Přeskočit na obsah

Skalka u Doks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skalka u Doks
Nová Skalka, usedlost čp. 14
Nová Skalka, usedlost čp. 14
Znak obce Skalka u DoksVlajka obce Skalka u Doks
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDoksy
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel177 (2024)[1]
Rozloha5,04 km²[2]
Katastrální územíSkalka u Doks
Nadmořská výška335 m n. m.
PSČ472 01
Počet domů61 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkalka u Doks 44
472 01 Doksy
skalka_ou.@iol.cz
StarostkaJana Procházková
Oficiální web: www.ouskalka.cz
Skalka u Doks na mapě
Skalka u Doks
Skalka u Doks
Další údaje
Kód obce513890
Kód části obce407119
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalka u Doks (do roku 1950 a od 1. července 1980 do 30. června 1990 jen Skalka[4], německy Kalken) je obec v jižní části okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží asi čtyři kilometry jihozápadně od Máchova jezera. Žije zde 177[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skalka, původně Kalek, byla jako panství Bezděz založena asi ve 13. století. Zmiňoval se o ní roku 1348 i Karel IV. v listině pro Ješka Kluka. Roku 1402 patřila Skalka Berkům a roku 1417 vdově Alžbětě z Klinštejna a po její smrti králi.

Roku 1423 ji daroval Zikmund rytíři Janu Kobylkovi z Kolovrat za pomoc v boji proti husitům. ale část stále patřila k Bezdězu. Dalším majitelem byl Mikuláš Kalecký z Kalku, od roku 1580 Damián z Pejclsdorfu a roku 1596 získal Skalku Barbora z Vartenberka. Ta připojila Skalku nejprve k Bezdězu a později k Doksům.

V roce 1848 se volilo desetičlenné zastupitelstvo. Vybudovala se silnice směrem na Doksy.

Nejvíce obyvatel – 326 – měla Skalka roku 1843. Potom obyvatel ubývalo a zeslábl i kulturní život v obci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 399 364 297 286 271 268 273 139 139 167 112 111 128 147 168
Počet domů 69 69 64 65 65 61 65 58 33 33 32 59 46 55 61

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1976 Skalka u Doks byla obcí v okrese Dubá (1869–1930), poté v okrese Doksy (1950) a později v okrese Česká Lípa. Od 1. května 1976 do 30. června 1990 patřil jako část městaDoksům a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[4]

Obec sestává ze dvou základních sídelních jednotek: Osídlení je soustředěno ve vesnici Stará Skalka (Alt Kalken[7]), od níž něco přes 1½ km severozápadním směrem, pod vrchem Šedina (473 m), leží osada Nová Skalka (Neu Kalken), dnes čistě rekreačního charakteru.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[8]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Sloupková boží muka z roku 1839, při polní cestě asi 1 km západně od obce
  • Kaplička sv. Aloise z roku 1832, asi 200 m východně od obce
  • V obci se nachází Centrum osobního rozvoje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 510. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Matouschkova speciální mapa Polomených hor 1932. Reprint mapy z roku 1932. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2017. ISBN 978-80-87095-19-5. 
  8. Udělené symboly – Skalice u Doks [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]