T2 Multiplex 24 42 642 MHz 10 vertikální

Rozhlasový vysílač

[editovat | editovat zdroj]
Stanice Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
FM Dance Radio 89,0 MHz 0,199 vertikální

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou celého areálu byla radioreléová osmnáctipatrová telekomunikační věž.[19] Měřila 85 metrů, přičemž anténa sahala do výšky 96 metrů.

Opláštění

[editovat | editovat zdroj]

Původní opláštění většiny ploch komplexu budov, které bylo ze speciálně vyvinutého kovoplastického modulového pláště na bázi hliníkových eloxovaných profilů a skleněných výplní, bylo při rozsáhlé rekonstrukci pláště (výměny se dočkalo opláštění v rozsahu 5500 m2) v letech 1998 a 1999 nahrazeno rastrovým systémem s výhradně pevným čirým zasklením. Neprůhledné části opláštění jsou tvořeny tepelněizolačním panelem s vnějším smaltovaným kaleným sklem bílé a modré barvy. Zbytek původního opláštění byl ze suchého kamenného obkladu z přírodního travertinu kotveného na ocelový modulový plášť.[20]

Umělecká díla

[editovat | editovat zdroj]

V rámci výstavby bylo povinně 15 mil. Kčs vyčleněno na výtvarné realizace, v budově se tedy nacházelo větší množství uměleckých děl. Šlo mimo jiné o bronzovou sochou Posla sochaře Stanislava Hanzíka, kolekci dvanácti medailonů znázorňujících vývoj doručování zpráv od keramika Pravoslava Rady, tapisérii malíře Aloise Fišárka, keramickou plastiku Marty Taberyové, ženskou figuru Hojnost od dřevořezbáře Václava Markupa, obří gobelín s obrysem motýla od textilní návrhářky a malířky Alice Kuchařové, monumentální olejové a akrylové obrazy Stanislava Ježka a Magdaleny Cubrové, velkorozměrnou vitráž s motivy Prahy a Bratislavy vytvořenou broušením a rytím od sklářského umělce Ivana Kolmana, minimalistický skleněný objekt sochařů Jiřího Bárty a Vladimíra Jelínka, nebo barevnou vitráž Kosmos malíře Jana Baucha. Jednu z dělicích stěn jídelny vyzdobily keramičky Lydie Hladíková, Děvana Mírová a Marie Rychlíková, dekorativní mříž opticky oddělující prostor haly od schodiště zhotovil Gustav Semerák, Arnošt Paderlík navrhl monumentální geometrickou strukturu z leštěné nerezové oceli ve volném prostoru nad schodiště. Ve veřejně přístupné části komplexu byla fontána s futuristickou sochou Návrat z kosmu sochaře Rudolfa Svobody.[21]

V recepční části budovy se nacházela původní mozaika z roku 1980 nazvaná Člověk dobývající nové horizonty vesmíru. Celkem 4 metry vysoké a 9 metrů široké umělecké dílo zobrazovalo muže a ženu na pozadí vesmíru, inspirací byl motiv ze sondy Pioneer 10. V době vzniku stála mozaika 542 tisíc Kčs, byla zdobena zlatem či československými smalty. Autorem byl Ital Sauro Ballardini, který navrhl také například mozaiku v pražské stanici metra Florenc.

Poté, co budovu převzala firma O2, začala většina uměleckých děl mizet, když společnost chtěla změnit budovu na moderní korporátní prostředí.[21] Např. Ballardiniho mozaika byla překryta sádrokartonovou zdí s reklamním plakátem. Svobodova fontána byla zrušena a vyvezena coby stavební suť na skládku v Plzni, kde se její zbytky podařilo zachránit.[21] Před demolicí komplexu společností Central Group byla Ballardiniho mozaika jako jediné umělecké dílo z komplexu odborně sejmuta a má být přesunuta do jiné budovy.[22][21]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled na všechny tři části budovy. Vlevo nově opláštěná část, vpravo původní opláštění a věž; zcela vpravo nové garáže
    Pohled na všechny tři části budovy. Vlevo nově opláštěná část, vpravo původní opláštění a věž; zcela vpravo nové garáže
  • Fasáda staršího opláštění
    Fasáda staršího opláštění
  • Členění fasády, vystouplé vetikály pokryté eloxovaným hliníkem
    Členění fasády, vystouplé vetikály pokryté eloxovaným hliníkem
  • Spodek východní části s hliníkovými dveřmi, okny, betonovými truhlíky a betonovým plotem s reliéfem
    Spodek východní části s hliníkovými dveřmi, okny, betonovými truhlíky a betonovým plotem s reliéfem
  • Betonový plot
    Betonový plot
  • Fontána před západní částí
    Fontána před západní částí
  • Nově přepláštěná západní část
    Nově přepláštěná západní část

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V ‚Mordoru‘ je vylidněno jako ve městě duchů. Ikona Žižkova chátrá. Lidovky.cz [online]. 2016-07-31 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Eva Jiřičná zvítězila ve velké mezinárodní architektonické soutěži na Centrum Nového Žižkova. Earch.cz [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Budova Telefonica O2 ČR [online]. Economia. Dostupné online. 
  4. ↑ Místo tří věží jedna. Eva Jiřičná představila svou vizi Nového Žižkova − podruhé. www.earch.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Telefonica O2 [online]. skyscrapercenter.com. Dostupné online. 
  6. ↑ Budova Telefónica O2, Praha [online]. www.mrakodrapy.cz. Dostupné online. 
  7. ↑ Architektura 489 – Timeline | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d KOLINA, Josef. Žižkovská ústředna půjde k zemi. Ukrývá obří velín, podzemní tunel i kryt. Forbes [online]. 2019-10-17 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Mobil s osmikilovou baterií i dálnopis s azbukou. Věž na Olšanech ukrývá okouzlující technické retro - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-23]. 
  10. ↑ Kellner prodal žižkovský "telekom". Novým majitelem je Central Group. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-09]. 
  11. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. , sekce 8. Pozemky, budovy a zařízení, strany 29-30
  12. ↑ Když je vysoká budova krásná, nezničí žádné město, říká o svém návrhu Jiřičná. Forbes [online]. 2019-06-20 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ HELLER, Jakub. Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. ”Pražský Mordor” mají nahradit zvlněné věže a zelený veřejný prostor. Hospodářské noviny [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ BAŤA, Blahoslav; ZUZÁNEK, Jakub. Štrougalův "Mordor" k zemi jen tak nepůjde. Megalomanská stavba stále fascinuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-09 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Začala demolice telefonní ústředny. Na místě vznikne Centrum Nového Žižkova. Pražský Deník.cz. 2023-02-21. Dostupné online. 
  16. ↑ Petr Krčmář: Na návštěvě dvoukilometrového kolektoru pod Prahou, kam „nikdo nechodí“, root.cz, 19. 7. 2016, navštíveno 2016-09-14.
  17. ↑ Petr Krčmář: CETIN chce opustit Ústřední telekomunikační budovu, prošli jsme si ji, root.cz, 12. 7. 2016, navštíveno 2016-09-14.
  18. ↑ Oznámení o změně názvu a sídla společnosti [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Co skrývá pražský Mordor? [online]. Modrý Blog O2, 2014-05-12. Dostupné online. 
  20. ↑ Sipral - Ústřední telekomunikační budova. www.sipral.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d Pavel Karous: Ne Mordor, ale Minas Tirith. K zemi jde poslední z brutalistních „strážních věží“ - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-02-09 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  22. ↑ Skvost ze zlata v budově na Žižkově, kterou mají zbourat: Zachrání vesmírnou mozaiku?. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
České televizní a rozhlasové vysílače
hlavní vysílače ČRa
Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)
hlavní vysílače DB
Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)
AM vysílače
Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)
ostatní vysílače
Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)
kategorie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústřední_telekomunikační_budova&oldid=24366514“