Kapucínský klášter (České Budějovice)
| Kapucínský klášter | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | České Budějovice 1 |
| Ulice | Kněžská |
| Souřadnice | 48°58′27,84″ s. š., 14°28′35,83″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 32142/3-774 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapucínský klášter v Českých Budějovicích, zřízený z podnětu královny Anny Tyrolské, fungoval od roku 1615 (respektive 1620) do josefínských reforem 1788. Mimo konvent v areálu vznikl kostel svaté Anny a krypty využívané k pohřbívání členů řádu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kapucíni ve městě působili od roku 1614. Dne 9. července 1614 byla uzavřena dohoda mezi kvardiánem kapucínské komunity, zpovědníkem královny Anny Tyrolské, páterem Cherubinem a městskými radními o zajištění pozemků. Na základě dohody byly pro stavbu zvoleny městem odkoupené pozemky v současné Kněžské ulici, kde od požáru (1579[1] nebo 1597[2]) stály ruiny měšťanských domů. Dne 1. nebo 30. června 1615 začaly stavební práce. Z pozemků po devíti domech byly odstraněny ruiny, čímž vznikl prostor pro konvent, kostel svaté Anny i rozsáhlou klášterní zahradu. Klášter byl dostavěn roku 1620 a slavnostně vysvěcen 1. 2. 1621 pražským arcibiskupem Janem Loheliem. Původně v něm působilo 18 bratří. V průběhu třicetileté války posilovali českobudějovičtí kapucíni moc katolické církve například tím, že dne 2. 5. 1629 pálili na veřejnosti zabavené zakázané knihy.[3] V roce 1641 byl klášter částečně poškozen velkým požárem Českých Budějovic, ale kostel zůstal nezasažen. 1709 byla přistavěna nová kaple.
O zrušení kláštera rozhodl 31. prosince 1786 Josef II., uzavřen byl 16. 7. 1788.[1] Objekt konventu v letech 1803-1950 sloužil jako kněžský seminář, od r. 1991 v něm sídlí Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Klášterní kostel svaté Anny byl po určitou dobu využit jako sýpka, od roku 1988 jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Krypta[editovat | editovat zdroj]
Během přestavby kostela na koncertní síň na konci 80. let 20. století byla v podzemí objevena do té doby neznámá konventní krypta ze 17. století.[1] Asymetricky umístěný sloup a dispozice prostory potvrzují domněnku, že krypta vznikla ze sklepů jednoho z vyhořelých domů, na jejichž parcelách klášter vznikl. Kostry v kryptě ležely na zádech, ruce měly složené na prsou a hlavu podloženou cihlou. Ani na jedné nebyly nalezeny zbytky oděvů (důvody absence oblečení nejsou známé). Ostatky pocházely z let 1621 až 1786.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c THOMA, Juraj. kapucínský konvent u kostela svaté Anny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2009-05-30 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online.
- ↑ náboženské poměry | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kapucínský klášter na Wikimedia Commons
