Přeskočit na obsah

Serózní buňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Serózní buňka je buňka epitelová se schopností exokrinního vylučování. Nachází se typicky ve slinných žlázách (pomáhá s přijímáním potravy), popřípadě v dýchacích cestách, kde zvlhčují sliznici a slouží jako obrana proti bakteriím a jiným patogenům.

Sekret[editovat | editovat zdroj]

Výměšek serózní buňky tvoří nemalý objem slin. Sekret jež serózní buňka produkuje je bohatá na proteiny (amylázy) a enzymy štěpící glykoproteiny. Oproti mukózní buňce (se kterou patří do stejné podmnožiny buněk zvané acinus) je její výměšek tekutější (způsoben vyšším množstvím vody) a nažloutlý. Tekutina, kterou serózní buňka produkuje je odváděna duktem (kanálkem) ve slinných žlázách, spolu s hlenem produkovaným mukózní buňkou, dá se předpokládat, že sekret serózní buňky ředí více viskózní produkt mukózní buňky.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Má pyramidovitý tvar, kulaté jádro (tím se liší od mukózní b.) umístěné v bazální třetině buňky. Jádro je obaleno drsným endoplazmatickým retikulem. V apikální třetině se nachází tzv. zymogenní granula, která jsou bazofilní, dobře barvitelná. Na apikální straně má četné mikrovili, které usnadňují sekreci.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vůbec nejvyšší denzitou serózních buněk se mohou chlubit příušní slinné žlázy (lat. glandula parotis).[1] V jiných slinných žlázách zastoupeny méně nebo rovnoměrně s mukózní buňkami.

Některé studie tvrdí, že jde o buňky, které se výrazně podílí na regeneraci epitelu dýchacích cest a ústní dutiny.[2]

Pokusy se psy naznačují, že vyšší produkce sekretu serózních buněk nastává tehdy, pokud je psovi poskytována „suchá potrava“ (granule) namísto vlhčí masité, při které naopak dochází ke zvýšení produkce v mukózní buňkách.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Glandula parotis [online]. Wikiskripta.eu [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 
  2. BASBAUM, Carol B.; JANY, Berthold; FINKBEINER, Walter E. The Serous Cell. Annual Review of Physiology. 1990-10-XX, roč. 52, čís. 1, s. 97–113. Dostupné online [cit. 2021-05-12]. ISSN 0066-4278. DOI 10.1146/annurev.ph.52.030190.000525. (anglicky) 
  3. Salivary Glands and Saliva. www.vivo.colostate.edu [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]