Josef Tadeáš Rotter, německy Joseph Thaddäeus Rotter (15. srpna1701Opava – 30. duben1763Brno[1]) byl moravský barokní malíř oltářních obrazů, dekorativních nástěnných maleb a portrétů. Byl činný převážně na území Moravy.
O životě Josefa Tadeáše Rottera nemáme mnoho zpráv. Narodil se do rodiny opavského malíře Jeremiáše Rottera a Zuzany.[2][3] V Opavě zřejmě vstoupil do školení Františka Ř. I. Eckesteina. Mladý učen tak pomáhal v letech 1726–1727 italsky orientovanému malíři při freskové výzdobě poutního kostela na Cvilíně u Krnova. Není vyloučená ani účast na vídeňské umělecké akademii.[4]
Rotterovo malířské dílo je charakterizováno spíše kolísavou kvalitou. Figurální scény jsou kompozičně vyvážené, ale bez výraznější konstruované atmosféry.[6] Typickým prvkem jeho tvorby je prostorotvorné a dekorativní zátiší.[4] Barevně hutné výjevy jsou omezeny a racionálně konstruovány architektonickým rámcem.[7] K nepříliš početnému portrétnímu dílu se řadí fiktivní podobizny markrabat Jana Jindřicha a Jošta, a také portrét představeného kláštera augustiniánů v Brně Matouše Pertschera. K freskové výzdobě se nám nedochovalo mnoho realizací. Po výzdobě stropu hlavního schodiště zámku v Miloticích, je Rotterovi nově připsaná v roce 2014 částečně odkrytá freska v bývalé sakristii kostela brněnských augustiniánů, dnešní kavárna Moravské galerie.[5]
Nanebevzetí Panny Marie, bazilika na Starém Brně (kol. 1760)1736 – hlavní oltářní obraz do kaple sv. Mořice u kostela sv. Jakuba v Brně, nezachováno[8]
1740 – Oplakávání Krista, olej na měděné desce, soukromá sbírka (draženo 7. května 1996 v Christie's Amsterdam)
kolem 1740? – Umučení sv. Vavřince, Vize sv. Peregrina, z predel bočních oltářů kostela sv. Michala v Brně (nahrazeny roku 1915 obrazy Josefa Mathausera), církevní depozitář, na obrazech se zřejmě podílel Jan L. Kracker[9]
kolem 1742 – Podobizna generála, svobodného pána Rotha, Moravská galerie v Brně (inv. č. A 40)[10]
1747–1748 – Nejsvětější Trojice, sv. Josef Kalasanský, v nástavci sv. Kateřina, Zavraždění sv. Václava, v nástavci Vyučování Panny Marie, Čtrnáct sv. pomocníků, v nástavci sv. Barbora, Smrt sv. Josefa v nástavci sv. Filip Neri, sv. Jan Nepomucký jako almužník, v nástavci sv. Jan Křtitel, sv. Antonín Paduánský, v nástavci sv. Florián, hlavní a boční oltáře v bývalém piaristickém kostele Nanebevzetí Panny Marie, Strážnice
kolem 1748 – 10 obrazů s Výjevy ze života sv. Josefa Kalasanského, z výzdoby piaristické koleje ve Strážnici, Národní ústav lidové kultury, Strážnice[12]
Svatý Valentin, kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli (1757)1747–1748 – sv. Anna s malou Pannou Marií, v nástavci sv. Alžběta se sv. Zachariášem, sv. Josef Kalasanský vyučující mládež, v nástavci sv. Josef Pěstoun, boční oltáře bývalého piaristického kostela Nalezení sv. Kříže, Litomyšl, nástavcové obrazy namaloval v Rotterově dílně Jan L. Kracker, obraz sv. Josefa Kalasánského se nezachoval (nahrazen roku 1844 obrazem od Amalie von Peter)[12][13]
1752 – Obrácení sv. Tekly a Nejsvětější Trojice v nástavci, cechovní oltář kostela sv. Jakuba, Jihlava, přemalováno nebo nahrazeno[14]
1749–1753 – Křest Krista, sv. Karel Boromejský, sv. Antonín Paduánský, Smrt sv. Josefa, sv. Jan Nepomucký jako almužník, hlavní a boční oltáře v kostele sv. Jana Křtitele, Bystré u Poličky
1757 – sv. Valentin, Čtrnáct sv. pomocníků, sv. Liborius, boční oltáře v bývalém piaristickém kostele Nalezení sv. Kříže, Litomyšl, obrazy Čtrnácti sv. pomocníků (nahrazen dílem Josefa Swobody v roce 1864) a sv. Liboria se nezachovaly[12][13]
kolem 1760 – sv. František z Assisi, sv. Antonín Paduánský, sv. Josef s Ježíškem, boční oltáře v kapucínském kostele Nalezení sv. Kříže, Brno[11] (autorství je sporné, osciluje také mezi Krackerem a anonymním řádovým malířem)
kolem 1760? – sv. Karel Boromejský, predela bočního oltáře v kostele sv. Michala, Brno[9]
počátek 60. let – Nanebevzetí Panny Marie, Svaté příbuzenstvo, v nástavci sv. Petr se sv. Pavlem, Panna Marie Škapulířová, v nástavci sv. Máří Magdaléna se sv. Martou, hlavní a boční oltáře bývalého cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně[11]
před 1763 – sv. Příbuzenstvo, v predele sv. Viktorie,sv. Florián, v predele sv. Markéta, sv. Máří Magdaléna v predele oltáře sv. Šebestiána, původně na bočních oltářích při pilířích kostela sv. Jakuba v Brně[11]
1747, 1749 – dvojice augustiniánských světců, nástavcové obrazy na skříni sakristie v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, původně i s mobiliářem v prelátské sakristii kostela sv. Tomáše[16]
kolem 1750 – Císař Theodosius před sv. Ambrožem a sv. Ambrož křtící sv. Augustina, Augustiniánský klášter/Muzeum starobrněnského opatství[17][18]
1751 – portrét převora Matouše Pertschera, Augustiniánský klášter, Brno
1755 – Votivní obraz sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera, kostel sv. Tomáše, Brno[11]
1760–1761 – Svaté příbuzenstvo, v nástavci sv. Kateřina, Svatí kajícníci, v nástavci sv. Barbora, boční oltáře kostela sv. Tomáše, Brno[11]
kolem 1760 – bl. papež Amadeus VIII., sv. papež Gelasius I., bývalá kapitulní síň cisterciáckého kláštera, Augustiniánský klášter, Brno[19]
kolem 1760 – Předání církevní moci apoštolům (Předání klíčů sv. Petrovi) a Vztyčení měděného hada, Augustiniánský klášter/Muzeum starobrněnského opatství[20]
↑ abcKROUPA, Jiří; VÁLKA, Josef; STEHLÍK, Miloš, et. V zrcadle stínů: Morava v době baroka 1670-1790. 1. vyd. Brno: Moravská galerie v Brně/Musée des Beaux-Arts, 2002. 382 s. ISBN80-7027-121-3. S. 205–206, 355.
↑ abMoravská galerie v Brně - odkrývání fresky [online]. [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
↑ abKUDĚLKA, Zdeněk; KRSEK, Ivo; VÁLKA, Josef, et. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. 739 s. ISBN80-200-0540-4. S. 205–206, 355.
↑KRATINOVÁ, Vlasta. In: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. ISBN80-200-0522-6. Svazek 2 (N - Ž). Kapitola Rotter, Josef Tadeáš, s. 663–664.
↑ abDějiny Brna 3. Město v raném novověku. Příprava vydání Bronislav Chocholáč, Tomáš Knoz. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2024. 1022 s. ISBN978-80-86736-77-8. S. 577, 730, 733–734.
↑ abARIJČUK, Petr. Dominikáni a hrabě Kuefstein : k zakázkám malíře Karla Josefa Aigena na Moravě. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity 57. Brno: Masarykova univerzita, 2008. S. 93, pozn. 16.
↑ Josef Tadeáš Rotter - Podobizna generála, svobodného pána Rotha. Sbírky Moravské galerie [online]. 1742 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
↑ abcdefghijkDějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Příprava vydání Jiří Kroupa. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 899 s. ISBN978-80-86736-46-4. S. 33, 123, 269, 352, 354 –356, 411, 421, 425–426, 466, 695–698, 704.
↑ abcdefARIJČUK, Petr. Nejen Rotter a Leicher.K účasti brněnských a vídeňských malířů na výzdobách oltářů piaristického kostela v Litomyšli. In: Piaristé v Litomyšli. Litomyšl: Regionální muzeum v Litomyšli, 2024. S. 199–227.
↑ abCINKOVÁ, Veronika. Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. 1. vyd. Pardubice: NPÚ, 2024. 592 s. ISBN978-80-87626-13-9. S. 433–437, 471, 487.
↑Jihlava. Příprava vydání Renata Písková. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN978-80-7106-551-7. S. 401–402.
↑ Pohled na Brno - Muzeum starobrněnského opatství. pokladyklastera.cz [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
↑ abMATUS, Dominik. Knihovna a sakristie augustiniánů v Brně, dílo klášterního truhláře Bernarda Stöttnera. Brno, 2019. 148 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Suchánek. s. 16 a 70. Dostupné online.
↑ Císař Theodosius před sv. Ambrožem - Muzeum starobrněnského opatství. pokladyklastera.cz [online]. 2023-11-07 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
↑ Josef Tadeáš Rotter - Sv. Ambrož a císař Theodosius. Sbírky Moravské galerie [online]. 1745 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
↑ARIJČUK, Petr. Diese Stadt hatte auch in ihren Mauern immer brave Künstler aller Art... [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009 [cit. 2024-12-25]. (Orbis artium : k jubileu Lubomíra Slavíčka). S. 241. Dostupné online. ISBN978-80-210-4972-7.
↑ Předání církevní moci apoštolům - Muzeum starobrněnského opatství. pokladyklastera.cz [online]. 2023-11-07 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
↑ Josef Tadeáš Rotter - Smrt sv. Josefa. Sbírky Moravské galerie [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
↑ abJIŘÍ, Kroupa. Kresby Josefa Rottera v Moravské galerii. Bulletin Moravské galerie v Brně. Roč. 1984, čís. 37, s. 34–36. Dostupné online.
↑ Josef Tadeáš Rotter - Narození P. Marie. Sbírky Moravské galerie [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
ARIJČUK, Petr. Nejen Rotter a Leicher. K účasti brněnských a vídeňských malířů na výzdobách oltářů piaristického kostela v Litomyšli. In: Piaristé v Litomyšli. 1. vyd. Litomyšl: Regionální muzeum Litomyšl, 2024. ISBN978-80-88464-09-9. S. 199–227.
Dějiny Brna 3. Město v raném novověku. Příprava vydání Bronislav Chocholáč, Tomáš Knoz. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2024. 1022 s. ISBN978-80-86736-77-8.
Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Příprava vydání Jiří Kroupa. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 889 s. ISBN978-80-86736-46-4.
CHALOUPKOVÁ Marie, Josef Tadeáš Rotter, 1701 – 1763, Brno: FFUJE, 1967, Diplomová práce.
KRATINOVÁ, Vlasta. In: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. ISBN80-200-0522-6. Svazek 2 (N - Ž). Kapitola Rotter, Josef Tadeáš, s. 663–664.
KROUPA, Jiří; VÁLKA, Josef; STEHLÍK, Miloš, et. V zrcadle stínů: Morava v době baroka 1670-1790. 1. vyd. Brno: Moravská galerie v Brně/Musée des Beaux-Arts, 2002. 382 s. ISBN80-7027-121-3. S. 205–206, 355.
KROUPA, Jiří. Kresby Josefa Rottera v Moravské galerii. In: Bulletin Moravské galerie v Brně. Ročník 1984, čís. 37, s. 34–36.
KUDĚLKA, Zdeněk; KRSEK, Ivo; VÁLKA, Josef, et. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1966. 739 s. ISBN80-200-0540-4. S. 126–127.