Křižování (žehnání)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/%D0%90%D1%80%D1%85%D0%B8%D0%B5%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BF_%D0%93%D0%B5%D0%BE%D1%80%D0%B3%D0%B8%D0%B9_%28%D0%A1%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9%29_%D0%B2_%D0%9A%D0%B8%D0%B5%D0%B2%D0%B5._2018.jpg/220px-%D0%90%D1%80%D1%85%D0%B8%D0%B5%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BF_%D0%93%D0%B5%D0%BE%D1%80%D0%B3%D0%B8%D0%B9_%28%D0%A1%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9%29_%D0%B2_%D0%9A%D0%B8%D0%B5%D0%B2%D0%B5._2018.jpg)
Křižování je v katolicismu, pravoslaví a protestantismu rituál, který provádí věřící zejména při vstupu do kostela, při modlitbě (na jejím konci, případně i na začátku) a na určených místech při bohoslužbách. Zpravidla se doprovází slovy „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ a popřípadě také aklamací „Amen“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tento zvyk se praktikoval už v prvotní církvi, v dnešní podobě existuje zhruba od 8. století v pravoslaví, změn doznal ve 13. století v katolické církvi.
Papež Inocenc III. stanovil, že se má křižovat v západní církvi třemi spojenými prsty nejprve z pravého na levé rameno. [1]
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Při křižování se v římskokatolické církvi a protestantských církví člověk pravou rukou dotkne postupně čela, prsou, levého a poté pravého ramene. V pravoslaví a dalších východních církvích včetně řeckokatolické se věřící křižují třemi spojenými prsty (palcem, ukazováčkem a prostředníčkem, které znázorňují spojenou Boží trojjedinost) a dotýkají se nejprve pravého a teprve poté levého ramene, což bylo obojí běžné i v západní církvi až do 13. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ stjosephcommunity [online]. stjosephcommunity.org [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křižování (žehnání) na Wikimedia Commons