Otazník

Název v Unicodu	Inverted question mark
Názvová entita	¿

Interpunkční znaménka
	apostrof ’ ';
	čárka ,;
	dvojtečka :;
	lomítko /;
	otazník ?;
	interrobang ‽;
	pomlčka ‒ – — ―;
	spojovník - ‐;
	středník ;;
	tečka .;
	uvozovky „ “ ‚ ‘ » «;
	vykřičník !;
	výpustka … ...;
	závorky ( ) [ ] { } ⟨ ⟩;
	zpětné lomítko \;
	obrácený otazník a vykřičník ¿¡;

Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací. V česky psaném textu se dle normy ČSN připojuje k předcházejícímu slovu bez mezery;^[1] ve francouzštině se od něj odděluje úzkou nepřerušující mezerou (resp. správně typograficky slabou spacií).

Historie

Otazník se jako interpunkční znaménko používá od středověku.^[2] Jejich dnešní podoba se však ustálila až s nástupem knihtisku a typografie. Původ dnešní podoby otazníku je kladen do Anglie 16. století. Historici typografie se většinou kloní k názoru, že otazník vznikl z latinského slova quaestio (otázka), které se původně na konci otázek zkracovalo na „Qo.“, přičemž sázením „Q“ a „o“ z jednoho tiskařského typu se postupně vyvinul dnešní znak.^[3]

V češtině je začátek používání otazníku a dalších interpunkčních znamének spojen zhruba s nástupem bratrského pravopisu. Obrozenci a jazykoví brusiči ještě v 1. polovině 19. století interpunkci nevěnovali pozornost. Martin Hattala v roce 1857 napsal pravděpodobně první komplexnější pojednání o dělidlech, v němž „znak otázkový“ (?) spolu se „znakem podivení“ (!) zařadil mezi „znamení hlasoměnná“.^[4] Ostatní autoři tento výklad příliš nereflektovali, například druhé vydání matičního Brusu zmiňuje jen čárku a středník a třetí vydání navíc jen tečku.^[5] František Bartoš v 1. vydání své Skladby roku 1878 podobně rozlišuje dělidla na ta, která označují části vět, a ta, která označují přízvuk vět (otazník a vykřičník).^[5]

Použití v češtině

Pro použití otazníku v souvětí je rozhodující forma hlavní věty souvětí, tj. otazník se nepíše za souvětím, kde je otázka citována formou vedlejší věty: Chtěl bych se zeptat, kdy se vrátíš. Jiným případem je ale použití věty uvozovací: Zeptal jsem se: „Kdy se vrátíš?“

Na konci expresivně pronesených otázek může být i otazník v kombinaci s vykřičníkem nebo více otazníků (například v komiksech či neformální korespondenci).

Otazníkem je možné naznačit pochyby, případně podivení, zmatenost a podobně – v souvislém textu zpravidla otazníkem uzavřeným do závorky, tedy (?).

Otazník se někdy používá též jako zástupný znak nahrazující neznámé písmeno, číslici či celý údaj.

Otazník v jiných jazycích a písmech

Ve španělštině se otazníkem označuje nejen konec otázky, ale i její začátek – za tímto účelem se používá vertikálně obrácený otazník. Začátek otázky přitom může, ale nemusí splývat se začátkem věty. Toto typografické pravidlo platí od 18. století a je dále uplatňováno v galicijštině, leónštině a v některých domorodých jazycích zemí, kde je španělština úředním jazykem (např. v indiánském jazyce nahuatl).

Znak	؟		⸮
Název v Unicodu	Arabic question mark		Reversed question mark
Kódování	dec	hex	dec	hex
Unicode	1567	U+61f	11822	U+2e2e
UTF-8	216 159	d8 9f	226 184 174	e2 b8 ae
Číselná entita	؟	؟	⸮	⸮

Arabština a další jazyky používající arabské písmo, užívají otazník obrácený horizontálně v souladu se směrem zápisu textu zprava doleva. Jiná verze horizontálně obráceného otazníku se vzácně používá i v latince pro vyjádření řečnické otázky, případně ironie. Hebrejština a jazyky zapisované hebrejským písmem oproti tomu užívají běžný, nepřevrácený latinkový otazník.

V šachové notaci se otazník (a jeho množství či kombinace s vykřičníkem) používá pro označení slabého tahu; vykřičník se používá pro označení silného tahu.

Další podoby otazníku v různých písmech a jazycích:

Znak	;		՞		፧		꘏		⳺		⳻
Název v Unicodu	Greek question mark		Armenian question mark		Ethiopic question mark		Vai question mark		Coptic old Nubian direct question mark		Coptic old Nubian indirect question mark
Kódování	dec	hex	dec	hex	dec	hex	dec	hex	dec	hex	dec	hex
Unicode	894	U+37e	1374	U+55e	4967	U+1367	42511	U+a60f	11514	U+2cfa	11515	U+2cfb
UTF-8	205 190	cd be	213 158	d5 9e	225 141 167	e1 8d a7	234 152 143	ea 98 8f	226 179 186	e2 b3 ba	226 179 187	e2 b3 bb
Číselná entita	;	;	՞	՞	፧	፧	꘏	꘏	⳺	⳺	⳻	⳻

Odkazy

Reference

↑ ČSN 01 6910 - Úprava písemností zpracovaných textovými editory [online]. Praha: Český normalizační institut, 4-2007 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vadamecum pomocných věd historických. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 80-86022-09-9. Kapitola Paleografie, s. 35.
↑ ŠVELCH, Jaroslav. Frekvence a distribuce otazníku a vykřičníku z hlediska komunikační funkce výpovědi [RTF]. Ústav translatologie, FF UK, 2004/2005 [cit. 2014-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
↑ HATTALA, Martin. Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského. Praha: [s.n.], 1857. Dostupné online. S. 104–106.
↑ ^a ^b SEDLÁČEK, Miloslav. K vývoji českého pravopisu. Část 2. Naše řeč [online]. Ročník 76 (1993), číslo 3. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu otazník na Wikimedia Commons
Téma Otazník ve Wikicitátech
Slovníkové heslo otazník ve Wikislovníku
Galerie otazník na Wikimedia Commons

[čsn-mezera-1] ČSN 01 6910 - Úprava písemností zpracovaných textovými editory [online]. Praha: Český normalizační institut, 4-2007 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[Hlaváček,_1997,_kap._Paleografie,_s._35-2] HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vadamecum pomocných věd historických. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 80-86022-09-9. Kapitola Paleografie, s. 35.

[Švelch-3] ŠVELCH, Jaroslav. Frekvence a distribuce otazníku a vykřičníku z hlediska komunikační funkce výpovědi [RTF]. Ústav translatologie, FF UK, 2004/2005 [cit. 2014-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.

[Hattala-4] HATTALA, Martin. Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského. Praha: [s.n.], 1857. Dostupné online. S. 104–106.

[kvyvoji2-5] SEDLÁČEK, Miloslav. K vývoji českého pravopisu. Část 2. Naše řeč [online]. Ročník 76 (1993), číslo 3. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]