Přeskočit na obsah

Wikipedista:Wellnerová/Odo Taschek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Odo Ritter von Taschek
Narození10. listopadu 1886
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. června 1946
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísebevražda
Místo pohřbeníhřbitov v Nezamyslicích
Bydlištěvekostatek Mačice
Národnostčeská, německá
ObčanstvíČSR
Vzdělánívysokoškolské
Povolánívelkostatkář
Majetekstatek Mačice
RodičeCarl von Taschek
Franziska Taschek, rozená Kräutner
PříbuzníPaul Ritter von Taschek (bratranec)
Anna von Taschek (bratrancova manželka)
PodpisOdo Ritter von Taschek – podpis

Odo Franz Carl Ritter von Taschek[1][2][3] (10. listopadu 188611. června 1946) byl syn Carla von Tascheka[4]. Jeho matkou byla Franziska, rozená Kräutnerová. Byl vnukem Franze Tascheka, rakouského a právníka, velkostatkáře a politika, který byl v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Měl pět sourozenců, z nichž se dospělosti dožily jen dvě sestry: Klaudie a Ida. Poslení roky jeho života a hlavně jeho sebevražda jsou stále předmětem mnoha příběhů, pověstí a kontroverzí.

Odovy poslední dny před sebevraždou jsou velmi dobře zdokumentovány dvěma deníky: jeho bratrance Paula Tascheka a další příbuzné Elsy Wellnerové. Existují ještě sepsané vzpomínky dalších pamětníků.

V roce 1924 se Odo přestěhoval do Mačic u Sušice. Jako majitel mačického zámku zde vedl poklidný život. 1. prosince 1930 se uskutečnilo československé sčítání lidu a při této příležitosti se Odo Ritter von Taschek a jeho příbuzní (bratranec Paul Ritter von Taschek s manželkou Annou) navzdory německému jménu a původu přihlásili za Čechy.

Velkostatkář Taschek z Mačic často přispíval na divadlo, na kostel a hlavně dbal na požární sbor – přispíval 100 Kčs, bylo na tu dobu dost peněz a měl vždy radost, že hasiči ho přišli osobně pozvat na ples nebo na cvičení. Druhou světovou válku prožil na svém zámku v Mačicích. Prakticky ale ihned po konci války se stal Odo Taschek trnem v oku místních stoupenců nového režimu, kteří jej jako Němce obvinili ze spolupráce s nacisty a lidé jej proto začali nenávidět a pronásledovat. Obvinění z nacistické kolaborace nebylo pravdivé, jak dokládají výpovědy jiných pamětníku[5]. Odo, Paul a jeho manželka Anna Taschekovi se snažili získali “Osvědčení o státní a národní spolehlivosti“ a „Potvrzení o politické spolehlivosti“, ale tato spolehlivost jim byla odmítnuta. Ne ovšem proto, že by napomáhali třetí říši, ale ze zištních důvodů místních a i úřadů.

Konfiskace zámku

[editovat | editovat zdroj]

20. června přichází do zámku nový “nucený správce” statku a 20. září byl majitel vyzván Okresním národním výborem k vyklizení zámku. Dva dny poté, 22. září 1945, byla provedena konfiskace zámku.

Z deníku Paula Tascheka

  • 20.06.1945 – přichází nový nucený správce
  • 20.09.1945 – Odo je vyzván Okresním národním výborem k vyklizení zámku
  • 22.09.1945 – provedena konfiskace zámku

Pokus o sebevraždu

[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 22. září 1945 se již dlouho zkoušený člověk rozhodl ukončit svůj život. Byl nalezen v mladotickém lese. Dávka Veronalu, kterou si vzal, ale nestačila na jeho mohutnou postavu. Byl převezen do nemocnice a po několika dnech byl propuštěn, plně zotavený. Do Mačic se již nevrátil. Po zbytek svých dní bydlel u sedláka Pravdy v Daměticích, kde pracoval jako traktorista.

Z deníku Elsy Wellnerové

  • 23.9.1945 - Paul přichází viditelně rozrušený … na Paulově domě visí plakát o zabavení …Paul vypráví, že včera byli u nich opět 4 lidi ze Sušice a ignorující přihlášení Taschekových z roku 1930 zkonfiskovali zámek. Odo běsnil, určil svůj odchod ze zámku až na pondělí. „To je ale teď všechno už v pořádku, Odo je už dávno mrtvý.“, řekl Paul – údajně včera večer v 10 hodin od nich odešel jako vždy, a už se nevrátil. Paul se domnívá, že se otrávil, ohlásil jeho nepřítomnost dnes na policii. Odo se netajil svým úmyslem ukončit svůj život, nechal ještě pro truhláře snést různá prkna z půdy, která si kdysi nechal nařezat z určitého zamilovaného stromu v Kalenicích pro svou rakev. (Přitom mu bylo řečeno, že prkna jsou rovněž zkonfiskována.)
  • 28.9.1945 - přichází Paul viditelně zdrcený. Ubohý, nejubožejší. Říká, že nám přichází oficiálně sdělit, co se stalo, protože kolují nejrůznější fámy. V pondělí 24.9. se vydal na cestu, aby hledal Oda, protože ho nenašli v Kalenicích, šel do Mladotic. Vzal s sebou, protože už byl velmi unavený, zahradníka z Tažovic. Skutečně našli Oda na pasece ztuhlého a studeného, čepici, brýle a tabatěrku vedle sebe, ale ruce se ještě pohybovaly. Paul se vrátil do Tažovic pro pomoc. Telegrafovali pro pomoc do Strakonic, odkud přijelo auto a dopravili ho do nemocnice. … Paul telefonoval z Volenic, dozvěděl se jen, že Odo žije. Paul jel ve čtvrtek do Strakonic za Odem. Ten ho poznal, objal ho s pláčem a údajně svým spolupacientům řekl jen „nechte mě umřít“.
  • 30.9.1945 - Paul přišel velmi unavený. Šel už v 5 hodin do Mladotic, hledat Odovy brýle (nenašel je). Anny byla v pátek a v sobotu ve Strakonicích. I ji Odo poznal a plakal. Dlouze se na ni díval a řekl: „Ty jsi živá, oni tě nezabili.“. V určitém směru ale už zřejmě myslí jasně, neboť řekl, že by chtěl jít jako traktorista k Pravdovi, který velice mile při návštěvě nabídl mačickým pro něho pokoj. Ostatně se leccos objasnilo. Paulův dům byl údajně v neděli obklopen 4 strážemi, jeden četník byl v zámku. Když chtěl jít Odo v 10 hodin domů, viděl zřejmě lidi a šel, nebo běžel k Frymburku, kam ho lidi pronásledovali. Sešel dolů k potoku, kde se schoval, zatímco pronásledující lidé běželi dál po silnici. U Paula prý neustále někdo zvoní a lidi hlásí různé fámy. V pátek se prý vedlo Odovi hůře.
  • 1.10.1945 - Odo je prý v pořádku a má asi být brzy propuštěn.

Po několika měsících zdánlivého klidu Národní výbor v dubnu 1946 nařídil, aby Odo Taschek státu odevzdal i své auto. Před očima šokovaných svědků Odo svůj automobil rozmlátil kladivem. Někteří horliví spoluobčané se jej pokusili chytit. Říkalo se, že ho začali honit v lese a stříleli po něm. Kauza “rozmlácené auto” se do Odova života ještě jednou vrátila, když dostal předvolání k Sušickému soudu, kde se jednalo o tom, zda-li zničené auto bylo ještě stále v jeho vlastnictví nebo bylo již matejkem státu. Podle dostupných informací soud konaný 14. května dopadl ve prospěch žalovaného.

Z deníku Paula Tascheka

  • 14.05.1946 – Odo byl kvůli zničení auta v Sušici; soudce potvrzuje jeho právo

Tři verze jeho úmrtí - Sebevražda a pohřeb

[editovat | editovat zdroj]

Existují tři vyprávěné verze jeho smrti. Podle první byl honěn po lese a zastřelen některými horlivými spoluobčany (jsou dokonce zprávy, že jeho mrtvé tělo naaranžovali jako sebevraždu). Druhá verze mluví o tom, že se Taschek zastřelil sám, aby nebyl chycen pronásledujícím lynčujícím davem. Třetí varianta (pravděpodovně ta nejvíce pravdivá) vyplývá ze studia deníků dvou jeho příbuzných a jednoho sepsaného svědectví pamětnice událostí.

10.06.1946 byl Mačický statek rozparcelován. Rozdělily se pole, louky a dobytek. Zámek byl rozkraden a vše bylo odneseno. To bylo poslední kapkou pro bývalého majitele. Odo von Taschek si opatřil zbraň a druhý den po oznámení parcelace, 11. června, se zastřelil v nedalekém lese. U jeho těla se našly tři dopisy: jeden sedlákovi Pravdovi, jeden knězi v Nezamyslicích a třetí pro Annu (bratrancova manželka). Druhý den po jeho sebevraždě byly zabaveny všechny Odovy dokumenty. I z tohoto důvodu se dochovala pouze jeho jediná fotografie. Všechny dokumenty byly odneseny úřady neznámo kam. Jako sebevrah nemohl být pohřben v rodinné volenické hrobce, kde odpočívá jeho otec Carl Ritter von Taschek. Rovněž kvůli jeho šlechtickému původu nesměl být ani jeho hrob označen jménem. 13.06.1946 byl pohřben v Nezamyslicích.

Z deníku Elsy Wellnerové

  • 11.06.1946 - Odo se zastřelil - … prý ho našli četníci v lese mezi Domorazy a Žichovicemi. Je to příšerné … Tak uhnala smečka svou oběť. … večer jdu k truhláři. Tam vidím převelikou rakev – pro Oda, byl urostlý, skoro 2 metry. Jdu domů a dělám věnec, bílé růže a všechny druhy větviček.
  • 13.6.1946 - Pohřeb je ve 4 hodiny, podle Odova přání v Nezamyslicích … celé dopoledne váhám, jestli jet. Bylo by mi potřebou doprovodit ho naposledy. Stále vidím před sebou tu obrovskou rakev, ale i jeho samého … Ve 4 hodinu hraju na jeho památku hodinu Beethovena, kterého miloval, začínám Sonátou měsíčního svitu …

Z deníku Paula Tascheka

  • 13.06.1946 – s Annou na Odův pohřeb, který místní farář dobře vedl. Vraceli jsme se s Pravdou.

Z deníku Elsy Wellnerové

  • 14.6.1946 - Odpoledne přichází Paul. Chudák! … Odo prý odešel od Pravdů v úterý, řekl, že možná pojede do Sušice … Pak ho našli v lese, vedle něho list, na kterém stálo, že má ten, kdo ho najde, zacházet opatrně se zbraní, je ještě nabitá. Že odchází dobrovolně a nikoho neobviňuje. 3 dopisy – jeden Pravdovi, jeden knězi v Nezamyslicích (tyto dva psané už v neděli inkoustem), třetí pro Annu (psaný tužkou, zřejmě než se zastřelil) … jeden z přivolaných četníků prý řekl: „Toho není škoda, vždyť je to Němec,“ lékař prý odpověděl: „Jen si dejte pozor.“ Když pak našli legitimaci, četník se prý omluvil. (!)

Z deníku Paula Tascheka

  • 16.06.1946 – tři dny po pohřbu Oda slavnostní předání dekretů v mačickém zámku k parcelaci mačického statku

Svědectví pamětnice

[editovat | editovat zdroj]

Pamětnice jeho života o něm napsala: “Nikomu nic neudělal! Pohřbili ho na hřbitově v Nezamyslicích u zdi jako žebráka. Byl to člověk jistě trochu zvláštní, ale absolutně spravedlivý, věrný svým zásadám, svým způsobem “poslední rytíř”.”

[[Kategorie:Rytíři]] [[Kategorie:Čeští šlechtici]] [[Kategorie:Rakouští šlechtici]] [[Kategorie:Narození v roce 1886]] [[Kategorie:Politické procesy]] [[Kategorie:Benešovy dekrety]] [[Kategorie:Vyvlastňování a konfiskace po 1945]] [[Kategorie:Parcelace pozemků]] [[Kategorie:Kolektivní vina]] [[Kategorie:Pováleční osudy velkostatkářů]]

  1. GEDBAS: Odo TASCHEK. gedbas.genealogy.net [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  2. Kalenice - dějiny - Taškové. www.kalenice.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  3. Místopis Jihozápadních Čech Kladruby. www.mistopis.org [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  4. ŠOBR. Kladruby vesnicka ve znameni draka. Kladruby vesnicka ve znameni draka [online]. Svazek obcí středního Pootaví, 2017 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  5. NOVÁK, Ladislav. obec Bukovník. Obec Bukovník [online]. ypos, tiskařské závody, s.r.o., závod 4 Klatovy, 2011 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.