Přeskočit na obsah

ETIAS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oblast, na kterou se vztahuje systém ETIAS
Oblast, na kterou se vztahuje systém ETIAS
Mapa Evropy
     Schengenského prostoru
     Země s otevřenými hranicemi se schengenským prostorem
     Člen EU je smlouvou zavázán k budoucímu přistoupení k schengenskému prostoru
PolitikaEvropská unie
TypOblast, na kterou se vztahuje elektronický systém cestovních povolení
Očekávané spuštění2025
Oficiální internetové stránky systému ETIAStravel-europe.europa.eu/etias


Cestovní povolení vydané v rámci Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) je podmínkou vstupu na území, kterou zavedla Evropská unie pro státní příslušníky, kteří nepodléhají vízové povinnosti a cestují do schengenského prostoru či na Kypr.[1]

Systém ETIAS se podobá jiným elektronickým systémům cestovních povolení, jako je ESTA ve Spojených státech amerických, jakož i systémům používaným Austrálií, Kanadou a Novým Zélandem a systému, který plánuje zavést Spojené království.

Očekává se, že systém ETIAS bude uveden do provozu v roce 2025.[2] Po jeho spuštění bude následovat šestiměsíční přechodné období a šestiměsíční odkladná lhůta.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

S myšlenkou zřídit elektronický systém cestovních povolení poprvé přišla Evropská komise v roce 2016.[4] Systém ETIAS byl formálně zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018.[3]

Zeměpisná působnost

[editovat | editovat zdroj]

Evropské země, které vyžadují cestovní povolení ETIAS

[editovat | editovat zdroj]

Cestovní povolení ETIAS bude po cestujících nepodléhajících vízové povinnosti vyžadovat těchto 30 evropských zemí[1]:

Způsobilí státní příslušníci

[editovat | editovat zdroj]

O cestovní povolení ETIAS musí požádat státní příslušníci těchto třetích zemí, na něž se nevztahuje vízová povinnost:


Podání žádosti o cestovní povolení ETIAS

[editovat | editovat zdroj]

Cestující, kteří nepodléhají vízové povinnosti, budou muset vyplnit on-line formulář žádosti buď prostřednictvím oficiálních internetových stránek systému ETIAS nebo v oficiální mobilní aplikaci systému.[2]

Za podání žádosti o cestovní povolení ETIAS se účtuje poplatek 7 EUR. Od tohoto poplatku jsou osvobozeni žadatelé mladší 18 let nebo starší 70 let. Od poplatku za podání žádosti jsou osvobozeni rovněž rodinní příslušníci občanů EU nebo státních příslušníků třetích zemí požívajících právo na volný pohyb po celé Evropské unii.[5].

Očekává se, že většina žádostí o cestovní povolení ETIAS bude zpracována do několika minut. Zpracování však může trvat až 14 dnů, pokud bude žadatel požádán o poskytnutí doplňujících informací nebo dokumentů na podporu své žádosti, nebo až 30 dnů, bude-li pozván k pohovoru.[2]

Cestovní povolení ETIAS bude propojeno s cestovním pasem cestujícího. Je platné po dobu tří let, nebo do konce doby platnosti cestovního pasu použitého při podání žádosti, podle toho, co nastane dříve. Pokud cestující obdrží nový cestovní pas, bude muset požádat o nové cestovní povolení ETIAS.[2]

S platným cestovním povolením ETIAS mohou cestující, kteří nepodléhají vízové povinnosti, v rámci krátkodobých pobytů vstupovat na území 30 evropských zemí tak často, jak si přejí – obvykle po dobu až 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. To však nezaručuje, že jim bude vstup povolen. Při příjezdu cestujících na hranice je příslušník pohraniční stráže požádá o předložení cestovního pasu a dalších dokladů a ověří, zda splňují podmínky vstupu stanovené v Schengenském hraničním kodexu.[2]

Žadatelé, jejichž cestovní povolení ETIAS bude zamítnuto, zrušeno nebo prohlášeno za neplatné, budou mít právo na podání opravného prostředku. Za řízení o opravném prostředku budou odpovídat příslušné orgány evropských zemí, které vyžadují cestovní povolení ETIAS.[6]

EU varovala cestující před neoficiálními internetovými stránkami týkajícími se systému ETIAS, přičemž uvedla, že zatímco některé z těchto internetových stránek jsou provozovány skutečnými firmami, u jiných mohou jejich provozovatelé jednat s nekalým úmyslem.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Oficiální internetové stránky systému ETIAS Evropské unie. Evropské země, které vyžadují cestovní povolení ETIAS [online]. Evropská unie [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Oficiální internetové stránky systému ETIAS Evropské unie. Co je systém ETIAS [online]. Evropská unie [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b portál Úřadu pro publikace EU, nejnovější konsolidované znění. Úřední věstník Evropské unie, L 236, 19.9.2018, anglické znění [online]. Evropská unie, 2018-09-19 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost [online]. Evropská komise, 2016-04-06 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Oficiální internetové stránky systému ETIAS Evropské unie. Co potřebujete k podání žádosti [online]. Evropská unie [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ portál Úřadu pro publikace EU, nejnovější konsolidované znění. Úřední věstník Evropské unie, L 236, 19.9.2018, anglické znění [online]. Evropská unie, 2018-09-19 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Oficiální internetové stránky systému ETIAS Evropské unie. Neoficiální internetové stránky týkající se systému ETIAS [online]. Evropská unie [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ETIAS&oldid=24550027“