General Toševo
General Toševo Генерал Тошево | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°42′1″ s. š., 28°2′12″ v. d. |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Dobričská |
Obština | General Toševo |
![]() ![]() General Toševo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 63,7 km² |
Počet obyvatel | 6 159 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 96,7 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 05731 |
PSČ | 9500 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
General Toševo (bulharsky Генерал Тошево) je město ležící v severovýchodním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině poblíž hranic s Rumunskem. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 6 200[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osmanské období
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1573 z tureckého berního rejstříku obsahujícího soupis povinných dodavatelů dobytka osmanskému státu, kde je osada zmíněna jako Semiz Kasım, a jsou zde uvedena jména osmi pastýřů, kteří státu dluží celkem 340 ovcí. Čtyři z těchto pastýřů nesou příjmení Kasım, z čehož plyne domněnka, že osada nese jméno prvního usedlíka na zdejších pozemcích. Dokument zmiňuje jména dalších tří mužů z rodiny Kasımů a jsou to Semizovi synové - Suleyman Semiz Kasım a Musa Semiz Kasım, a Torsun, jeho bratr. Dokument z roku 1573 zmiňuje také jméno Haci Enbiyalar, ale o něm se nedochovaly žádné prameny. V roce 1673 byla osada v tureckých rejstřících zaznamenána pouze jako Kasım a v roce 1676 nalezneme opět Semiz Kasım. Ohledně tohoto názvu existují určité nejasnosti, protože stejně byla nazývána i současná nedaleká vesnice Velikovo.[p 1]
Existuje několik výkladů slovního spojení Semiz Kasım. Semiz v turečtině znamená tučný, vykrmený, nakrmený. To lze vysvětlit tak, že první Kasım, který se zde usadil, byl tučný, tlustý, dobře živený, a proto se mu říkalo Semiz Kasım. Kasım (také Kasim) je vlastní jméno a kromě toho má několik dalších významů: hrstka, přeneseně malá vesnice, a také dělitel, nebo ten který rozděluje, což se vztahuje na 8. listopad, který je ve zdejší oblasti považován za začátek zimy (den svatého Dimitra).
Po osvobození
[editovat | editovat zdroj]V roce 1903 se ve vesnici usadila malá kolonie 220 dobrudžských Němců. Obec opustili v roce 1943 v rámci programu Heim ins Reich. Když na základě Bukurešťského míru připadla v roce 1913 jižní Dobrudža Rumunsku, stala se obec místním střediskem a v roce 1926 byla přejmenována na Stantul Dumitru. V roce 1934 byla přejmenována znovu na Ion Gheorghe Duca podle rumunského premiéra zavražděného 29. prosince 1933 stoupenci Železné gardy. V té době prošla obec výrazným hospodářským rozvojem, především díky výstavbě železnice Dobrič–Cernavodă.
Ihned po navrácení jižní Dobrudži Bulharskému království byly činěny pokusy nahradit turecký název obce bulharským, ale bezúspěšně. V roce 1941 rozhodla bulharská vláda přejmenovat železniční stanice v Dobrudže a Makedonii a zdejší nádraží bylo pojmenováno po generálu Stefanovi Toševovi, veliteli 3. bulharské armády, která osvobodila Dobrudžu během první světové války. Výnosem č. 2191 z 27. června 1942 bylo rozhodnuto, že „vesnice Kasăm (bulharsky Касъм) se přejmenuje na General Toševo“.
Moderní doba
[editovat | editovat zdroj]V roce 1952 byly z ideologických důvodů učiněny pokusy o změnu názvu obce. Při této příležitosti se konala zvláštní schůze výkonného výboru Obvodní lidové rady dělnických zástupců. Dne 24. května 1952 byla tato záležitost předložena k diskusi a rozhodnutí, protože je nepřípustné nazývat ji „po generálovi bývalé fašistické armády a v budoucnu nemůže nést výše uvedené jméno“. Byly navrženy názvy Žitomir (považovaný za nejvhodnější vzhledem k velké produkci obilí) a Orlovgrad (podle Dobri Atanasovovi, partyzánským jménem Orlov, zabitým poblíž města Dobrič). Na předsednictvo Národního shromáždění byla podána žádost o nahrazení názvu General Toševo Orlovgradem, ale byla zamítnuta. Žitomir také nebyl přijat a jméno obce se nezměnilo.
V roce 1956 byla k obci připojena nedaleká vesnice Malovec a v roce 1963 další vesnice Pastir, po které zůstalo pojmenování jedné z místních čtvrtí. Na město byla obec povýšena dekretem č. 38 z 30. ledna 1960.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[2]
General Toševo | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1934 | 1946 | 1956 | 1965 | 1975 | 1985 | 1992 | 2001 | 2011 | 2021 | ||||||
Populace | 2 248 | 2 576 | 6 650 | 8 249 | 8 931 | 9 281 | 8 955 | 8 105 | 6 928 | 5 830 |
K 15. prosinci 2024 ve městě žilo 6 071 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 6 687 obyvatel.[3]
Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Генерал Тошево na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Генерал Тошево, общ. Генерал Тошево, обл. Добрич Код EKATTE - 14711 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-12-15 [cit. 2025-02-17]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-06-20]. Řádek 1629. soubor ve formátu xls. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu General Toševo na Wikimedia Commons