Koszarawa (vesnice)
| Koszarawa | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°38′41″ s. š., 19°24′3″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
  Koszarawa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 252 (2021)[1] |
| Správa | |
| PSČ | 34-332 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koszarawa je vesnice a sídlo gminy Koszawara v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství v Polsku. Ve vesnici žije přibližně 2 300[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v pramenné oblasti řeky Koszarawy v Źywieckých Beskydech.
Sousedními obcemi jsou Pewel Wielka na západě, Lachowice na severu, Stryszawa na severovýchodě, Zawoja na východě a Przyborów na jihu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec byla založena v żywieckém panství na valašském právu v 16. století.[2] Název pochází z rumunštiny[3] (srov. rumunsky coşar - stodola, chlév), v Podhalí a Beskydech polské koszar znamená přenosná ohrada pro ovce.[4]
Při prvním dělení Polska v roce 1772 se obec stala součástí nového Haličsko-volyňského knížectví Rakouského císařství (od roku 1804). Od roku 1782 patřila do Wadowického cyrkulu (1819 se sídlem ve Wadowicích). Po zrušení patrimoniální správy byla po roce 1850 obcí v okrese Żywiec.
V roce 1918, po skončení první světové války a rozpadu Rakousko-uherské monarchie, se Koszarawa stala součástí Polska. Tu přerušila až okupace Polska wehrmachtem během druhé světové války. Tehdy patřila k okresu Żywiec ve správním obvodu Katovice ve Slezském vojvodství (od roku 1941 Hornoslezské vojvodství).
Od roku 1975 do roku 1998 patřila Koszarawa do Bílského vojvodství.[5]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický farní kostel svatého Karla Boromejského postaveného v letech 1839–1843.[6]
- Římskokatolický hřbitov z druhé poloviny 19. století.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koszarawa na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
- ↑ FIGIEL, Stanisław; JANICKA-KRZYWDA, Urszula; KRZYWDA, Piotr, et al. Beskid Żywiecki. Przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza „Rewasz, 2006. ISBN 83-8918859-7. S. 370–371.
- ↑ CONDURATEANU, Simona. Istorie şi toponimie românească în Carpaţii situaţi în afara României. Dacia Magazin [online]. 2008 [cit. 2023-11-10]. Čís. 58. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ LUBAŚ, Władysław. Nazwy miejscowe południowej części dawnego województwa krakowskiego. Wrocław: Polská akademie věd. Instytut Języka Polskiego, 1968. 284 s. S. 72.
- ↑ Dz.U. 1975 nr 17 poz. 92 (polsky)
- ↑ a b Wieś Koszarawa (śląskie). Polska w liczbach [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koszarawa na Wikimedia Commons
