Chřástal Dieffenbachův
 Chřástal Dieffenbachův | |
|---|---|
.png) Ilustrace chhřástala Dieffenbachova (George Edward Lodge, 1907) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
| Čeleď | chřástalovití (Rallidae) |
| Rod | chřástal (Hypotaenidia) |
| Binomické jméno | |
| Hypotaenidia dieffenbachii (Gray, 1843) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřástal Dieffenbachův (Hypotaenidia dieffenbachii) je vyhynulý druh nelétavého ptáka z čeledi chřástalovitých, který byl endemický pro Chathamské ostrovy. Vymřel někdy v polovině 19. století následkem lovu a predace invazivními savci.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druh poprvé popsal anglický zoolog George Robert Gray v roce 1843 jako Rallus Dieffenbachii.[1][2] Druhové jméno odkazuje k německému přírodovědci Ernstu Dieffenbachu, který pořídil jediný známý exemplář druhu. Stalo se tak mezi květnem a červnem roku 1840, kdy Dieffenbach navštívil Chathamské ostrovy během plavby na lodi Cuba.[3] Vedle tohoto živého exempláře jsou známy i kosterní pozůstatky z ostrovů Chatham, Mangere a z Pittova ostrova.[4]
Chřástal Dieffenbachův byl sympatrický s chřástalem chathamským (Cabalus modestus). Podle starší studie z roku 1996 se tyto dva druhy vyvinuly ze společného předka, kterým byl chřástal páskovaný (Hypotaenidia philippensis).[5] Studie z roku 2016 však takovéto uspořádání nepotvrdila a dávala chřástala Dieffenbachova do sesterského vztahu se skupinou chřástalů zahrnující chřástala weku (Gallirallus australis) z Nového Zélandu, chřástala wakeského (Hypotaenidia wakensis) z atolu Wake, chřástala guamského (Hypotaenidia owstoni) z Marian a chřástala rovianského (Hypotaenidia rovianae) z Šalomounových ostrovů..[6]
Popis a ekologie
[editovat | editovat zdroj]
Tento středně velký chřástal dosahoval délky těla kolem 36 cm. Tělo bylo baculaté a křídla jen malá, což neumožňovalo let. Zobák byl mírně zakřivený směrem dolů.[4] Duhovky byly červenohnědé, nohy světle hnědé. Temeno, šíje a tváře byly tmavě rezavohnědé. Nad očima se nacházel šedý pruh. Hrdlo bylo taktéž šedé. Hřbet a hruď byly žlutohnědé s černými proužky, krk a břicho byly bílé s černými proužky.[7]
Podle dobových zpráv měl chřástal Dieffenbachův velmi hlasový projev. Jednalo se o všežravce pojídajícího malé bezobratlé živočichy žijící v hlíně, ovoce, semena i vejce, mláďata a dokonce i dospělé ptáky hnízdící na zemi.[3] Vyskytoval se přinejmenším na ostrovech Chatham, Mangere a na Pittově ostrově.[7]
Vyhynutí
[editovat | editovat zdroj]Z roku 1838 pochází zmínka o tom, že chřástal Dieffenbachův je na Chathamských ostrovech již vzácným druhem. Sám Ernst Dieffenbach musel v roce 1840 vynaložit velké úsilí, aby odchytil jediný exemplář. Předpokládá se, že Dieffenbach chytil jednoho z posledních zástupců druhu. Chřástal Dieffenbachův dokázal na Chathamských ostrovech přežít kolem 400 let v přítomnosti polynéských osadníků, kteří chřástala lovili, i invazivních krys ostrovních, které patrně pravděpodobně predovaly na chřástalových vejcích. Tzv. hřebíkem do rakve však byla introdukce prasat, potkanů, koček a psů na Chathamské ostrovy v první polovině 19. století.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 56. (anglicky)
- ↑ DIEFFENBACH, Ernst. Travels in New Zealand with contributions to the geography, geology, botany, and natural history of that country. London: J. Murray Dostupné online. doi:10.5962/bhl.title.25939. Kapitola Travels in New Zealand with contributions to the geography, geology, botany, and natural history of that country, s. 186– 201. (anglicky)
- ↑ a b c TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 78-79. (anglicky)
- ↑ a b MERCHANT, S.; HIGGINS, P. J. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds. Volume 2, Raptors to lapwings. Svazek 2. Melbourne: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0195530698. S. 528. (anglicky)
- ↑ TREWICK, Steven A. Sympatric flightless rails Gallirallus dieffenbachii and G. modestus on the Chatham Islands, New Zealand; morphometrics and alternative evolutionary scenarios. Journal of the Royal Society of New Zealand. 1997-12-01, roč. 27, čís. 4, s. 451–464. Dostupné online [cit. 2025-02-27]. ISSN 0303-6758. doi:10.1080/03014223.1997.9517548.
- ↑ GARCIA-R, Juan C.; GIBB, Gillian C.; TREWICK, Steve A. Deep global evolutionary radiation in birds: Diversification and trait evolution in the cosmopolitan bird family Rallidae. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2014-12-01, roč. 81, s. 96–108. Dostupné online [cit. 2025-02-27]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2014.09.008.
- ↑ a b SOUTHEY, I. Dieffenbach's rail | Moeriki. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online [cit. 2025-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-27. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chřástal Dieffenbachův na Wikimedia Commons
