Přeskočit na obsah

Wikipedista:Pediewiki/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zdeněk Budinka byl stavební inženýr, který se zabýval ochranou památek.

Pracoviště

[editovat | editovat zdroj]

Kloknerův výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních

[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Budinka byl asistentem v Kloknerůvě výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních. Kloknerův ústav byl v letech Budinkova působení samostatným výzkumným pracovištěm VŠIS (Vysoké školy inženýrského stavitelství); přičemž VŠIS byla samostatnou fakultou v rámci ČVUT.[1] V dobovém tisku se psalo o práci Zdeňka Budinky v Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí z fakulty inženýrského stavitelství v Praze[2]

Jako asistent se na konci čtyřicátých let podílel na vzniku publikace pojednávající o ocelových konstrukcích.[3]

Státní ústav památkové péče a ochrany přírody

[editovat | editovat zdroj]

Dalším pracovištěm Zdeńka Budinky byl Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP). Ústav neprováděl správu kulturních památek; neměl ani výkonnou pravomoc.[4] Pracovníci Ústavu naráželi na neochotou státu nebo majitelů památek vyčleňovat finanční prostředky na údržbu nebo opravy památek. Zájmy socialistických organizací byly v protikladu se zájmy ochrany památek. Jako příklad zdlouhavých vyjednávání se socialistickými organizacemi posloužil dopis č.j.5648/1960 ze 14. října 1960.[5]

SÚPPOP pořádal Konzultační dny památkové péče pro odborné pracovníky památkové péče v krajích. Mezi prvními tématy bylo zjišťování technického stavu v městských rezervacích. Zdeněk Budinka poukázal na příčiny špatného technického stavu památek a uvedl postup při provádění preventivní stavební údržby[6]

Zdeněk Budinka byl oponentem habilitační práce „Ocelotraverzové mosty z hlediska potřeby zemědělské a lesnické praxe".[7]

Středisko pro rozvoj silnic a dálnic

[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Budinka pracoval ve Středisku pro rozvoj silnic a dálnic.[8]

Práce

[editovat | editovat zdroj]

Účast na opravách Letohrádku královny Anny byla první publikovanou prací Zdeňka Budinky.[2] Opravy řídil Bedřich Hacar, který byl pro Zdeňka Budinku velkým vzorem. To je vyjádřeno i v nekrologu, který Budinka napsal po smrti akademika Hacara.[9]

Rodný dům Aloise Jiráska

[editovat | editovat zdroj]

Jeho samostatnou prací byla obnova rodného domu Aloise Jiráska v Hronově.[10] Zde dohlížel na výměnu shnilých trámů, jejichž náhradu hledal v okolních domcích. Obnova zachovávala i původní technologie jako natření stropu volskou krví. V rámci obnovy byla znovu postavena pec na pečení chleba.[11]

Orlík a řetězový most v Stádlci

[editovat | editovat zdroj]

Podílel se na záchraně a technickém zabezpečení památkových objektů v zátopové oblasti vodního díla Orlík. Prováděl památkový dohled - koordinace technických zásahů s hledisky státní památkové péče.[12] O této práci napsal zprávu[13] Součástí záchrany památek v zátopové oblasti Orlíku byl i řetězový most v Podolsku. Za zásluhy o záchranu mostu obdržel při slavnostním otevření přemístěného mostu ve Stádlci vyznamenání.[8]

Farní kostel sv. Václava v Hustopečích

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. února 1961 došlo ke zřícení věže kostela sv. Václava v Hustopečích. Padající věž prolomila střechu a klenbu lodi. Presbytář, sakristie a boční kaple však zůstaly neporušeny. Odbor výstavby ONV Břeclav vydal pod tlakem předsedy ONV Emila Horčičky, oddaného komunisty, dne 4. března 1961 příkaz ke zbourání celého kostela. V březnu 1961 napsal Zdeněk Budinka zprávu, ve které konstatoval, že neporušené části kostela jsou staticky naprosto vyhovující. Sepsal nutná doporučení pro záchranné stavební práce, které shledal jako ekonomicky únosné. Závěr zprávy zněl: „ Vzhledem k historické a umělecké hodnotě nelze doporučiti tyto vzácné objekty k vynětí z památkové ochrany."[14][15]

Dne 4. září 1962 provedl Průmstav Brno destrukci zbytku kostela.

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

[editovat | editovat zdroj]

Mimo veřejně známých památek se Zdeněk Budinka věnoval i drobnějším artefaktům jako byly litinové náhrobní kříže.[16]

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Budinka přispíval do periodik odbornými články:

  • Stanislav Sommer- ekonomické otázky rekonstrukce a regenerace měst[17]
  • Péče o památky výroby a technické práce[18]
  • Budoucnost děkanského kostela v Mostě[19]
  • Orlík, státní hrad a památky v okolí[20]
  • Podmínky pro rekonstrukce historických mostů[21]
  • Vývoj silničních a městských komunikací od počátku 20. století v Praze[22]
  • Cestování chrámu[23]
  • Národ sobě: k stému výročí položení základních kamenů Národního divadla
  • Václav Dašek[24][25]

Po roce 1990

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1991 předložil Zdeněk Budinka návrh na vyhlášení památkové rezervace „Vilová kolonie Barrandov" ministerstvu kultury. Poukázal na ojedinělé řešení komunikačního systému a krajinářské úpravy skalnatého terénu.[26]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Historie fakulty - Fakulta stavební [online]. 2021-01-08 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Oprava krovů na Letohrádku v Královské zahradě Pražského hradu. Zprávy památkové péče. 1954, roč. XIV., čís. 1, s. 11 - 24. Dostupné online. 
  3. ↑ FALTUS, František. Prvky ocelových konstrukcí. Praha: ČSAV, 1963. 695 s. S. 5. 
  4. ↑ SVATOŇ, Jaroslav. Prognóza rozvoje státní památkové péče do roku 2000 (2010). 1989, s. 81. Dostupné online. 
  5. ↑ LÁSKA, Vojtěch. Zpráva o záchraně kostelíka sv. Maří Magdaleny na Skalce u Mníšku pod Brdy. Zprávy památkové péče. 1996, roč. 56, čís. 1-2, s. 72. Dostupné online. 
  6. ↑ PEŤAS, František. Konzultační dny památkové péče. Památková péče. 1962, roč. 22, čís. 4, s. 123. Dostupné online. 
  7. ↑ Věstník ministerstva školství a kultury. 1963-11-20, roč. 19, čís. 32, s. 331. Dostupné online. 
  8. ↑ a b VONDRA, Jiří. Přenesení řetězového mostu z Podolska do Stádlce. Památky a příroda. Září 1979, roč. 4, čís. 9, s. 513-518. Dostupné online. 
  9. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Nad dílem akademika B. Hacara. Památková péče. 1964, roč. 24, čís. 3, s. 83. Dostupné online. 
  10. ↑ Obnova Jiráskova rodného domu v Hronově. Zprávy památkové péče. 1956, roč. XVI, čís. 5, s. 272. Dostupné online. 
  11. ↑ Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 1995, čís. 1, s. 93. Dostupné online. 
  12. ↑ FUKA, Zdeněk. Zkušenosti ze statického zabezpečení zámku Orlíka. Památková péče. 1964, roč. 24, čís. 7, s. 197. Dostupné online. 
  13. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Záchrana a technické zabezpečení památkových objektů v zátopové oblasti vodního díla Orlík. Zprávy památkové péče. 1959, roč. XIX., čís. 5/6, s. 119. Dostupné online. 
  14. ↑ PROKEŠOVÁ, Šárka. ANNO DOMINI 1961 – Zkáza farního kostela sv. Václava v Hustopečích. RegioM. 2011, čís. 1, s. 122. Dostupné online. 
  15. ↑ NEZHODOVÁ, Soňa; JAN, Libor. Hustopeče město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče: Město Hustopeče, 2010. 775 s. ISBN 978-80-254-8243-8. S. 524–527. 
  16. ↑ RAVEN, František. Chlouba i závazek. Svět práce. 1972-09-06, roč. 5, čís. 36, s. 8. Dostupné online. 
  17. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Obnova historických měst z hlediska ekonomiky. Zprávy památkové péče. 1959, roč. XIX., čís. 5/6, s. 141. Dostupné online. 
  18. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Péče o památky výroby a technické práce. Zprávy památkové péče. Červenec 1960, roč. XX., čís. 2, s. 87. Dostupné online. 
  19. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Budoucnost děkanského kostela v Mostě. Památková péče. 1965, roč. 25, čís. 1, s. 30. Dostupné online. 
  20. ↑ KOSTKA, Jiří. Orlík, státní hrad a památky v okolí. 3. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1967. 40 s. S. 30-32. 
  21. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Podmínky pro rekonstrukce historických mostů. Silniční obzor. 1973, roč. 31, čís. 6, s. 180-182. 
  22. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Vývoj silničních a městských komunikací od počátku 20. století v Praze. Historická geografie: Příspěvky k dějinám pražské aglomerace. 1976 (vyšlo 1978), čís. 14 - 15, s. 375 - 386. 
  23. ↑ Československý rozhlas a televise. 1965-11-29, roč. 32, čís. 49, s. 4. Dostupné online. 
  24. ↑ BUDINKA, Zdeněk. Václav Dašek. Pražský sborník historický. 2000, čís. 31. Dostupné online. 
  25. ↑ Václav Dašek, Z oboru - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. 
  26. ↑ WELZ, Tomáš. Návrh na vyhlášení kulturních památek. Zprávy památkové péče. 1992, roč. 52, čís. 8, s. 3. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Pediewiki/Pískoviště&oldid=24524430“