Nutri-Score
Nutri-Score je systém nutričního hodnocení,[1] který prokazuje celkovou nutriční hodnotu potravinářských výrobků. Produktům přiděluje hodnocení od A (nejlepší) do E (nejhorší) s barvami od zelené po červenou.
Tento systém byl vybrán francouzskou vládou v březnu 2017 k zobrazení na potravinářských výrobcích poté, co byl porovnán s několika štítky navrženými potravinářským průmyslem a maloobchodníky.[2][3]
Systém doporučují některé další země Evropské unie,[4][5][6] Evropská komise[7] a Světová zdravotnická organizace.[8]
Hodnocení
[editovat | editovat zdroj]Výpočet pro hodnocení je založen na konceptu vyvinutém britskou Agenturou pro potravinářské standardy (Food Standards Agency).[9]
Základní výpočet se skládá ze tří kroků:
- Záporné body (N) se počítají na základě obsahu různých živin považovaných za problematické, jako je cukr.
- Kladné body (P) se počítají na základě obsahu různých živin považovaných za prospěšné, jako jsou bílkoviny.
- Vypočítá se celkové skóre.
Na základě celkového skóre je produktu přiřazeno označení v rozmezí od A (nejlepší) po E (nejhorší).
Nutriční obsahy negativně (N) ovlivňující Nutri-Score jsou:
- vysoká energetická hustota na 100 g nebo 100 ml,
- vysoký obsah cukru,
- vysoký obsah nasycených mastných kyselin,
- vysoký obsah soli.
Nutriční obsahy pozitivně (P) ovlivňující Nutri-Score jsou:
- obsah ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin
- obsah vlákniny,
- obsah bílkovin,
- obsah řepkového, ořechového a olivového oleje.
Kromě toho existují zvláštní pravidla pro sýry, „přidané tuky“ (např. rostlinné oleje nebo máslo) a nápoje.
Cíle
[editovat | editovat zdroj]Barevný štítek Nutri-Score je vždy zobrazen na přední straně obalu.[10] Cílem projektu je umožnit spotřebitelům srovnání celkové nutriční hodnoty potravinářských výrobků ze stejné skupiny (kategorie) a mezi produkty si rychle informovaně vybrat.
Rozšíření Nutri-Score
[editovat | editovat zdroj]
Používání Nutri-Score doporučily vlády Francie, Belgie, Německa, Lucemburska, Nizozemska, Španělska a Švýcarska, v Portugalsku, Rakousku a Slovinsku je to pro výrobce dobrovolné.
Systém podporuje Světová zdravotnická organizace a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny.[11]
Proti zavedení povinného označování potravin v ČR je ministerstvo zemědělství a Potravinářská komora, podle kterých je dostatečný stávající systém. Označování formou Nutri-Score by dle nich rozdělovalo potraviny na dobré a špatné.[11]
Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, Česká obezitologická společnost nebo ČLS JEP zavedení systému naopak podporují. Jejich zástupci argumentují tím, že v ČR mají dvě třetiny dospělých nadváhu a 20 procent trpí obezitou. Téměř třetinu všech úmrtí v ČR lze přičíst špatným stravovacím návykům.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nutri-Score na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. (polsky)
- ↑ The Lancet. Public health. PMID 29483002.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ elpais.com. Dostupné online. ISSN 1134-6582. (španělsky)
- ↑ www.foodnavigator.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ www.lemonde.fr. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Public health nutrition. PMID 17362529.
- ↑ Foods (Basel, Switzerland). PMID 34574318.
- ↑ a b Nutri-Score: Užitečný pomocník při výběru potravin, nebo nepřesný a matoucí ukazatel? [online]. 2023-01-19 [cit. 2025-02-19]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena. Boj s obezitou nebo konkurencí? Do Česka dorazil spor potravinářů a zdravotníků o výživový semafor. Ekonomický deník. 2021-10-04. Dostupné online [cit. 2025-02-19].