Divadlo na Vinohradech
Divadlo na Vinohradech | |
---|---|
Průčelí divadla | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Místo | Praha |
Typ divadla | profesionální divadlo |
Zaměření | činohra |
Vznik | 1907 |
Scény | Velká scéna Studiová scéna |
Zkratka | DnV |
Zřizovatel | Hlavní město Praha |
Budova | |
Styl | novorenesance, secese |
Architekt | Alois Čenský |
Doba výstavby | 1905–1907 |
Otevření | 24. listopadu 1907 |
Kód památky | 40226/1-1317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Divadla sídlící v této budově | |
Národní divadlo, činohra 1944 | |
Osobnosti | |
Ředitel | Tomáš Töpfer |
Umělecký šéf | Juraj Deák |
Dramaturg | Jan Vedral |
Režiséri | Juraj Deák Radovan Lipus Šimon Dominik Barbora Mašková Pavel Khek Martin Čičvák |
Další informace | |
Souřadnice | 50°4′34″ s. š., 14°26′12,98″ v. d. |
Adresa | Divadlo na Vinohradech náměstí Míru 1450/7 Vinohrady 120 00 Praha 2 |
Ulice | náměstí Míru |
Oficiální web | https://www.divadlonavinohradech.com/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divadlo na Vinohradech je jedna z hlavních uměleckých scén v Praze a největší ryze činoherní divadlo v Česku. Budova divadla převážně ve stylu novorenesance se secesními prvky z roku 1907 se nachází na náměstí Míru v městské části Praha 2 na Vinohradech (součást Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice), pokladna a obchodní oddělení potom v přilehlé Ibsenově ulici.
Divadlo má právní formu příspěvkové organizace, jejím formálním zřizovatelem je hlavní město Praha. V čele divadla stojí ředitel, kterým je od roku 2012 herec, režisér a senátor Tomáš Töpfer (v divadle hrál již v letech 1987–1998). Post uměleckého šéfa zastává Juraj Deák, šéfdramaturgem je Jan Vedral (předtím působil v divadle jako dramaturg a šéfdramaturg v letech 1985–1990 a 1994–1998).
Umělecký program si dává za cíl v návaznosti na dlouhou tradici uvádět inscenace velké činohry, která stojí na interpretaci hodnotných dramatických textů a na hereckém umění. Repertoár divadla čítá na 20 žánrově rozmanitých inscenací, každou sezonu se uskuteční okolo 6 premiér. Umělecký soubor tvoří zhruba 40 členů, kolem 25 umělců vystupuje pohostinsky.
Inscenace jsou uváděny v hlavní budově na Velké scéně s kapacitou 621 míst a Studiové scéně (bývalá Zkušebna) s kapacitou 60 míst. Hry Studiové scény tvoří od roku 2012 cyklus Česká a slovenská komorní hra. Některé hry mohou diváci zhlédnout mimo historickou budovu (v současnosti hra Terezka v kostele sv. Šimona a Judy, v minulosti inscenace Kdokoli v Pražské křižovatce). Obvyklé začátky představení jsou v 19 hodin, u odpoledních představení pak ve 14 hodin.
Vedle volného prodeje vstupenek nabízí divadlo sezonní abonmá, uplatnit lze dárkové poukazy a permanentky. Členský program pro diváky funguje jako Klub přátel Divadla na Vinohradech. Divadlo spravuje vlastní umělecký archiv, který poskytuje badatelské služby.
Divadlo na Vinohradech vydává stejnojmenný divadelní měsíčník s periodicitou 10 čísel za rok, který vychází jako příloha Hospodářských novin.
Po konci sezony 2024/2025 je v plánu celková rekonstrukce budovy divadla.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Budova divadla byla postavena v letech 1905–1907 staviteli Janem Majerem a Josefem Veselým podle návrhu architekta Aloise Čenského. Původní návrh budovy byl připraven v novorenesančním stylu, ale ještě během projektování byl architektem obohacen o secesní prvky.
Alegorické postavy na pylonech nad středovým průčelím budovy mají název Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem); jejich autorem je Milan Havlíček.
Divadlo bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva v režii F. A. Šuberta s výpravou Josefa Weniga. Kromě činohry působil v divadle zpočátku i operní a operetní soubor, a to do roku 1919.
„ | Městské divadlo na Královských Vinohradech, to bylo tenkrát, pane, nějaké divadlo! Hned po Národním ze všech nejznámější a nejrenomovanější. A díky Hilarových hercům a režiím možná tehdy i přitažlivější než Národní. | “ |
— František Kovářík[2] |
Historické názvy divadla
[editovat | editovat zdroj]- Městské divadlo Královských Vinohradů, 1907–1922
- Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1922–1941, 1943, 1945–1950
- Městské komorní divadlo 1929–1945, 1946–50
- Městské divadlo Na poříčí 1941–1945
- Divadlo J. K. Tyla 1944
- Městské lidové divadlo v Karlíně 1945
- Divadlo československé armády 1950–1954, 1960–1966
- Ústřední divadlo československé armády 1954–1960
- Divadlo na Vinohradech od 1966
Ředitelé
[editovat | editovat zdroj]- František Adolf Šubert (1907–1908)
- Václav Štech (1909–1913)
- František Fuksa (1913–1935)
- Bedřich Jahn (1935–1940)
- Vladimír Říha (1940–1944)
- František Götz (1944–1945)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- František Prček (1950–1952)
- Antonín Štrof (1952–1960)
- Luboš Pistorius (1960–1965)
- František Pavlíček (1965–1970)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- František Laurin (1988–1990)
- Jiřina Jirásková (1990–2000)
- Jindřich Gregorini (2000–2012)
- Tomáš Töpfer (od roku 2012)
Režiséři
[editovat | editovat zdroj]K významným režisérům meziválečného období patřil např. Jaroslav Kvapil,[3] působící ve Vinohradském divadle v letech 1921–1928. Za jeho působení pracoval v divadle jako dramaturg Karel Čapek (v letech 1921–1923).
K dalším významným režisérům v historii Vinohradského divadla patřili (v abecedním pořadí) např.:[4]
- Jan Bor (1924–1939)
- Juraj Deák (od roku 2012)
- Jaroslav Dudek (1962–1992)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- Gabriel Hart (1912–1925, 1930–1948)
- Karel Hugo Hilar (1910–1920)
- František Hlavatý (1907–1933)
- Václav Hudeček (1968–1970)
- Karel Jernek (1943–1947)
- Jan Kačer (1986–1990)
- Antonín Kandert (1925–1959)
- František Laurin (1988–1991)
- Jiří Menzel (1995–2003)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- Gustav Oplustil (1953–1958)
- Luboš Pistorius (1960–1971)
- Jiří Plachý starší (1929–1948)
- Jaromír Pleskot (1945–1950)
- Aleš Podhorský (1950–1953)
- Jan Port (1921–1945)
- Alfréd Radok (1939–1940, 1943–1944)
- Stanislav Remunda (1952–1991)
- František Salzer (1930–1945)
- Bohuš Stejskal (1923–1948)
- Jan Strejček (1954–1961, 1976–1984)
- Martin Stropnický (2003–2012)
- Miloslav Stehlík (1955–1966)
- Jan Škoda (1951–1960)
- Václav Špidla (1948–1950)
- Daniel Špinar (2008–2010)
- František Štěpánek (1957–1988)
- Tomáš Töpfer (od roku 2012)
- Jan Zelenka (1907–1925)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Alegorie statečnosti od Milana Havlíčka (Statečnost)
-
Alegorie pravdy od Milana Havlíčka (Pravda)
Repertoár
[editovat | editovat zdroj]Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete
[editovat | editovat zdroj]Shakespearova komedie plná lásky a veselí v režii Juraje Deáka. Předpremiéra v červnu 2024, premiéra 6. 11. 2024.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Marek Holý | Orsino, vévoda Ilýrie |
Viktor Javořík | Malvolio, Oliviin správce |
František Beleš | Pan Tobiáš Brock, Oliviin bratranec |
Erik Zabrucký | Pan André Chabrus |
Jiří Panzner | Fabian, Oliviin sloužící |
Petr Matyáš Cibulka | Šašek August, Oliviin sloužící |
Jiří Šesták | Antonio, námořní kapitán, přítel Sebastiana |
Dominick Benedikt | Sebastian, bratr Violy |
David Steigerwald | Kapitán, přítel Violy – Kněz – Strážný |
Aneta Krejčíková | Olivie, bohatá hraběnka |
Elizabeth Kateřina McIntosh | Viola, sestra Sebastiana |
Sára Rychlíková | Marie, Oliviina komorná |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Petr Matyáš Cibulka
-
Jiří Panzner, Viktor Javořík a František Beleš
-
Dominick Benedikt
-
Elizabeth Kateřina McIntosh a Marek Holý
-
Aneta Krejčíková
Terezka
[editovat | editovat zdroj]Lyrické drama Lenky Lagronové o životě svaté Terezie z Lisieux v režii Radovana Lipuse. Předpremiéry v květnu a červnu 2024, premiéra 25. 10. 2024, uváděno ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Kostele sv. Šimona a Judy Na Františku.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Karolína Knězů | Terezka |
Naďa Konvalinková | Matka představená |
Vendulka Křížová | Vincenta |
Barbora Poláchová | Magdalena |
Šárka Krausová | Anežka, sestra Terezky |
Tomáš Dastlík | Tatínek Terezky a Anežky |
Alexandra Tomanová | Maminka Terezky a Anežky |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Karolína Knězů
-
Vendulka Křížová a Naďa Konvalinková
-
Vendulka Křížová
-
Alexandra Tomanová a Tomáš Dastlík
-
Šárka Krausová, Karolína Knězů a Barbora Poláchová
Sirotci
[editovat | editovat zdroj]Hra Dennise Kellyho o násilí ve městech v režii Barbory Maškové. Premiéra 19. 4. 2024, uváděno ve spolupráci s OLDstars na studiové scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Viktor Javořík | Liam |
Jana Kotrbatá | Helen, sestra Liama |
Jan Battěk | Danny, manžel Helen |
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Své role ale mají tři mladí herci pevně v rukách. Takže koho by samotný text nezaujal, může se kochat třemi vyčerpávajícími a bezchybnými výkony. | “ |
— Tomáš Šťástka, MF Dnes, 75 %[5] |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Viktor Javořík a Jana Kotrbatá
-
Jana Kotrbatá a Jan Battěk
-
Jana Kotrbatá a Jan Battěk
-
Jan Battěk, Jana Kotrbatá a Viktor Javořík
-
Jana Kotrbatá a Jan Battěk
Srpen v zemi indiánů
[editovat | editovat zdroj]Oceňované drama Tracyho Lettse o setkání rodiny Westonů v režii Petra Svojtky. Premiéra 22. 3. 2024, uváděno na velké scéně.
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Rázlová předvádí takřka zapomenuté umění celistvého hereckého uchopení postavy, od masky a kostýmu přes pohybovou stránku až po vrstevnatou práci s jevištní mluvou, sahající od klopotného zápolení o poskládání alespoň trochu srozumitelné věty až po brilantně přednesenou obžalobu členů rodiny. Je to jedinečný výkon, jakých není v českém divadle mnoho k vidění. | “ |
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[6] |
„ | Inscenace je to silná a stojí za vidění nejen pro příběh, v němž každý divák pozná něco ze svého života, ale především díky působivým hereckým výkonům, v čele s Reginou Rázlovou. | “ |
— Jana Soprová, Divadelní noviny[7] |
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Svatopluk Skopal | Beverly Weston |
Regina Rázlová | Violet Westonová, manželka Beverlyho |
Andrea Elsnerová | Barbara Fordhamová, dcera Beverlyho a Violet |
Daniel Bambas | Bill Fordham, manžel Barbary |
Lucie Pokorná / Zuzana Matušková | Jean Fordhamová, dcera Barbary a Billa |
Zuzana Vejvodová | Ivy Westonová, dcera Beverlyho a Violet |
Markéta Děrgelová | Karen Westonová, dcera Beverlyho a Violet |
Eva Režnarová | Mattie Fae Aikenová, sestra Violet |
Igor Bareš | Charlie Aiken, manžel Mattie Fae |
Ondřej Kraus | Malý Charles Aiken, syn Mattie Fae a Charlieho |
Antonie Talacková | Johnna Monevata |
Tomáš Dastlík | Šerif Deon Gilbeau |
Kryštof Rímský | Steve Heidebrecht, snoubenec Karen |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Antonie Talacková a Svatopluk Skopal
-
Zuzana Vejvodová a Regina Rázlová
-
Andrea Elsnerová a Daniel Bambas
-
Markéta Děrgelová
-
Igor Bareš
Komedie o pronásledování a umučení dr. Šaldy
[editovat | editovat zdroj]Pikantní groteska z divadelního prostředí Karla Steigerwalda v režii Šimona Dominika. Premiéra 26. 1. 2024, uváděno na studiové scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Marek Holý | Nývlt – Šalda |
Jana Kotrbatá | Mexbauerová, manželka Šaldy |
Vendulka Křížová | Mladá herečka – Nápověda |
Zdeněk Palusga | Bard |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Marek Holý a Vendulka Křížová
-
Marek Holý
-
Jana Kotrbatá
-
Vendulka Křížová a Marek Holý
-
Zdeněk Palusga
Nepijte tu vodu
[editovat | editovat zdroj]Komedie Woodyho Allena o tom, jak se rodina Hollanderů ukryje na velvyslanectví, které dočasně řídí velvyslancův syn Axel, v režii Juraje Deáka. Premiéra 15. 12. 2023, uváděno na velké scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Jan Krafka | Velvyslanec Magee – Kuchař – Baškirský sultán |
Viktor Javořík | Axel, syn Mageeho |
Otakar Brousek mladší | Kilroy, tajemník velvyslanectví |
Petr Matyáš Cibulka | Burns |
Václav Vydra | Walter Hollander, americký turista |
Andrea Černá | Marion, manželka Waltera |
Sára Rychlíková / Elizabeth Kateřina McIntosh | Susan, dcera Waltera a Marion |
Tomáš Pavelka | Páter Drobny |
Stanislav Moskvin | Kruglov |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Otakar Brousek ml. a Viktor Javořík
-
Andrea Černá a Václav Vydra
-
Elizabeth Kateřina McIntosh a Václav Vydra
-
Tomáš Pavelka
-
Viktor Javořík a Stanislav Moskvin
Lakomec
[editovat | editovat zdroj]Slavná Molièrova komedie o skrblivém Harpagonovi, jehož láska k penězům brání v lásce jeho dětem, v režii Pavla Kheka. Premiéra 20. 10. 2023, uváděno na velké scéně.
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Na jevišti této velké pražské scény se nyní slavná role stala velkou příležitostí pro Aleše Procházku. Ten se jí chopil se vší vervou, jakou by zkušený, jevištěm i dabingem ošlehaný herec na vrcholu sil měl oplývat a oplývá. Procházkovi v titulní roli patří celý sál a diváci se mohou vysloveně těšit na slavný monolog okradeného Harpagona. | “ |
— Tomáš Šťástka, MF Dnes, 70 %[8] |
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Aleš Procházka | Harpagon |
Aleš Petráš | Kleant |
Ondřej Kraus | Valér |
Jana Kotrbatá | Eliška |
Šárka Krausová / Sabina Rojková | Mariana |
Tereza Bebarová | Frosina |
Kryštof Rímský | Mistr Jakub |
Jiří Roskot | Štika |
Jan Krafka | Komisař |
Václav Svoboda | Anselm |
Jan Battěk | Mistr Šimon |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Aleš Procházka
-
Aleš Petráš
-
Ondřej Kraus
-
Sabina Rojková
-
Tereza Bebarová
Bach & synové
[editovat | editovat zdroj]Současné drama Niny Raine o životě Johanna Sebastiana Bacha v režii Juraje Deáka. Česká premiéra hry 16. 5. 2023 za účasti autorky, uváděno na velké scéně.
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Výborným tahem je už obsazení hostujícího Radka Holuba do role Johanna Sebastiana Bacha. Ten je v jeho podání samolibý, hysterický, sršící energií, ale zároveň zábavný a charismatický. Drápe kolem sebe jako vzteklý křeček, své syny i ženy uráží, ale stejně tak zraňuje i sám sebe. Je natolik naplněn hudbou, že mu v duši už nezbývá mnoho prostoru pro druhé. | “ |
— Radmila Hrdinová, Právo, 70 %[9] |
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Radek Holub | Johann Sebastian Bach |
Zuzana Vejvodová | Maria Barbara Bachová, manželka Johanna Sebastiana |
Aneta Krejčíková | Anna Magdalena Wilckeová, pozdější druhá manželka Johanna Sebastiana |
Marek Lambora | Karl Filip Emanuel Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary |
Ondřej Brousek | Vilém Friedemann Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary |
Theodor Schaefer / Viktor Sekanina / Oliver Vyskočil | Johann Gottfried Bernhard Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary |
Vendulka Křížová | Katharina, sestra Marie Barbary |
Václav Svoboda | Bedřich Veliký |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Radek Holub
-
Simona Postlerová
-
Ondřej Brousek
-
Marek Lambora
-
Václav Svoboda
Danny Smiřický
[editovat | editovat zdroj]Scénický entrtejment Jana Vedrala z díla Josefa Škvoreckého v režii Radovana Lipuse. Premiéra 27. 1. 2023, uváděno na velké scéně. Po Sňatcích z rozumu a Českém románu završuje volnou trilogii vývoje moderní české společnosti.
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Vinohradská trilogie z dějin české společnosti 19. a 20. století (Sňatky z rozumu, Český román, Danny Smiřický) je v kontextu současné dramatické i divadelní produkce opravdu výjimečný projekt. Stejně jako přínos více méně téhož inscenačního týmu všech tří inscenací v čele s režisérem Radovanem Lipusem, který má pro velká jevištní plátna s morálním poselstvím mimořádné nadání a dokáže z nich vytvořit emotivní divadelní zážitek. Danny Smiřický rozhodně stojí na vrcholu této pyramidy. | “ |
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[10] |
„ | Ale i vedle toho se u diváka možná dostaví ještě další efekt, který souvisí s celkovým étosem Škvoreckého díla a života. Silně ho pocítí zvláště ten, pro koho je Škvoreckého dílo drahé a zasahuje ho u srdce až do stavu blízkého ztotožnění. Připomene si možná zážitek, který zprostředkovával Škvorecký jako málokterý spisovatel. Zážitek, že člověk má právo, možná povinnost, věřit své zkušenosti, která se vytváří na základě otevřené mysli a poctivosti duše. | “ |
— Jiří Peňás, Echo24[11] |
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Svatopluk Skopal | Senior |
Tomáš Pavelka | Danny |
Aleš Petráš | Errol |
Petr Matyáš Cibulka | Daníček |
Karolína Knězů | Naďa |
Jindřiška Hanušová / Sára Rychlíková | Marie |
Sára Rychlíková / Elizabeth Kateřina McIntosh | Irena |
Ondřej Kraus | Přemek |
Jan Šťastný | Vachoušek |
Marek Holý | Uippelt |
Pavel Rímský | Skočdopole |
Jiří Maryško | Uher |
Viktor Javořík | Vrchcoláb |
Stanislav Moskvin | Arašidov |
David Steigerwald | Franta |
Jiří Roskot | Lexa – Hejl – První disident |
Dominick Benedikt | Harýk – Nabal – Druhý disident |
Tomáš Dastlík | Benno – Očenáš – Třetí disident |
Barbora Poláchová | Lucie |
Petr Kostka | Jaroslav Seifert – Páter Huňák |
Carmen Mayerová | Kolaborantka – Burdychová |
Andrea Elsnerová | Kanadská badatelka – Kritička – Mladá autorka – Disidentka |
Otakar Brousek mladší | Doktor Labský – Milan – První tajemník – Irenin manžel |
Jiří Šesták | Funkcionář – Kolaborant – Zřízenec |
Zdeněk Palusga | Akademik – Vohnout – Ministr |
Past na myši
[editovat | editovat zdroj]Detektivka Agathy Christie v režii Jana Buriana. Premiéra 15. 10. 2022, uváděno na velké scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Aneta Krejčíková | Mollie Ralstonová |
Ondřej Kraus | Giles Ralston |
Petr Matyáš Cibulka | Christopher Wren |
Sára Rychlíková / Jana Kotrbatá | Slečna Casewellová |
Regina Rázlová | Paní Boyleová |
Aleš Procházka | Major Metcalf |
Otakar Brousek mladší | Pan Paravicini |
Viktor Javořík | Detektiv seržant Trotter |
Dům Bernardy Alby
[editovat | editovat zdroj]Drama Federica Garcíi Lorcy v režii Juraje Deáka. Živý hudební doprovod skupiny RAZAM Ivy Marešové. Premiéra 20. 5. 2022, uváděno na velké scéně. Hra se ve Vinohradském divadle hrála poprvé v roce 1946 pod titulem Dům doni Bernardy. V režii Gabriela Harta se v titulní roli představila Anna Iblová.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Tereza Bebarová | Bernarda |
Regina Rázlová | Poncia |
Zuzana Vejvodová | Magdalena, Bernardina dcera |
Andrea Elsnerová | Angustias, Bernardina dcera |
Sára Rychlíková / Barbora Poláchová | Amélie, Bernardina dcera |
Sabina Rojková | Martirio, Bernardina dcera |
Jana Kotrbatá / Kristýna Jedličková | Adéla, Bernardina dcera |
Ludmila Molínová / Naďa Konvalinková | Marie Josefa, Bernardina matka |
Vendulka Křížová | Prudencia |
Andrea Černá | Služka |
Obchodník s deštěm
[editovat | editovat zdroj]Romantická komedie N. Richarda Nashe v režii Juraje Deáka. Premiéra 1. 9. 2021, uváděno na velké scéně. Hru uvedlo divadlo poprvé v roce 1984 v režii Františka Štěpánka, Billa Starbucka hrál Svatopluk Skopal. V inscenaci Martina Stropnického z roku 2008 obsadil titulní roli Filip Blažek.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Igor Bareš | H. C. Curry, rančer |
Zuzana Vejvodová | Líza, dcera H. C. Curryho |
Marek Adamczyk / Aleš Petráš | Noe, nejstarší syn H. C. Curryho |
Jiří Roskot | Jim, mladší syn H. C. Curryho |
Jan Krafka | Šerif Thomas |
Tomáš Pavelka | Fil, zástupce Šerifa Thomase |
Marek Lambora | Bill Starbuck |
Balada pro banditu
[editovat | editovat zdroj]Muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně inspirovaný Olbrachtovým románem o Nikolu Šuhajovi v režii Juraje Deáka. Živý hudební doprovod skupiny RAZAM Ivy Marešové. Premiéra 2. 10. 2020, uváděno na velké scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Tereza Císařová / Michaela Tomešová | Eržika |
Marek Lambora | Nikola |
Tomáš Pavelka | Velitel četníků |
Igor Bareš | Mageri |
Kryštof Rímský | Derbak |
Iva Marešová | Morana |
Markéta Děrgelová | Eva |
Zuzana Vejvodová | Mara |
Andrea Elsnerová | Derbaková |
Viktor Javořík | Oreb Danko |
Dominick Benedikt | Uhrin |
Jan Krafka | Drač, Ežičin otec |
Ondřej Kraus | Andrej, Eržičin bratr |
Zdeněk Palusga | Bouda |
Daniel Bambas | Kubeš |
Jiří Roskot | Jura, Šuhajův bratr |
David Steigerwald | Laco Totín |
Andrea Černá / Sabina Rojková / Šárka Krausová / Barbora Poláchová | Ženy |
Václav Šamárek / Jan Battěk | Četníci a vesničané |
Motýl na anténě – Audience
[editovat | editovat zdroj]Dvě jednoaktovky Václava Havla v režii Šimona Dominika. Premiéra 29. 11. 2019, uváděno na studiové scéně.
Recenze
[editovat | editovat zdroj]„ | Maryškův Sládek je skvostnou pohybově-hereckou etudou, která si nic nezadá s Polívkovým doktorem Burkem nebo slavnými ekvilibristickými kreacemi Ference Futuristy. Vlaje po scéně v neuvěřitelných pózách, nicméně při vší té místy až drastické komice je jeho Sládek i lidsky dojemná, do tragigroteskní polohy krásně vygradovaná postava. | “ |
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[12] |
„ | Na Vinohradech se ovšem v Audienci povedlo rozehrát absurditu všedního dne do klaunské grotesky. Pivní humor se tak proměnil v lehký slovní ping-pong kombinovaný s pohybovou klaunerií. K tomu dokonalé využití dvojdveřové scény, portrét "Bohdalky" v podobě "fotomontáže" ležícího sexy těla s přilepenou hlavou herečky vystřiženou z časopisu a naprostá absence čehokoli, do čeho by se dalo "ulít" nežádané pivo. | “ |
— Jana Soprová, Divadelní noviny[13] |
Obsazení Motýl na anténě
[editovat | editovat zdroj]Marek Holý | Jeník |
Jana Kotrbatá | Marie |
Tereza Bebarová | Tchyně |
Jiří Maryško | Pan Bašta |
Obsazení Audience
[editovat | editovat zdroj]Jiří Maryško | Sládek |
Marek Holý | Vaněk |
Za dveřmi
[editovat | editovat zdroj]Komorní hra Barbory Hančilové o životě několika generací rodiny v jednom domě v režii Barbory Maškové. Inscenace získala nominaci na Cenu divadelní kritiky za nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku za rok 2019. Česká premiéra hry 31. 5. 2019, uváděno na studiové scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Jana Kotrbatá | Anna |
Pavel Rímský | Josef |
Ondřej Kraus | Slávek |
Daniel Bambas | David |
Andrea Elsnerová | Týna |
Tereza Císařová | Bětka |
Revizor
[editovat | editovat zdroj]Slavná Gogolova komedie o záměně petrohradského úředníka Chlestakova v režii Juraje Deáka. Premiéra 19. 12. 2018, uváděno na velké scéně. Dřívější inscenace titulu pocházejí z let 1924 a 1982 od pohostinských režisérů G. V. Sěrova a Jana Kačera. Role Chlestakova a hejtmana v nich ztvárnili Ludvík Veverka a Jaroslav Vojta-Jurný, Jaromír Hanzlík a Jaroslav Moučka.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Aleš Procházka | Anton Antonovič Svoznik-Dmuchanovskij, hejtman |
Andrea Černá | Anna Andrejevna, manželka Antona Antonoviče |
Šárka Krausová | Marja Antonovna, dcera Antona Antonoviče |
Pavel Nečas | Amos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin, okresní soudce |
Ondřej Kraus | Luka Lukič Chlopov, školní inspektor |
Marek Holý | Artěmij Filipovič Zemljanika, správce špitálu |
Václav Vydra | Ivan Kuzmič Špekin, poštmistr |
Jiří Maryško | Petr Ivanovič Dobčinskij, statkář žijící ve městě |
Viktor Javořík | Petr Ivanovič Bobčinskij, statkář žijící ve městě |
Ondřej Brousek | Ivan Alexandrovič Chlestakov, úředník z Petěrburgu |
Jan Krafka | Osip, sluha Ivana Alexandroviče |
Petr Matyáš Cibulka | Christian Ivanovič Hübner, okresní lékař |
Tomáš Dastlík | Štěpán Ivanovič Korobkin |
Alice Laksarová | Manželka Korobkina |
David Steigerwald | Štěpán Iljič Uchovertov, náčelník policie – Miška, sluha Antona Antonoviče |
Jan Battěk | Číšník |
Ucho
[editovat | editovat zdroj]Divadelní adaptace filmového scénáře Jana Procházky k filmu Karla Kachyni v režii Šimona Dominika. Premiéra 9. 6. 2017, uváděno na studiové scéně.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Daniel Bambas | Ludvík, náměstek ministra |
Antonie Talacková | Anna, jeho žena |
Jiří Maryško | Muž, bezejmenný mladý fízl |
Pygmalion
[editovat | editovat zdroj]Komedie George Bernarda Shawa o sázce profesora Higginse, který se chystá proměnit květinářku Lízu Doolittlovou, v režii Juraje Deáka. V rolích profesora Higginse a Lízy Doolittlové účinkují Jan Šťastný a Šárka Krausová. Premiéra 22. 4. 2016, uváděno na velké scéně. Inscenace se současně největším počtem repríz. Titul se v minulosti hrál v Komorním divadle (od roku 1929 součástí Městských divadel pražských), kde od roku 1931 v režii Jana Bora vystupovali Jiří Plachý jako profesor Higgins a Meda Valentová jako Líza Doolittlová.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Šárka Krausová | Květinářka Líza |
Jan Šťastný | Profesor Higgins |
Tomáš Töpfer | Plukovník Pickering |
Svatopluk Skopal | Popelář Doolittle |
Libuše Švormová | Paní Higginsová |
Naďa Konvalinková | Paní Pearsová |
Eva Režnarová | Paní Eynsford-Hillová, matka |
Jana Kotrbatá / Denisa Pfauserová / Karolína Knězů | Eynsford-Hillová, dcera |
František Beleš | Fredy Eynsford-Hill |
Magdalena Malinová / Alice Laksarová | Služka – Dívka na ulici – Host na plese |
Dominick Benedikt | Maďar – Přihlížející pán |
Jan Battěk | Zvídavý pán – Host na plese |
Romeo a Julie
[editovat | editovat zdroj]Inscenace tragédie Williama Shakespeara v režii Juraje Deáka. V titulních rolích účinkují Marek Lambora a Sabina Rojková. Premiéra se uskutečnila 12. 12. 2015 na velké scéně, jedná se o nejdéle aktuálně uváděné představení vinohradského divadla. V minulosti se inscenace hrála i ve Valdštejnské zahradě. Jde o třetí nastudování hry na vinohradské scéně – v roce 1979 v režii Františka Štěpánka hráli Oldřich Kaiser Romea a Lenka Kodešová Julii, v inscenaci Jana Buriana z roku 1992 se potom ve stejných rolích představili Ivan Trojan a Vendulka Křížová.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Marek Lambora | Romeo, Montekův syn |
Sabina Rojková | Julie, Capuletova dcera |
Ondřej Kraus | Mercuzio, přítel Romea |
Marek Holý | Tybald, synovec paní Capuletové |
Jiří Roskot | Benvolio, přítel Romea |
Svatopluk Skopal | Capulet |
Antonie Talacková | Paní Capuletová |
Tereza Bebarová | Chůva |
Otakar Brousek mladší | Montek |
Eva Režnarová | Paní Monteková |
Daniel Bambas | Paris, mladý šlechtic |
Igor Bareš | Otec Lorenzo, františkánský mnich |
Tomáš Dastlík | Chorus |
Vojtěch Bartoš | Petr, sluha Juliiny chůvy |
Tomáš Töpfer | Escalus, veronský vévoda |
David Steigerwald | Abraham, Montekův sluha – Bratr Jan, františkánský mnich |
Umělecký soubor
[editovat | editovat zdroj]Herci
[editovat | editovat zdroj]- Marek Adamczyk (host souboru, od roku 2017)
- Daniel Bambas (host souboru, od roku 2004)
- Igor Bareš (člen souboru, od roku 2015)
- Vojtěch Bartoš (host souboru)
- Jan Battěk (host souboru)
- František Beleš (člen souboru)
- Dominick Benedikt (člen souboru, od roku 2017)
- Ondřej Brousek (host souboru, od roku 2012)
- Otakar Brousek ml. (člen souboru, od roku 2012)
- Petr Matyáš Cibulka (člen souboru, od roku 2022)
- Tomáš Dastlík (člen souboru, od roku 2015)
- Radek Holub (host souboru)
- Marek Holý (člen souboru, od roku 2012)
- Viktor Javořík (člen souboru, od roku 2017)
- Lukáš Kofroň (host souboru)
- Petr Kostka (host souboru, od roku 1994)
- Jan Krafka (člen souboru, od roku 2020)
- Ondřej Kraus (člen souboru, od roku 2018)
- Marek Lambora (host souboru, od roku 2015)
- Martin Leták (host souboru)
- Jiří Maryško (člen souboru, od roku 2015)
- Stanislav Moskvin (člen souboru, od roku 2022)
- Pavel Nečas (host souboru, od roku 2015)
- Zdeněk Palusga (člen souboru, od roku 2020)
- Jiří Panzner (člen souboru, od roku 2024)
- Tomáš Pavelka (host souboru, od roku 2016)
- Aleš Petráš (člen souboru, od roku 2021)
- Aleš Procházka (člen souboru, od roku 2018)
- Kryštof Rímský (člen souboru, od roku 2020)
- Pavel Rímský (člen souboru, od roku 1997)
- Jiří Roskot (člen souboru, od roku 2019)
- Jaroslav Satoranský (člen souboru, od roku 1966)
- Svatopluk Skopal (člen souboru, od roku 1976)
- David Steigerwald (člen souboru, od roku 2013)
- Václav Svoboda (člen souboru, od roku 2013)
- Václav Šamárek (host souboru)
- Jiří Šesták (host souboru, od roku 2020)
- Jan Šťastný (člen souboru, od roku 1992)
- Tomáš Töpfer (host souboru, 1987–1998, od roku 2012)
- Václav Vydra (člen souboru, od roku 1995)
- Erik Zabrucký (člen souboru, od roku 2024)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Daniel Bambas
-
Igor Bareš
-
Jan Battěk
-
František Beleš
-
Dominick Benedikt
-
Ondřej Brousek
-
Otakar Brousek ml.
-
Petr Matyáš Cibulka
-
Tomáš Dastlík
-
Radek Holub
-
Marek Holý
-
Viktor Javořík
-
Jan Krafka
-
Ondřej Kraus
-
Marek Lambora
-
Jiří Maryško
-
Stanislav Moskvin
-
Zdeněk Palusga
-
Jiří Panzner
-
Tomáš Pavelka
-
Aleš Petráš
-
Aleš Procházka
-
Kryštof Rímský
-
Pavel Rímský
-
Jiří Roskot
-
Jaroslav Satoranský
-
Svatopluk Skopal
-
David Steigerwald
-
Václav Svoboda
-
Václav Šamárek
-
Jiří Šesták
-
Václav Vydra
-
Erik Zabrucký
Herečky
[editovat | editovat zdroj]- Tereza Bebarová (členka souboru, od roku 2015)
- Tereza Císařová (členka souboru, od roku 2017)
- Andrea Černá (členka souboru, od roku 2015)
- Sára Černochová (hostka souboru)
- Markéta Děrgelová (hostka souboru, od roku 2014)
- Veronika Divišová (hostka souboru)
- Andrea Elsnerová (členka souboru, od roku 1999)
- Jindřiška Hanušová (hostka souboru)
- Karolína Knězů (členka souboru)
- Naďa Konvalinková (členka souboru, od roku 2015)
- Jana Kotrbatá (členka souboru, od roku 2017)
- Šárka Krausová (členka souboru, od roku 2016)
- Aneta Krejčíková (členka souboru)
- Vendulka Křížová (členka souboru, od roku 1990)
- Alice Laksarová (hostka souboru)
- Carmen Mayerová (hostka souboru, od roku 2010)
- Elizabeth Kateřina McIntosh (hostka souboru)
- Ludmila Molínová (hostka souboru)
- Denisa Pfauserová (hostka souboru)
- Barbora Poláchová (hostka souboru)
- Regina Rázlová (hostka souboru, od roku 1994)
- Eva Režnarová (členka souboru, od roku 1994)
- Sabina Rojková (členka souboru, od roku 2015)
- Sára Rychlíková (členka souboru, od roku 2022)
- Libuše Švormová (hostka souboru, od roku 1994)
- Antonie Talacková (členka souboru, od roku 2015)
- Zuzana Vejvodová (členka souboru, od roku 2013)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tereza Bebarová
-
Andrea Černá
-
Markéta Děrgelová
-
Andrea Elsnerová
-
Karolína Knězů
-
Naďa Konvalinková
-
Jana Kotrbatá
-
Šárka Krausová
-
Aneta Krejčíková
-
Vendulka Křížová
-
Elizabeth Kateřina McIntosh
-
Barbora Poláchová
-
Regina Rázlová
-
Eva Režnarová
-
Sabina Rojková
-
Sára Rychlíková
-
Antonie Talacková
-
Zuzana Vejvodová
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AKTUÁLNĚ. bulletiny.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online.
- ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Praha, Odeon, 1982, s. 190.
- ↑ Městské divadlo na Král. Vinohradech. Ročenka „Kruhu solistů“ 1924. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1923, s. 86–87, 139–142, 147.
- ↑ SÍLOVÁ, Zuzana a HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 192–194. ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Pod střechou Vinohrad bublá komorní drama. MF Dnes. 6. 6. 2024.
- ↑ RECENZE: Nikdo není silnější než já, Violet - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-24 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Silné ženy na pokraji zhroucení – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. RECENZE: Barevného Lakomce poslali na Vinohradech v ručníku do sauny. iDNES.cz [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ RECENZE: Mělo by to být jednoduché - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ RECENZE: Škvoreckého zbabělci, snílci a hrdinové - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ PEŇÁS, Jiří. Inženýr lidských duší na Vinohradech - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-02-03 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ RECENZE: Tragigroteskní obraz totality ve vinohradském Studiu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Double Havel – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALVÍN, Josef (ed). Divadlo na Vinohradech 1907–1967. Praha: Divadelní ústav – Divadlo na Vinohradech, 1968.
- BUCHNER, Alexander. Divadelní fotografie Karla Drbohlava. Praha: Národní muzeum, 1980.
- BUCHNER, Alexander. První čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech ve fotografii Františka Kutty. Praha: Národní muzeum, 1970.
- CALÁBEK, Milan – ŠMÍDOVÁ, Irena. "Divadlo na Vinohradech – 75 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1982.
- ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1502-0.
- Divadlo na Vinohradech. In Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111–119.
- HEDVÁBNÝ, Zdeněk (ed.). Divadlo na Vinohradech 1907–1997. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1997.
- HORÁČEK, Jaroslav. Zvrácené poměry v Městském divadle vinohradském. V Praze: Nákladem Jaroslava Horáčka, 1909. 12 s. Dostupné online. Polemická stať Jaroslava Horáčka reaguje na proměnu poměrů v Městském divadle na Vinohradech po odchodu ředitele F. A. Šuberta, na změny v repertoáru a divadelním souboru..
- JAHN, Bedřich. Pět let ředitelem Městských divadel pražských. Praha: Melantrich, 1940.
- JUST, Vladimír. Divadlo v totalitním systému: příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1720-8.
- KRONBAUER, Viktor a kol. Viktor Kronbauer: divadelní fotografie. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2017.
- LÍBAL, Patrik. Divadlo na Vinohradech. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 177–180.
- Ročenka Kruhu solistů Městského divadla na Královských Vinohradech. Praha: Kruh solistů Městského divadla na Královských Vinohradech, 1923–1931. Dostupné online
- Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských. Praha: Kruh solistů Městských divadel pražských, 1931–1940, 1946. Dostupné online
- MÜLLER, Vladimír (ed.). Padesát let Městských divadel pražských: 1907–1957. Praha: Ústřední národní výbor hlav. města Prahy, 1958.
- SÍLOVÁ, Zuzana – HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9604-3.
- ŠMÍDOVÁ, Irena. "Divadlo na Vinohradech – 80 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1987.
- ŠTECH, Václav. Vinohradský případ: román divadelní skutečnosti: otištěno z Lidových novin. Praha: Nakl. J. Otto, 1922.
- Umělecká správa divadla. Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech: jubilejní sborník. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1932.
- Umělecká správa divadla. Třicetiletí Městského divadla pražského na Král. Vinohradech: jubilejní číslo 24. XI. 1937. Praha: Městská divadla pražská, 1937.
- VEDRAL, Jan a kol. Vyvětráváme...: Divadlo na Vinohradech za "normalizace". Praha: Pražská scéna – AMU, 2024. ISBN 978-80-88217-12-1.
- VESELÝ, Antonín. Dramatik František Adolf Šubert. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-3074-8.
- VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana – BÁR, Pavel. Divadelním ředitelem 1945–1950: Jiří Frejka na Vinohradech. Praha: KANT, 2016. ISBN 978-80-7437-215-5.
- VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana. Režisér a herecký soubor: případ K. H. Hilara. Praha: KANT, 2023. ISBN 978-80-7437-411-1.
- ZINDELOVÁ, Miluše. "Divadlo na Vinohradech ´92. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1992.
- ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl I., Vinohradský příběh. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9603-6.
- ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2017: 110 osobností, které tvořily historii divadla. Praha: XYZ, 2017. ISBN 978-80-7505-803-4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo na Vinohradech na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Divadelní měsíčník DnV
- Divadlo na Vinohradech na i-divadlo.cz
- Divadlo na Vinohradech v České divadelní encyklopedii
- Divadlo na Vinohradech v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Divadlo na Vinohradech v Databázi divadelní architektury
- Elektronický divadelní archiv projekt Národního muzea (inscenace 1907–1945)
- Virtuální studovna projekt Institutu umění – Divadelního ústavu (inscenace 1945–)
- Fond umělecké dokumentace Divadla na Vinohradech v organizaci SIBMAS
- Fotografie stavby divadla (Český svět, 25. 10. 1907)
- Fotografie zahajovacího představení divadla (Český svět, 29. 11. 1907)
- Divadlo na Vinohradech
- Náměstí Míru (Praha)
- Divadla v Praze
- Novorenesanční divadla v Česku
- Secesní divadla v Česku
- Novorenesanční stavby v Praze
- Secesní stavby v Praze
- Stavby na Vinohradech (Praha 2)
- Kulturní památky na Vinohradech (Praha 2)
- Kultura na Vinohradech (Praha 2)
- Příspěvkové organizace hlavního města Prahy
- Postaveno v Česku 1907