Franz Wellner
| Ing. Franz Wellner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. října 1840 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. dubna 1920 (ve věku 79 let) Vojnice  Československo, |
| Místo pohřbení | kostel Navštívení Panny Marie, Vojnice |
| Občanství | rakouské |
| Alma mater | Pražská polytechnika |
| Povolání | průmyslník, cukrovarnický odborník, vynálezce, technický ředitel |
| Zaměstnavatelé | Skodawerke, dnešní Škoda |
| Majetek | statek Vojnice |
| Titul | Inženýr |
| Choť | Tereza Baumgartnerová |
| Děti | Elsa Wellnerová (dcera) Vilma Wellnerová (dcera) Emil Wellner (syn) Franz Wellner (syn) |
| Příbuzní | bratr Georg Wellner |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franz Wellner (28. října 1840 Praha[1] – 22. dubna 1920 Vojnice[2][3]) byl český průmyslník, cukrovarnický odborník, vynálezce a technický ředitel ve Škodových závodech v druhé polovině 19. století. Jeho bratr byl Georg Wellner, konstruktér a jeden z průkopníků letectví.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině pražského advokáta JUDr. Antona Wellnera (1805–1862) jako jedno z jeho osmi dětí.[4] Jeho matkou byla Marie Tascheková z Českých Budějovicích. Studoval na Polytechnickém institutu v Praze a v roce 1861 toto studium úspěšně dokončil[5].
Roku 1879 se Franz Wellner oženil s Terezou Baumgartnerovou v Praze. Otcem Terezy byl c.k. rotmistr Gustav Baumgartner v Praze; matka Terezy byla Antonie, roz. Kellnerová z Březnice.
V roce 1883 Franz koupil zámeček ve Vojnicích, který jemu a jeho rodině sloužil jako letní sídlo v době pobytu v Plzni.[2] Rodina postupně bydlela v Praze, v Plzni (Husova 2), ve Vídni (Kantgasse 3) a ve Vojnicích. Z manželství se narodily čtyři děti: Elsa Wellnerová (1880 - 1957), Vilma Wellnerová, Emil Wellner (1883 - 1933) a Franz Wellner.[6]
Od r. 1899 až do své smrti pobýval ve Vídni jako ředitel pobočky a poté na statku ve Vojnicích. Zemřel 22. dubna 1920 ve Vojnicích ve věku 79 let.
Profesní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Ringhoffer Smíchov
[editovat | editovat zdroj]V továrně Franze Ringhoffera[7] na Smíchově byl zaměstnán od srpna 1862. Na různých pozicích zde pracoval až do dubna 1863. 1. dubna 1863 se stal asistentem na německé polytechnice u profesora Wersina[8]. Od října 1864 do konce následujícího roku působil jako konstruktér u profesora Schmidta. V roce 1865 byl zaměstnán i ve strojní továrně Janouschek v Praze[9].
Skodawerke Plzeň
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1899 zasvětil 30 let firmě Skodawerke, dnešní Škoda, kde pracoval jako technický ředitel. Skodawerke byl strojírenský podnik založený v Plzni v roce 1866 Emilem Škodou. Emil Škoda byl Wellnerův spolužák ze studií[10].
Během svého působení ve Skodawerke se stal se svým kolegou Hugem Jelínkem spoluautorem dvou patentů:
- 1882 – patent Franz Wellner und Hugo Jelínek „Vacuumapparat zum Crystallkochen“
- 1883 – patent Franz Wellner und Hugo Jelínek „Etagen – Verdampfapparat“
-
-
-
Představenstvo Skodawerke; F. Wellner - první řada, čtvrtý odleva
Vídeňské působení
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1899 pracoval Franz Wellner jako ředitel vídeňské pobočky Skodawerke a o dva roky později se stal členem Spolku inženýrů a architektů[11].
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
mladý Franz Wellner -
Svatební fotografie manželů Wellnerových -
Franz Wellner ve Vídni 1 -
Franz Wellner ve Vídni 2 -
Franz Wellner s rodinou -
poslední fotografie r. 1919
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- materiály z rodinného archivu, Vojnice 1
- Österrechische Ingenieur - und Architekten - Verein, Wien, 1904, Verlag des Österrechischen - Ingenieur und Architekten - Vereines
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán, 1839-1842, snímek 118. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ a b ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA 4/2014. ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA. 2014, roč. 2014, čís. 4, s. 3–6. Dostupné online.
- ↑ Vojnice - popis tvrz přestavěnou na zámek, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 685, obraz 251. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ ŠIŠMA, Pavel. Matematika na německé technice v Brně. Matematika na německé technice v Brně [online]. math.muni, 2003-01-13 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: František Vellner. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Osobnosti českého průmyslu: František Ringhoffer | MM Průmyslové spektrum. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Wersin | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠIŠMA, Pavel. Matematika na německé technice v Brně. Matematika na německé technice v Brně [online]. math.muni, 2003-01-13 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.
- ↑ MGR. MÍRKOVÁ, Marie. Rodinný archiv Škodů (1760) 1811–1945. Státní oblastní archiv v Plzni - 5. oddělení [online]. Státní oblastní archiv v Plzni, 2017 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.
- ↑ 150. výročí založení „Spolku architektů a inženýrů v království Českém" - výstava | ČKAIT. www.ckait.cz [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Wellner na Wikimedia Commons
