Michal Bedřich z Althanu
| Jeho Eminence Michal Bedřich z Althanu | |
|---|---|
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | Vác |
| Zvolení | 26. června 1718 |
| Titulární kostel | Bazilika svaté Sabiny na Aventinu |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 25. července 1718 |
| Kardinálská kreace | 29. listopadu 1719 kreoval Klement XI. |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 20. července 1682 |
| Místo narození | Kladsko, |
| Datum úmrtí | 20. června 1734 (ve věku 51 let) |
| Místo úmrtí | Vác |
| Místo pohřbení | Katedrála, Vác |
| Rodiče | Michael Václav z Althannu |
| Povolání | katolický kněz, diplomat a katolický biskup |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michal Bedřich z Althanu (20. července 1682, Kladsko – 20. června 1734, Vác) byl církevní hodnostář a diplomat původem z českých zemí ze šlechtického rodu Althanů. V letech 1718–1734 byl biskupem ve Váci, v roce 1719 dosáhl hodnosti kardinála. V období 1722–1728 byl rakouským místokrálem v Neapoli.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Kladsku jako nejmladší syn císařského diplomata a zemského hejtmana v Kladsku Michaela Václava z Althannu (1630–1686) a jeho manželky Anny Marie Alžběty Aspremont-Lynden (1646–1723). Studium zahájil na jezuitské koleji v Kladsku, později získal doktorát teologie na Karlově univerzitě v Praze. Již v raném mládí obdržel řadu čestných církevních prebend, byl kanovníkem v Praze, Vratislavi a Olomouci. V roce 1718 se stal biskupem ve Vácu, od roku 1719 byl kardinálem a v roce 1720 byl jmenován císařským tajným radou. V letech 1720–1722 zastával funkci císařského vyslance u Svatého stolce a jako diplomat se výrazně uplatnil při volbě papeže v roce 1721, později se jako kardinál zúčastnil v roce 1730 volby papeže Klementa XII. Vrcholem jeho kariéry byla funkce místokrále v Neapoli, kterou zastával v letech 1722–1728.
V r. 1729 nechal v Římě na památku kanonizace Jana Nepomuckého umístit na začátku Milvijského mostu mramorovou sochu světce v nadživotní velikosti.[1]
Díky svým starším sestrám byl švagrem vysoce postavených dvořanů z české šlechty, Maxmiliána Quidobalda z Martinic a Ferdinanda z Lobkovic, po matce byl synovcem císařského polního maršála Ferdinanda Goberta Aspremont-Lyndena.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOUDELKOVÁ, Jana. Česká zastavení v Římě. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-427-3. S. 11.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
- VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; 963 s. ISBN 978-80-200-2364-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons - Galerie Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons
- kardinál Althan na stránkách Salvadora Mirandy
- Michael Bedřich z Althannu na webu The Cardinals of the Holy Roman Church dostupné online
- Rodokmen Althannů dostupné online
| Předchůdce: Sigismund von Kollonitz |
|
biskup vacovský 1718–1734 |
|
Nástupce: Michal Karel z Althanu |
| Předchůdce: Marco Antonio Borghese |
|
Místokrál neapolský 1722–1728 |
|
Nástupce: Joaquín Fernández de Portocarrero |
- Althannové
- Čeští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Čeští kardinálové
- Neapolští místokrálové
- Maďarští římskokatoličtí biskupové
- Probošti staroboleslavské kapituly
- Kanovníci olomoucké kapituly
- Auditoři Svaté roty římské
- Diplomaté Rakouska
- Politici habsburské monarchie
- Čeští tajní radové
- Narození v roce 1682
- Narození 20. července
- Narození v Kladsku
- Úmrtí v roce 1734
- Úmrtí 20. června
- Úmrtí ve Vácu